Kolštejn:
Možná vás to překvapí, ale k obraně hradu není potřeba žádných rytířů, stačí jakýkoliv ozbrojenci.
Že se hrad udržel při Žižkově obléhání nesvědčí až tak moc o počtu obránců, ale o pevnosti hradu a jejich odhodlání, a i o Žižkově rozvaze nevázat se zbytečným obléháním pevného a zásobeného hradu, když je v okolí dost jiné kořisti. A protivník zjevně není nebezpečný natolik aby nás při zrušení obležení ohrozil....
V dalších větách si dále protiřečíte, pokud stačí k obraně hradu hrstka disciplinovaných o to méně potřebují mít celkové zbrojné síly, zde stále nebylo žádné válečné území, z hlediska řádu to byl týl, a proto zde nebyl důvod vydržovat žádnou podstatnou zbrojnou sílu. Centrem řádu byl v té době Rhodos. A tam se vydržovalo vojsko. Žádné bláboly o strachu z moře nic neřeší a nemohou ovlivnit fakt že řád se věnoval primárně svému centru a kupodivu i námořní síle (jak překvapivé u někoho kdo slyšel a četl o všech mořských obludách, ale shodou okolností má centrum na moři a musí jistě ke své veliké nelibosti používat ty příšerné lodě...)
Rád bych se zeptal co rozumíte pod pojmem charitativní řád
A jak se v této charitativnosti lišil o templářů a řádu německých rytířů v této době.
Věta co johanita to rytíř mnou opravdu otřásla... že člověk s celkem serioznim historickým rozhledem může vypustit tak nehoráznou blbost je k neuvěření. (1)
Vzhledem k tomu, že jediným pramenem pro studium počtu členů pro konec 14. století je inventarizace z období velmistrovského schizma (tuším že kolem roku 1370 - jistě mě někdo doplní) předpokládám, že cifru 114 obyvatel komendy čerpáte odtamtud, tedy vás mohu ujistit že z tohoto počtu je pouze a jedině pro komendu ve Strakonicích konkrétně uvedeno slovy 4 rytíři !! a to velmi pozdního věku a zoufalého fyzického stavu. Ono totiž stát se rytířem řádu nebylo až tak jednoduché
Jinak počet 114 obyvatel komendy nám nepřímo definuje uživitelnost počtu lidí versus počet statků... při všech odvodech údržbě hradu a podobně. A tento stav se nezměnil takže můžeme logicky předpokládat že se ani zásadně nezměnil počet obyvatel... jestli bylo rytířů místo čtyřech osm, asi není pro studium předpokládaného množství johanitských těžkoodděnců u Sudoměře nijak podstatné.
Pokud se dále nepletu tak podle současného stavu studií aktivních johanitologů (dle pana Motyčky těch lidí co jsou ve všem na straně řádu, přece proč by ho jinak studovali - asi tak jako byli anglicky mluvící zpravodajci NKVD zjevně příznivci anglie) Se řád kvůli koupi Strakonic zadlužil a musel žádat o odročení či odpuštění královské berně... nemluvě o tom že když někdo vlastní celý hrad asi ho stojí údržba více než kdyby měl jen polovinu, z toho (zjevně mylně) usuzuji, že řád neměl žádné veliké finanční rezervy které by mohl utratit za rychlé najmutí většího množství žoldnéřů, či že by vydržoval veliké množství těchto preventivně po delší dobu. Předpokládám, že jednání u Plzně probíhala v jednotkách dní, takže nebylo extra moc času na přípravu "zákeřného přepadení" nebohých husitů táhnoucích z Plzně na Tábor.
Co se týče klasického opancéřovaného rytíře se zbrojí vážící 50kg tak nic takového v té době kromě turnajů neexistuje. (jsem zděšen stejně jako v bodě (1)) Bežná středně drahá zbroj pro těžkého jezdce neváží více než 25-30 kg a to kryje pro praktický pohyb a boj v sedle velmi dobře, a v případě sestoupení z koně nijak zvlášť neomezuje bojeschopnost, spíše naopak. Jedná se o kombinaci kroužkové košile a doplňků s plátovými částmi. Pokud takto oddění muži vytvoří pěší šik s kopími či jinými delšími zbraněmi je velmi problematické se vůbec dostat do pozice z které je lze vážněji poranit. Jediná kombinace co má naději je těžká drtivá zbraň (okovaný cep) a výhoda výšky vozu... zdůraznil bych má naději... pokud by jich byly tisíce tak naději nemá...
Co se týče manského systému tak skutečně nevím a nevím ani o žádné studii nebo podkladech, ale to neznamená že neexistují... možná bych více předpokládal městskou hotovost, ale ta nemusí být povinná táhnout mimo území města... Jak je to s ostatními vladyky (tento výraz se mi zdá pro 15. století skutečně archaismem) či příbuznými nobily, podotýkám toliko: jistě, že pokud to bylo v jejich zájmu mohli pomoci (pokud to bylo v jejich zájmu!!) ale je otázka kolik z nich se nalézalo již v té chvíli v královském vojsku ? Protože tam bylo jejich místo kde měli být v případě, že uposlechli výzvu. Ohledně výstroje těch drobných zemanů, co by přicházeli do úvahy jako manové ze spádové oblasti Strakonic, není od věci prostudovat si třeba Chebskou městaskou hotovost... celkem nám z toho vypadne jak asi mohli mohli být vyzbrojeni a vystrojeni... hádám jeden polotěžký jezdec a dva pacholci... možná střelec z kuše.. a tahle partička tak za jednu až dvě vesnice
Takže ať dělám co dělám za Johanity mi nevychází k Sudoměři více než cca 100 zbrojných a z toho tak maximálně 20 těžkých jezdců...
Má někdo nějaké jiné relevantní údaje ? Či aspoň nějaké nechatrné teorie ?
, se snad již nelze také dále „přít“.
Vlastně téměř každá kronika je jakýmsi kompilačním dílem > pro původ jejího složení a v případě SLČ bych se toho slova asi nebál, jak nadznačil Zikfrýd... 
Ještě, že jste mi to připomněl. 
Pekař si z anonymních kronik vybral ty správné texty a Palacký tyto "správné" do své edice nezařadil. Tak to by mě ani ve snu nenapadlo. Děkuju.
, mořské nestvůry čekající na poutníky byly realitou. Vody se suchozemci nebáli, moře, které u nás viděli jen vyvolení, ano. 