Alois Krchňák se ve své knize
Čechové na Basilejském sněmu zabývá mj. i Husovou kostnickou kauzou.
V poznámce č. 36/34 (str. 231) píše: „
... dne 6. července bylo však vybráno jen 30 článků, a to 19 z jeho díla O církvi, 6 z jeho Odpovědí na spisy Štěpána Pálče a 4 z jeho Odpovědí na spisy Stanislava ze Znojma. Poslední 30. článek byl již odsouzen jako 15. článek Viklefův, ale byl obsažen též v jeho spisu proti Pálčovi. Hus však nebyl ochoten uznat, že se jeho nauky protiví učení církve, že jsou bludné.“ A Krchňák nám následně klade velice sugestivní otázku: „
Co tedy měl sněm s Husem dělat?“
V čem však byly Husovy „
nauky bludné“ a hlavně
v čem odporovaly Písmu se už od katolíka Krchňáka nedozvídáme. A to je škoda, neboť pro mnohé věřící i ateisty je tento postoj dokladem toho, že římsko-katolická církev ani po 6 stoletích nemění svůj názor na podstatu Husovy kauzy, protože tato církev byla vždy přesvědčena že v tom, co ustanovila, tj. ve věrouce i kanonickém právu, je neomylná.
Alois Krchňák, jistě velký znalec kanonického práva dále upřesňuje pojem
odsvěcení, když píše: „
'Odsvěcení' není přesný výraz. Kněžské svěcení Husovi odňato být nemohlo. Byla mu jen vzata možnost vykonávat kněžské úkony, plynoucí ze svěcení.“ (Já bych však slůvko
jen dal do uvozovek.)
Jedná se vcelku o zbytečné slovíčkaření, neb hlavním smyslem tohoto
potupného aktu bylo odstranění jediné zábrany tak, aby Hus mohl být předán světskému rameni spravedlnosti k vykonání rozsudku.
Dále Krchňák konstatuje to, co jsem pouze tušil a zároveň předpokládal. Že totiž kacíř nemohl mít svého advokáta (ani
ex offo) a nemohl se odvolat k vyšší soudní instanci. Toho si byl Hus možná moc dobře vědom, když se
odvolal k samotnému Kristu.
„'
Co měl tedy král Zikmund dělat?,' ptá se na závěr uvedené poznámky Krchňák a hned si na otázku odpovídá, když dodává: „
Nařídil, aby se s Husem naložilo podle platných říšských zákonů. Husa tedy neupálila církev, ale světská moc.“
Tuto pilátovsky alibistickou větu slýcháváme od katolíků, myjících si ruce, velice často. Stalo se z ní klišé, kterým se však ohánějí nejenom rigidní katolící. A Krchňák nám patrně chce (naivně?) "vysvětlit", že
soudce nevykonává nad odsouzeným hrdelní rozsudek, ale že to přenechává jeho katu.
Takže já bych si dovolil "nepatrně" páně Krchňákovu větu poopravit a především upřesnit.
Kdyby církev Husa neodsoudila, světská moc by ho neupálila. ...
(zvýraznění autor příspěvku)