Z dob Prokopa Holého řeč. Veliký existuje jedna legenda, datující se do 28. července 1432, která přešla až do tradičního pojetí.
Tehdy Němci, i poněkolika porážkách, vzkázali Čechům, že nepřistupují na smlouvu o šetření zajatců, protože "kacířův živiti nebudou." Prokop Holý prý jednou přitáhl k saskému městu Naumburku, kde se se svým lidem rozložil po okolních kopcích a po dvou zajatých sedlácích nechal vzkázat, že město nemilosrdně zničí, pokud se ihned nepoddá. Měšťané i přes strach však odmítli...
Z nápadu městského zámečníka Viléma Wolfa vyslali do nepřátelského ležení své děti oblečené do bílých rouch. Vojevůdce Prokop se zpočátku divil, když ze stanu spatřil, jak se k husitskému táboru blíží 459 dítek jako "kůr andělů." Děcka padla na kolena a úpěnlivými hlasy a se slzami v očích prosila za milost...
Prokopovi se jich nakonec zželelo, dal pro obveselení povolat hudce a dětem nabízel víno, třešně a lusky. Děcka se pak veselila a tancovala kolem husitského válečníka. Před setměním je však poslal domů a nakázal jim, aby až příjdou k bráně, volali: "Vítězství husitův!" ...a doma aby vyřídili, že "...město milosti došlo a že vojsko české zejtřejšího dne odejde, aniž by městu kuřete odňalo."
A jak praví se v Historických rozhledech z r. 1899:
"Na věčnou památku této události vodí Naumburští každého roku děti své na to pole, kde husité táborem leželi, a tam je ovocem a vínem častují. Potom je vedou na pole hrachem oseté, kde si mohou natrhati lusků dostatek. A tato slavnosť nazývá se až dosud svátkem husitských třešní.

Ví někdo něco více o původu této pověsti a o trvání této tradice svátku?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Tak jsem zjistil, že tento svátek opravdu ještě trvá a nejspíš má i hlubokou tradici, ač není písemně doložená. I loni středoněmecké město Naumburg tuto akci pořádalo a dokonce se aktivně připojilo i české město Sezimovo Ústí a zamýšlí se i vytvoření spolupráce s dalšími "husitskými" městy.

Svátek třešní (Kirschenfest) mají v červenci i v obci Groß Radisch.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ještě jsem zapomněl dodat... že se občas v pověstech uvádí (ne vždy), že důvodem husitského obležení města mělo být, že "tehdy měl Prokop přísahat, že obrátí bohaté město obchodníků a trhů v popel a rozvaliny, protože jeho biskup Gehard von Goch hlasoval na koncilu v Kostnici pro smrt českého reformátora Jana Husa."
Co na tom může být pravdy?

Jinak něco blíže o tomto svátku se dá najít v souvislosti s městem Sezimovo Ústí a nebo tady: http://www.tabor.cz/obcan/cs/ostatni_unie_naumburk.php

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ještě podrobněji o této slavnosti a její tradici viz přímo na serveru "husitského" města Naumburgu http://www.hussitenstaedte.net/naumburg.html . Jediné, co lze patrně bez problémů doložit je účast Gerharda von Goch s tím, že jak v Kostnici hlasoval, je nasnadě a nikdo o tom nepochybuje...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nedalo mi to, abych se podrobněji nepodíval na husitské zahraniční aktivity z r. 1432 na německém území. Na jaře r. 1432 (duben - květen) táborské polní vojsko v čele s Prokopem Holým operovalo na ose Frankfurt n. Odrou, (Lebus?), Münchenberg, Strausberg, Altlansberg a Bernau bei Berlin.
Tyto operace se nekryjí časově s legendou o třešních a od této lokality je Naumburg přece jenom poněkud vzdálen. V červenci 1432 probíhala vojenská kampaň táborů a sirotků ve Slezsku a navíc byla vedena důležitá politická jednání s polským králem Vladislavem v Pabianicích. Prameny doložena Prokopova účast na těchto jednáních sice není, ale nelze ji vzhledem k politické důležitosti pabianických jednání ani vyloučit.

Nepochybně Prokop Holý se svými sbory max. dvacetitisícové intervenční(!) armády stanul před hradbami Naumburku v poslední dekádě ledna 1430 při velké zahraniční jízdě do Saska. V tomto ročním období, pokud je mi známo, třešně nedozrávaly ani v Říši ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ve skutečnosti sice husité kolem města v roce 1430 pouze protáhli a dobýváním se nezdržovali, nicméně nejstarší doklad o žákovské třešňové slavnosti pochází již z roku 1526 a husitská pověst byla zaznamenána v roce 1685.


Josef Mathauser: Husité před Naumburkem

... dodávám, že kromě Josefa Mathausera zachytil toto téma velmi podobným (téměř zrcadlovým) obrazem Jaroslav Čermák:


Dle vzpomínek Soběslava Pinkasa: Jeho (=Čermákově) svéráznosti mnoho napomáhala též svědomitost, s jakou propracovával historické látky svých obrazů. Než započal obraz „Husité před Naumburkem“, požádal mne písemně z Paříže, abych se zeptal Palackého, má-li legenda o dětské deputaci k Prokopovi, tábořícímu před městem, nějaký historický podklad. I byl náramně potěšen odpovědí našeho historiografa, že sice určitých historických důkazů není na snadě, že však také není nijakého důvodu, aby tklivá episoda před hradbami naumburskými měla se bráti v pochybnost. Tato historická neurčitost — dle výroku Palackého — byla právě velmi příznivou okolností při uměleckém zpracování této látky.

K tomuto viz také sem a další příspěvky ...

_________________
De omnibus est dubitandum.

Písničku v němčině i s melodií můžete najít na http://www.frankfurter-verbindungen.de/ ... envor.html
Patrně je ještě živá, německý kamarád mi ji zazpíval před asi 12 lety...