Sabin píše:
Německý historik Fridrich Bezold se vyslovuje o husitství takto: (...) Dlouho jsem neslyšel tak krásná slova. O to více jsou cennější, uvědomíme-li si, že jsou z úst Němce.
Ano. Německá historiografie plná předsudků byla šovinisticky ostře zaměřená proti husitství nejvíce v době, kdy Palacký začal vydávát své největší a převratné dílo Dějiny...
V dnešní době je tomu poněkud jinak (viz
tady a také
zde), i když katolický podtext u katolicky orientovaných německých historiků nelze zapřít ani v současnosti.
V r. 1873 se již Palacký velice příznivě vyjádřil o díle mladého bavorského liberálního historika
Friedricha von Bezold (1848 - 1928). Palackému se dostala do rukou Bezoldova kulturně-historická studie "
K dějinám husitství", v níž představitel pokrokové německé historiografie pojednává mj. o sociálně politických aspektech husitského hnutí. Tím se vlastně zapsal do povědomí jako první historik, který o této třetí složce husitství pojednává. Pochopitelně však ve zcela jiném duchu, než v jakém tuto složku účelově akcentovala marxistická historiografie.
Bezold poskytl pohled takříkajíc z druhé strany barikády. Poctivým studiem německých pramenů přispěl nezpochybnitelným dílem k poznání různých vojenských tažení vč. kruciát z německé strany do Čech i opačným směrem. Bezolda cituje i se na něj odkazuje mj. také František Šmahel ve svém syntetickém díle
Husitská revoluce.