V několika příspěvcích na tomto fóru se objevily názory, že v zahraniční literatuře není tomuto fenoménu pozdního středověku věnována náležitá pozornost nebo spíše žádná. Není tomu tak. Já bych to rád s dovolením dokumentoval na několika příkladech. Výběr uvedené literatury si nečiní nárok být reprezentativním ani zdaleka úplným. Z následujících příspěvků je však patrné, že autorů věnujících se badatelské činnosti, která je zaměřena na husitství, byl a stále je velký počet; dokonce zájem o toto období našich dějin má transatlantickou dimenzi. A to je pozitivní zpráva! Neméně zajímavým je i počet autorů píšících o M. Janu Husovi. O čem to svědčí? Přátelé a bratři o jediném – znova nám to dokládá, že Hus je bezesporu osobností světového formátu a proslulým církevním reformátorem.
zdroj: František Šmahel
(zvýraznění autor)

Konstantin Höfler (1811 - 1897) – militantně katolicky orientovaný autor, od r. 1851 profesor na pražské univerzitě, nesmiřitelný nacionalistický kritik Palackého.
Johann Losert (1846 - 1936) – autor knihy Hus a Viklef. Dokládá v ní dnes již překonaný názor týkající se Viklefova vlivu na Husa, který jeho názory přijímal dle Loserta nekriticky.
Fridrich von Bezolt (1848 - 1928) – v díle K dějinám husitství se zabývá mimo jiného také politickými a sociálními aspekty husitství.
Berthold Bretholz (1862 - 1936) – dílo Dějiny Čech a Moravy mělo opět vyznít jako protiklad proti Palackého pojetí českých dějin.
Adolf Bachmann (1894 - 1914) – napsal Dějiny Čech a práce o vládě Jiřího z Poděbrad. Neobjektivně klade důraz v husitství na jeho „protiněmecké“ zaměření.
Ferdinand Seibt (*1927 †2003) – autor díla Hussitica. Akcentuje pražský směr husitství a husitskou revoluci zařadil do série evropských revolucí počínaje 14. st.
Franz Machilek (*1334), Winfried Eberhard (*1941) – pováleční autoři, husitologové stojící v popředí zástupu zahraničních badatelů, kteří se zabývají husitstvím.

Heinrich Koller (*1924) – zaměřuje se ve svých pracích na politický a ideový vliv husitství.
Sylvia Petrinová (*1937) – zabývá se vojenskou činností „spanilých jízd“ v zahraničí.

Matthew Spinka (1890 -1972) – americký historik píšící o Husovi.
Frederik G. Heymann (1900 - 1983) – Kanaďan, jenž své dílo zaměřil na Žižku a Jiřího z Poděbrad, ve svém díle navázal na Palackého.
Reginald R. Betts (1903 - 1962) – Angličan, jehož dílo se rovněž zaměřilo na Husa a na českou reformaci.
Howard Kaminski (*1925) – americký historik, autor rozsáhlého díla Dějiny husitské revoluce. Autor analýz děl Petra Chelčického a Mikuláše z Drážďan. Vychoval řadu žáků se zaměřením na husitské dějiny.
Martin Klassen (*1939) – žák Kaminského zaměřující se na úlohu šlechty v husitské době.
Jarold K. Zeman, potomek českých přistěhovalců, autor přehledu literatury o husitství, který čítá neuvěřitelných téměř 4000 (!) titulů.

Ernest Denis – autor, který nemalou měrou přispěl ve frankofonní části světa k rozšíření povědomí o českých dějinách počínaje husitskou revolucí až po zahájení třicetileté války.
Paul de Vooght (1900 - 1983) – jako belgický, katolický historik, člen řádu benediktýnů se nebál vylíčit Husa v novém, „nekatolickém“ pohledu. Hus dle Vooghta zemřel proto, že se nechtěl očistit z bludů, které mu byly kladeny za vinu zaujatými soudci i svědky a to i z Čech. Byl to zajímavý pohled představitele katolické církve, kterému se dostalo mezinárodního ohlasu. O Husovi psal vytříbeným stylem, s morálním patosem (!), odbornou znalostí teologie a v polemickém duchu, který přispěl k velké mezinárodní odezvě tohoto dvousvazkového díla. Vooght byl rovněž velkým znalcem díla Jakoubka ze Stříbra i Mikulášů z Pelhřimova a Drážďan.
R. Cegni (*1934) – italský historik, jenž se dlouhodobě zabývá výzkumem rukopisů husitských teoretiků např. Mikuláše z Drážďan aj.

J. S. Anněnkov (1849 - 1885) – historik, který napsal studie o Husovi a Chelčickém.
N. V. Jastrebov (1869 - 1923) – identifikoval Petra Chelčického jako autora traktátu O trojím lidu a inicioval jeho vydáni v Rusku.

Obcas jen zasnu nad tim, odkud to Jirko vsechno beres a vis.

Jáchyme, prosím tě, nežasni, neni opravdu třeba. Je to "pouze" enormní zájem o věc, kterou je v mém případě fenomén husitství. A abych nebyl mylně pochopen. Příspěvky tohoto druhu na našem Webu neuvádím proto, abych prezentoval svoje znalosti, ale občas analyzuji návštěvnost našeho serveru. A ta není malá! Řekněme tedy, že se jedná o skromný příspěvek k doplnění informací s cílem zkvalitnit obsah poskytovaných informací a tím zvýšit návštěvnost. No a také by mě zajímaly názory toho, kdo případně něco z uvedené literatury četl. Vždyť uvědomme si, přátelé, a z uvedeného příspěvku to vyplývá, že o husitství se píše i za velkou louží!

Daniel nám zaslal odkazy na polskou litarauru o husitství:
http://ksiegarnia.bellona.pl/index.php?c=boo&bid=1058
http://www.lideria.pl/sklep/opis?nr=71066
http://www.atticus.pl/index.php?pag=poz ... c5a579f7ad

Díky. JM

W 1988 r. powstal w Polsce film o ostatnich latach panowania Wladyslawa Jagielly, gdzie pojawiały się watki husyckie (poselstwa husyckie do Jagielly i Witolda, walki z krzyzakami, napełnianie przez Czechów butelek woda z Baltyku.. etc). Mozna poczytac o filmie na stronie:

http://www.filmpolski.pl/fp/index.php/122929

Właśnie wyszła nowa polska książka o husytach. jeszcze jej nie kupiłem ale zaraz to zrobię.

http://www.technol.anv.pl/index.php?id= ... yckie.html

Napisz potem prosze, jeśli w tej książce są tylko analyzy „kwestii husyckiej wojskowości“ – taktyky walky – albo też hystoriczne data a w jakiej miarze...?

Obal knížky vypadá dobře, i když trochu připomíná spíše PC hru.

WOJNY HUSYCKIE NA ŚLĄSKU, ŁUŻYCACH I POMORZU

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Zakupiłem tą książkę jako pierwszy w Polsce, u wydawcy w dniu, w ktorym przywieźli ją z drukarni. Ma format A-5 i 150 stron, z licznymi ilustracjami.
Jak się dowiedziałem od wydawcy autorzy pochodzą z Lwówka Ślaskiego- miasta na pograniczu Śląska i Łużyc, stad wiele tam fachowych wiadomości o tych terenach i stoczonych tam bitwach.
Sa też przytoczone liczne cytaty z kronik: państwowych i koscielnych, tak polskich jak i niemieckich, na temat husyckich wypraw na Śląsk, Łużyce i Pomorze.
Nie znam tak dobrze książek na temat wojen husyckich, ale ta wydaje mi się bardzo ciekawa i zawierajaca wiele informacji. Autorzy przytaczają nie tylko znane fakty ale nawet miejscowe legendy związane z pobytem husytów, wyjaśniajace niektóre nazwy takie jak na przykład "husycki mur" w Reichenbach czy "Zakatek Mordu" koło Olszyny.

Díky Macieji za další knihu, určitě ji přidáme do husitské bibliografie.

O husytach mówi też sporo poprzednie ksiazka wydawnictwa "Technol" pod tytułem: Rycerze-rabusie ze Śląska i Łużyc, tych samych autorów: R. Primke i M. Szczerba.
Są tam życiorysy, czyny i legendy o czechach: Janie Koldzie, Hinko Kruszynie oraz o polskich husytach: Mikołaju Korniczu Siestrzeńcu i księciu Bolku V Głogowskim zwanym Wołoszkiem.

http://www.technol.com.pl/index.php