Jiří Motyčka píše:
...neví se, zda Hus nosil pečlivě zastřiženou bradku, či zda se pravidelně holil ...zda byl Hus asketické postavy...
Podrobněji jsem se tedy zaměřil na otázky Husovy podoby a své předešlé mínění jsem opravdu musel přehodnotit. Tento příspěvek tedy nechť je částečnou omluvou Jirkovi, s kterým jsem polemizoval bez většího zasvěcení do věci...
Všeobecné mínění o Husově podobě se totiž skutečně odráží především z ikonografických rytin doby renesanční, kde je Hus po celé 16. stol. vyobrazován téměř jednohlasně v plášti (hábitu) s čapkou a plnovousem zastřiženým do upravené bradky. (viz.
leták Hanse Güldenmunda z 1.pol.16.st, v Agrocolovi /1537/, tisku českobratrské konfese /1561/, spisu Th. Bezy /1580/, díle Reussnerově /1587/, Botssardově /1598/ či v oblíbené a často vydávané Münsterově Kosmografii /1550, 1598/).
Vzdáleně nám to může připomínat i ikony J.A.Komenského. Nejspíše zde leží i částečná odpověď, jelikož na všech vyobrazeních je Hus zachycen převážně jako ideální ikona a navíc v působnosti dojmu spíše renesance než středověku. Toto je problém idealizace renesance celkově, jelikož v té době rytiny vyobrazovaly i středověké rytíře v renesanční zbroji.
Nijak to nevyvrací ani dvojice společného vyobrazení Husa s Lutherem z roku 1564 a 1618, kde má Hus stále ještě vousy!
Zcela jiné světlo do této problematiky však vrhá obrazová výpověď rané renesance, kde je na
titulním listě spisu O šesti bludích z r. 1510 vyobrazen Hus hladce oholen s vyholeným temenem a kypré postavy. Podobně jej při kázání zachytil i
Jenský kodex (sepsaný někdy kolem roku 1500 na základě starších materiálů). V
Richenthalově kronice /1536/ je na dvou obrazech zachycen Hus i při jeho upálení a taktéž kypré postavy hladce oholen. Jen délka vlasů se liší. Podobně je Husovo upálení vyobrazeno i v Jenském kodexu, avšak s tím rozdílem, že zde již lze rozeznat i "hrubší strniště". Bez bradky je i ve spise
Výkladové z r. 1520. Což jen doplňuje zmiňovaná malba J. van Eycka. Všechna tato raná vyobrazení spojuje, narozdíl od renesančních ikon, jeden rys - jsou zachyceny v životních situacích! (Jde tedy o snahu věrného zachycení).
Na základě srovnání těchto skutečností vyplývá, že Hus byl zpočátku opravdu kypřejší postavy, hladce oholen s vyholeným temenem. Tedy jako "řádný mnich". K procesu pak byl oholen a ostříhán dohola. Po dobu věznění mu však vlasy opět dorůstaly a po vyřčení konečného ortele nebylo dbáno ani na řádné oholení. Na hranici mu byla navíc, jako kacíři, nasazena ještě bílá papírová čapka, v podobě biskupské mitry, s vyobrazením ďáblů.
Pozdější renesanční ikonografie však jeho podobu kolem poloviny 16.stol. značně zidealizovala ve shodě pohledu doby a ta se ujala až do dnešního pojetí.
Je tu však jedna pochybnost (alespoň pro mě), v podobě prvního vydání
Schedelovy kroniky z r. 1493, kde je pod popiskou
Johannes Hus vyobrazen sešlý vrásčitý stařec s dlouhým plnovousem, za který by se nemusel stydět žádný starověký mudrc...., nehledě na pozdější latinské vydání téže kroniky z r. 1749, s pozměněnou ikonkou Husa.