Podle novějších průzkumů se zdá, že to s charakteristikou hradu mohlo být i trochu jinak. Původní stavba byla vzhledem ke své velikosti a monumentalitě pravděpodobně královského založení (asi Václav II.). Hrad však zřejmě nebyl dostavěn a nebo z nějakého důvodu rychle zpustnul. Ze dvou masivních donjonů zřejmě plnil po Bořkově přestavbě svou funkci jenom ten okrouhlý na předhradí vedle brány.
Diviš Bořek využil některé konstrukce staršího hradu a během 2 let ho dostavěl tak, jak mu jeho finanční možnosti dovolovaly. Rozměrné předhradí ohrazené silnou zděnou hradbou nemuselo být jeho záměrem, ale prostě ho "zdědil" po původní stavbě. Plocha byla definována rozměry kopce a také polohou okrouhlé věže. Hradbu předhradí dostavěl či přestavěl, ale velkou plochu nebyl schopen zaplnit zděnými stavbami. Navíc se mu to výborně hodilo pro tábořiště vojenského oddílu. S úspornou zástavbou velkého původně královského hradu, který v průběhu stavby získal šlechtic s daleko menšími finančními možnostmi, se můžeme setkat také např. na hradě Oseku (Riesenburgu) u Duchcova. To je ale daleko starší případ a týká se Boreše z Rýzmburka a Václava I.
Bořkův obytný palác na Kunětické Hoře je odborníky zpravidla označován za "malý". To je ale dosti relativní názor, protože zabíral celou severní stranu jádra a byl tudíž asi 30m dlouhý a cca 10m široký. Pro srovnání: královský palác na Novém hradě u Kunratic měl menší půdorys, než tento "malý" zemanský palác. O další zástavbě jádra toho moc známo není, protože zanikla za pernštejnské přestavby, ale zřejmě byla lehčí konstrukce.
Bořek vlastnil po přestavbě opravdu dobře položený (vzhledem k nepřátelským městům, zvláště Kutné Hoře) a velmi pevný hrad, se kterým se ostatní stavby zbohatlých husitských hejtmanů vesměs nemohly poměřovat. Hlavní důvod vidím v tom, že nestavěl na "zeleném drnu", ale vlastně přestavoval starší stavbu.
Trochu mi to připomíná stavbu Tábora na ruinách města Hradiště.