Jiří Motyčka píše:
Prostému věřícímu...právě obraz zprostředkovával velice názorně biblické příběhy...
To je vcelku typický "obrázek" středověkého světa. Dokonce i řemeslné dílny, krčmy a jiná veřejná zařízení byla na vývěsních štítech ze stejných důvodů (negramotnost obyvatelstva) označována výhradně v malovaných symbolických obrázcích, jelikož by psanému textu málokdo rozuměl. Proto i pro Husa byl tento trend naprosto přirozený a běžný.
Ale některé přírodní kmeny oproti tomu zakazují výtvarně zjevovat podobu svého Boha, nebo dokonce vyslovovat jeho jméno. Z podobného důvodu, proč i třeba Druidové nesměli své vědomosti písemně zaznamenávat.
Duchovní věci mají tendenci při "vynešení na světlo" lehce pomíjet. Proto je také těžké vysvětlit nějaký duchovní úkaz a nebo se záměrně stylizuje do symbolického pojetí či přímo do nějakého obrazného připodobnění. Podobně také z nepochopení vznikly demagogie ateistů, kterými materialisticky argumentují svou nechápavost duchovna.
Nadměrná kostelní výzdoba v pozdější době pak neměla příliš mnoho společného s vírou, tak jako s nadřazeným postavením kléru. Podobně i nadměrné vyslovování jména božího a nadužívání duchovních věcí přispívá k zevšednění a posunutí ("rozklížení") podstaty od pojmu.
Není právě to jednou z příčin našeho ateistického zmatení, kde ateisté hledají místo pojmenování
"velikosti Boha" zástupné termíny -
vesmír, přírodní zákony, přírodní energie, kosmické síly, přírodní fungování světa....?
_________________
"
Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419