Tak jsem se včera této akce zúčastnil.
V 9:30 proběhlo zahájení oslav za účasti starosty Kralic pana Emila Dračky a synodního seniora ČCE Joela Rumla. Pak už jsem absolvoval některé přednášky, které probíhaly v sokolovně a na ZŠ.

1) Kralice v době vzniku Bible kralické (prof. Tomáš Knoz, FF MU) - o čem byla přednáška, napovídá její název. Pojednávala mj. o majetkových poměrech a vlastnických vztazích týkajících se Kralic. Prof. Knoz předestřel hypotézu o tom, že přestěhování bratrské tiskárny z Ivančic do Kralic nemuselo být vůbec z důvodu utajení, ale že ony důvody mohly být daleko prozaičtější. Jednota bratrská prostě chtěla z Kralic vytvořit jakési bratrské centrum (viz také následující přednáška) se školou, knihovnou, knihařskou dílnou s knihvazači a tiskárnou.

2) Jan Blahoslav a bratrské centrum (Mgr. Jiří Just, Ph.D., Filozofický ústav AV) - zajímavá přednáška s velice podrobným životopisem Jana Blahoslava (viz také tady + následující příspěvek)

3) Jak Kraličtí vykládají Starý zákon (doc. Martin Prudký, ETF UK)
4) Jak Kraličtí vykládají Nový zákon (Jan Roskovec, Th.D., ETF UK) - přednášky se zabývaly obsáhlým poznámkovým a výkladovým aparátem kralické Šestidílky. V letošním roce 400. výročí měla vyjít celá Bible kralická právě i s těmito poznámkami, bohužel se to nestihne a vydání bude o rok zpožděno. Je to prý kvůli kvalitě vydání, o níž šlo především.

5) Český samizdat a Bible kralická (Jan Keller, duchovní ČCE a Tomáš Trusina, duchovní ČCE a nakladatel) - tato přednáška se týkala samizdatových vydavatelských aktivit v době normalizace, které nějak souvisely s Biblí kralickou.

6) Význam Bible kralické pro českou literaturu (doc. Hana Bočková, FF MU) - přednáška o tom, kdo v české literatuře psal o Bibli kralické. Doc. Bočková pochopitelně v celé plejádě jmen a děl nezapomněla ani na Aloise Jiráska a jeho F. L. Věka.

7) Jazyková stránka Bible kralické (PhDr. Robert Dittman, Ph.D., FF UK) - navýsost odborná, ale zajímavá přednáška o jazyku Bible kralické psané tzv. střední češtinou, o jejím tvarosloví, větné stavbě atd.

Na hlavním pódiu v galaprogramu vystupovali též Petr Bende, Alfréd Strejček, Štěpán Rak, Felix Slováček, Dagmar Patrasová, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Lábus, Láďa Křížek, Jakub Pustina. Někdo představil svůj repertoár, jiný vyprávěl o tom, co pro něj Bible kralická znamená.
Ve večerním programu byl uveden komponovaný pořad Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci a A. Strejčka, promítnut film Pod ochranou Žerotínů a sehráno divadelní představení Labyrint světa a lusthaus srdce (to už jsem nestihl absolvovat).

Dnes pokračoval program ranními chválami a ekumenickou bohoslužbou ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Český reformátor Jan Hus se hodí České pirátské straně i do volební kampaně ... ale ne ve smyslu námořní lupič, ale ve smyslu, oč usiluje Česká pirátská strana. Asi našli nějaké paralely ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Po delší odmlce se objevil další díl, v němž Dr. Jiří Rak u památníku bitvy u Lipan vypráví o vlastní bitvě a historických souvislostech:
http://www.stream.cz/nejnovejsi/narodso ... va-u-lipan ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Náhodou jsem objevila, že z Plzně do Strakonic jezdí rychlík R 625 Hejtman, to bude asi podle bitvy u Sudoměře.
http://jizdnirady.idnes.cz/draha/?p=Wwx ... yk0HwdnwyD

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Roztomilý název lodi i s nezbytným kalichem.
Skutečnost, že loď byla nafocena na Baltu, je jistě signifikantní, neb až tam se husiti při svých výpravách dostali, konkrétně sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán.

zdroj: http://www.jachting.info/viewtopic.php?p=189088#p189088
upozornila: Dáša Nová

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

13. 5. 2016 až 26. 3. 2017 v Národním památníku na Vítkově probíhala výstava "Druhý život husitství". Nebyl jste na ní někdo? ...
Ano, Sokolové byli věrni skutečnému odkazu husitství jako málokdo v této zemi (viz foto níže). To byl jistě taky jeden z důvodů jejich pronásledování hnědou i rudou totalitou.
Obraz Husitské kázání (studie) od Carla Friedricha Lessinga, 1934 (Sbírka Národního muzea)

Plakát na plátně z legionářského vlaku (1918–1919) (Sbírka VHÚ Praha)

Cvičenci Sokola v husitských kostýmech na V. Všesokolském sletu v roce 1907 (Sbírka Národního muzea)

Husitské slavnosti během Všesokolského sletu v roce 1926 (Sbírka Národního muzea)

zdroj: http://www.nm.cz/Pro-novinare/vystavy-press/Narodni-muzeum-otevira-v-Narodnim-pamatniku-na-Vitkove-novou-vystavu-Druhy-zivot-husitstvi.html
upozornila: Dáša Nová

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na náměstí Barikád na Žižkově můžeme využít své síly představivosti.
.
Foto je z fb Svobodná republika Žižkov / stránka

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Pozvánka na zítřejší demonstraci s videem, které mne vždy dostane, i když je to jen film o době před 600 lety, ale jako by to bylo včera. Píší tam, že historie se opakuje...
https://www.facebook.com/100068723934977/videos/1023838034836363

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Stanovisko prof. Petra Čorneje k návrhu na přejmenování Žižkova náměstí v Rakovníku , který má charakter "obce s rozšířenou působností" (podrobněji k pozadí návrhu - viz SEM):

"Expertíza
Jan Žižka z Trocnova nesporně náleží k nejvýznamnějším a nejznámějším osobnostem českých dějin. Doložila to mimo jiné anketa Největší Čech, kterou uspořádala v roce 2005 Česká televize a v níž obsadil páté místo (za Karlem IV., Tomášem Garriguem Masarykem, Václavem Havlem a Janem Amosem Komenským). V současnosti se netrpělivě očekává celosvětová premiéra hraného filmu o Žižkovi, který bude pod různými názvy (Jednooký; Středověk; Jan Žižka) souběžně uveden v osmdesáti státech světa 8. září 2022. Vědecké, populárně naučné i beletristické publikace, věnované v posledních třech letech Žižkově osobnosti a vydané vesměs u příležitosti 600. výročí počátku husitské revoluce, se setkaly s mimořádným čtenářským ohlasem a některé z nich obdržely i prestižní ocenění. Jako velkého vojevůdce pojednal Žižku bývalý prezident Václav Havel v projevu předneseném ke shromáždění 220 starostů českých i moravských měst v Přibyslavi 18. září 1994; hejtmanovy vynikající vojenské schopnosti vyzdvihl též Karel Schwarzenberg. Známý je Masarykův výrok „Žižka, to jsme my.“
V desítkách českých a moravských měst existují Žižkova náměstí a Žižkovy ulice (jejich názvy zpravidla sahají do druhé poloviny 19. a první čtvrtiny 20. století), někde se po husitském hejtmanovi jmenují celé čtvrti (např. v Havlíčkově Brodě), nejznámější z nich je pražský Žižkov, úředně pojmenovaný roku 1869. Nejstarší Žižkova ulice na území pozdější Velké Prahy je doložena roku 1839 v Karlíně (od roku 1951 Pernerova), k roku 1913 existovalo jen v pražském souměstí 9 Žižkových ulic a 1 Žižkovo náměstí, jehož název se neodvážili změnit ani nacističtí okupanti. Název Žižkaberg figuruje na úředních mapách a plánech již v 18. století. V českých a moravských obcích i ve volné krajině odkazuje k Žižkově památce přibližně 30 pomníků (většina z nich vznikla před rokem 1938), nejproslulejší je monumentální jezdecká socha na pražském Vítkově. Žižkův fiktivní portrét mimo jiné vlastnil i slavný rakouský maršál Jan Josef Václav Radecký z Radče. To vše dokládá nepominutelné Žižkovo místo v české historické paměti.
Na druhé straně nelze popřít, že Jan Žižka vždy budil a budí protikladná hodnocení, doložitelná od dvacátých let 15. věku až do naší současnosti. V zásadě platí, že se těšil a nadále těší velké úctě mezi husity a příslušníky křesťanských nekatolických církví, pochopitelně také v zahraničí. V posledních dvou stoletích se k jeho aktualizovanému odkazu hlásili především přívrženci českého národního hnutí (v tom i někteří literárně činní katoličtí kněží, mimo jiné Antonín Jaroslav Puchmajer, Vojtěch Nejedlý a Václav Beneš Třebízský), stoupenci liberalismu, agrárníci, národní socialisté, sociální demokraté, různí pokrokáři i komunisté, kteří si po únoru 1948 husity i Žižku přisvojili, aby je zcela nehistoricky (husitský zápas byl primárně motivován nábožensky) označili za své předchůdce. Tato nálepka se s husitstvím a Žižkou táhne dosud. Naproti tomu většina katolických duchovních Žižku odmítala, kritizovala a viděla v něm zločince, který systematicky ničil kostely, kláštery a pobíjel katolické obyvatele, především kněze, najmě řeholníky. Tento zcela negativní obraz husitského vojevůdce (a husitství) převážil v pobělohorském období a v myslích militantních katolíků přežívá dosud. V posledních několika letech jej konzervativní kruhy a někteří nepoučení žurnalisté v prvoplánové snaze diskreditovat husitství obohatili o přirovnání husitů k bojovníkům islámského státu. Tyto vyhraněné názory se však ocitají v rozporu se současným ekumenickým dialogem a rozcházejí se i s oficiální linií katolické církve.
Historická věda ovšem nesmí podléhat aktuálním politickým či konfesijním tlakům a musí interpretovat osobnost Jana Žižky v kontextu doby, v níž žil a jejíž hodnotová kritéria i praxe se namnoze lišily od současných principů. Jan Žižka z Trocnova zůstává i v nynějším vědeckém nazírání vynikajícím vojevůdcem a jedním z nejúspěšnějších válečníků, a to i ve světovém měřítku. Důkaz přinášejí práce amerických, kanadských, německých i polských historiků. Není také sporu o tom, že nejslavnější husitský válečník byl hluboce věřícím křesťanem a nábožensky exaltovanou osobností vedoucí zápas za vítězství husitského pojetí božího zákona jakožto nejvyšší normy života každého křesťana. V tomto boji si počínal nesmlouvavě a krutě, čímž se však nijak nelišil od svých protivníků. Husité i katolíci viděli v kněžích nepřátelské strany falešné proroky, které, pokud nepřestoupili k jejich konfesi, fyzicky likvidovali. Míra utrpení byla v zásadě stejná na obou stranách. Ničení klášterů a kostelů i pronásledování řeholníků nepatřilo pouze k husitským specifikům, nýbrž náleželo k typickým jevům velkých evropských reformací (luterské, helvétské i anglikánské), jejichž organickým předchůdcem husitství bylo. V zásadě se husitský způsob vedení války a nakládání s protivníky nikterak nelišil od jiných středověkých a raně novověkých náboženských válek vedených za nejvyšší, absolutní, tj. svaté pravdy.
Z pohledu současné historické vědy neexistují věcné důvody pro přejmenování veřejných prostranství nazvaných po Janu Žižkovi, který nadále zůstává významnou postavou českých i evropských dějin. Jistě to ukáže i mezinárodní vědecká konference a také velká výstava, jež v souvislosti s nadcházejícím 600. výročím Žižkovy smrti (11. 10. 2024) připravuje v gesci Ministerstva kultury ČR Husitské muzeum v Táboře v součinnosti s Centrem medievistických studií, společným pracovištěm Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

V Praze 17. června 2022
prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.,
Univerzita Karlova"

pozn.: zveřejněno se souhlasem prof. Čorneje

Níže uvedený přehled je dokladem toho, kolik protagonistů husitské epochy nebo osobností, které se nějak zabývaly husitstvím, se dostalo i do názvů ulic v ČR. Je to docela potěšitelné zjištění!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Bratři a sestry, přátelé husitství, něco úžasného ze země, kde by to nikdo nečekal.
Toho, kdo však zná pozitivní vztah Japonců k české vážné vážné hudbě, ke Spejblovi a Hurvínkovi nebo třeba k Muchově Slovanské epopeji, to nemůže překvapit ...

reportáž ČT:
Husitské války v podobě japonského komiksu ztvárnil populární autor mangy Kóiči Óniši. Dvanáct knih vzbuzuje zájem o českou historii i u Japonců, kteří by s ní jinak nepřišli do styku. Série nese název Dívčí válka, japonsky Otome Sensó. Jméno připomíná českou pověst, děj se ale odehrává za husitských válek. Hlavní hrdinka Šárka v něm bojuje po boku Jana Žižky.

obsah prvních dvou dílů:
1. díl
České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády, aby se se svými družkami a druhy celou svou duší a tělem oddala boji proti katolicismu. Historický manga velkoopus, volně adaptující motiv husitských válek v Českých zemích, jež v Evropě 15. století zažehly doutnák náboženských reforem, vykreslující hrůzy nelítostných bojů neotřelým pohledem malé dívky.

2. díl
České království roku 1420. Vojevůdci a nájemnému husitskému žoldnéři Janu Žižkovi se za pomoci nově sestrojené ruční palné zbraně píšťaly a víry v Boha podaří z rolníků, žen i dětí sestavit neotřesitelnou armádu. Jsme svědky bitvy dvoutisícového vojska Táboritů s Křížovou výpravou, čítající na sto tisíc katolických rytířů - bitvy, jež změnila dějiny a účastní se jí teprve dvanáctiletá bojovnice Šárka.
(zaslal: Napo_Leon)

reportáž ČT:
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3496696-v-japonsku-vznikla-manga-o-husitskych-valkach

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)