To se stává, když se státy tvoří (obnovují) na kombinací historických a národních parametrů. Mohli nakreslit hranice více na sever, aby to respektovalo "národní" hranice.

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Myslím že Češi i Slováci jsou v tomhle stejní a to jistou náchylností k asimilaci oproti jejich sousedům. Němci žijící na území Čech od 13.st se nikdy nepočeštili, i když měli s německy hovořícím obyvatelstvem v Německu menší styky než s Čechy. Stejně tak ve Slezku dodnes Slezani mluví polsky (spíš slezky=německopolsky) a mají u nás polské školy apod.
Situace dalších už zaniklých (poněmčených) slovanských národů netřeba ani připomínat.

Národní hranice jsou problém. Možná by měla národní hranice německo slovanská probíhat od středověku po Labi a bylo by po problémech

Od 1.dubna 2010 bude vyučování na slovenských školách zahájeno státní hymnou a ve třídách budou státní vlajky. Jen jsem to zaslechla ve zprávách, ale určitě je to tak zavedeno i v některých jiných zemích.

Větší kravinu snad nikdo vymyslet nemohl.Jestli je způsob, jak vlastenectví mladým pubescentům znechutit, tak je to právě tenhle...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Platnost vypršela

... tak to je opravdu hodně kontroverzní téma.

První republika stála před docela složitým a obtížným úkolem. Uspořádat nějak spravedlivě soužití Němců (převážně žijících v Sudetech) a Čechů, soužití, které bylo zatíženo neblahými relikty minulosti, tzn. především z dob Habsburské monarchie (1526-1804), Rakouského císařství (1804–1867) a později Rakouska-Uherska (1867–1918), byla obrovská výzva.
Z níže přiložených tabulek (zdroj: Wikipedie) je zřejmé, že Němců na území Československa před 2. sv. válkou žilo více než Slováků.
Obdobným, ne-li ještě horším problémem byly vztahy Slováků a Maďarů.

Již z tohoto důvodu - ale nejen k kvůli tomu - bylo důležité tento fatální problém nepodcenit a snažit se ho řešit pokud možno demokratickou cestou a s uplatněním práva na rovnoprávné postavení národnostních menšin (i "menšin"). A to byl věru titánský úkol, který se k úplné spokojenosti obou stran nepodařilo vyřešit. Místo toho se začala dláždit cesta k Mnichovu.

Po listopadu '89 se tady objevily ojedinělé názory o tom, jak neskutečně byli Němci v době 1. republiky utlačováni, což pak vedlo ke zmiňovanému Mnichovu. Takhle expresivně se to IMHO vyjádřit nedá. Proč?
Je to velké zjednodušení s černobílým vnímáním dané skutečnosti. To za prvé. A za druhé - brzy po r. 1918 si mnozí Češi ještě velice dobře pamatovali, jak s nimi bylo zacházeno v dobách vlády Habsburka a jaké nadřazené postavení měli Němci vůči Čechům, kteří žili ve vlastní zemi. Uvědomovali si, že v demokratickém Československu nemůže dojít k jakési odplatě a zároveň viděli, ze s Němci je v nové republice zacházeno daleko lépe než s Čechy v Habsburkově monarchii. Pochopitelně tento "nevyvážený" stav mnohé Čechy značně iritoval a Němci si zase mysleli, že té rovnoprávnosti mají málo na úkor Čechů. No, nebyla to věru jednoduchá situace!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Je velmi zajímavé jak se dohadovali hranice států v roce 1919 na pařížské mírové konferenci ve Versailles. John Maynard Keynes, který tehdy zastupoval Velkou Británii o tom napsal knihu, kde také uvádí, že všichni se chtěli co nejvíce pomstít Německu, poražené zemi po první světové válce. Vznik hranic tehdejšího Československa byl tedy dosti umělý, a uspořádání života v republice s menšinami bylo nad síly tehdejšího státu.

To se týkalo "pouze" Slovenska (bývalých Horních Uher) a Podkarpatské Rusi (Zakarpatská Ukrajina).
Nikoli Čech a Moravy, území, která zůstala v prapůvodních historických hranicích. My v tomto vláknu mluvíme o vztahu Němců a Čechů, což se týkalo života právě v těch původních historických hranicích.
Takže tvoje poznámka se týká především Slovenska a Podkarpatské Rusi, tzn. vztahu Slováků resp. Rusínů k Maďarům.

Dnešní názory politologů a historiků se shodují v tom, že naše první republika byla geograficky strašně protáhlou "nudlí" ve směru západ <--> východ, což bylo velice nevýhodné z mnoha důvodů (při současných dopravních možnostech by to už takový problém nebyl).
Pozn., která je trochu OT, ale nemohu si ji odpustit:
Beneš se při jednáních s vítězným Sovětským svazem lehkomyslně zbavil nefunkčního apendixu v podobě Podkarpatské Rusi za vágní Stalinův příslib, že v Československu bude po válce zachována prvorepubliková kontinuita a za Podkarpatskou Rus dostaneme reparace ve výši našich nemalých investic do této oblasti. Ani jedno masový vrah a největší vítěz nad hitlerovským Německem pochopitelně nesplnil.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vím ,že vztah Čechů a Němců nebyl dobrý, řečeno lakonicky. Bylo to asi také dáno tím, že za první republiky se vystřídalo šestnact vlád. Pak z minulosti bylo známé, že Němci byli na vyšší úrovni než Češi a to také asi mělo vliv, nejen jazyk, kdy čeština je vývojově mladší jazyk a školství. To jen jsem zkusil dá dohromady některé okolnosti.

... možná.
Ale nejpozději od doby Národního obrození se tohle typicky české sebepodceňování - právě díky obrozencům - začalo pomalu obracet. Jedním z úkolů obrozenců bylo dokázat, že český jazyk je nejen rovnocenný, ale i krásný, takže se s ním dá vyjádřit vše, co "tvrdou" němčinou. Snaha obrozenců byla enormní, i když někdy taky docela úsměvná.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak tyhle po Listopadu ojedinělé názory jsou dneška spíše většinové, řekl bych.
Osobně nechápu, kde lidi berou přesvědčení o souvislosti mezi vztahem Němců s Čechy a Mnichovem. Ta souvislost tam prostě není a naše soužití nemělo na Mnichov nejmenší vliv.
Tady bych zopakoval Masarykovo výrok: "Přál bych si, aby nám Bůh dal padesát let nerušeného vývoje. A pak už se ničeho nebojím".
Bohužel nám těch padesát let nebylo dopřáno Prvních víc jak deset let republika prospívala, nevraživost s Němci se podařilo dost otupit, Němci měli zastoupení v parlamentu a normálně pracovali na rozvoji Československa jako Češi a Slováci. Jenže pak se něco pokazilo ...

Podkarpatská Rus je trochu jiný případ, ta nikdy neměla být a ani nebyla součástí nově vzniklého Československa, ta se připojila až později. Možná proto za ni Beneš až tolik nebojoval, ale na osudu Podkarpatské Rusi by se nezměnilo nic, Stalin by s jí prostě vzal a Beneš s tím nemohl nic dělat. Tak trochu Mnichov z východu.

Nemá cenu si nic nalhávat, Češi zaostávali za západní Evropou od samého počátku vzniku českého státu a to trvale o nějakých padesát až sto let.

V r. 1933 Konrad Henlein založil v Sudetech politické hnutí Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), které bylo o 2 roky později přeměněno na Sudetendeutsche Partei (SdP).
A teď to začalo! Henlein v úzké součinnosti se štvavou propagandou Hitlerovského Německa řízenou Josephem Goebbelsem začali do světa vyřvávat ty své demagogické bláboly o tom, jak jsou Němci strašně utlačováni těmi zlými Čechy v Sudetech. Pochopitelně někteří lidé na Západě tomu uvěřili (to je obdobné jako nyní s ruskou propagandou kolem Vrbětic) a někteří představitelé západních mocností začali upozorňovat na to, že v soužití Čechů a Němců v Československu není úplně všechno v pořádku. Pak se tím i oháněli po podpisu Mnichovské dohody s tím, že až se Sudety stanou říšskou součástí, bude konečně pokoj.
Dnes víme, jaká to byla bláhová naděje nebo přesněji řečeno trapná výmluva.

Tady si musím pomoci oním mnou neustále zatracovaným slůvkem "kdyby" (sorry!), neboť o následující tezi jsem pevně přesvědčen:
Kdyby tady v r. 1948 nebyla bolševikem na 40 let násilně přervána prvorepubliková kontinuita, tak jsme dnes (nejen) ekonomickou prosperitou daleko před Rakouskem a možná i před Švýcarskem.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No právě!
Začalo to a přitom o žádné sudeťáky vůbec nešlo! Cíl byl zničit Československo a sudeťáci byli použit jako klacek na nás. Sudeťáci si asi dodneška neuvědomili, že Hitlerovi sehráli roli užitečných idiotů.
I kdybychom sudeťáky na rukou nosili, zlatem zahrnuli a oni zůstali loajální první republice, na našem osudu by to pravděpodobně nic nezměnilo. Hitler by si našel jiný zůsob, jak nás zničit, třeba by pakt R-M vznikl o rok dříve.

A to zaostávání jsem myslel od samého počátku, tedy od vzniku českého knížectví v devátém století.