Karel Konečný píše:
Basilejský koncil byl takové vítězství husitů, jestliže se to dá tak pojmenovat ...
Ano, dá. 
A to hned ze dvou důvodů:
1) Na svém 13. plenárním zasedání
15. června 1415 koncil v Kostnici nekompromisně a bezpodmínečně zakázal laický kalich. Za 21 let následující koncil v Basileji byl nucen svými kompaktáty laický kalich pro Čechy a Moravu znovu potvrdit.
2) Možná ještě větším vítězstvím husitů byl
Chebský soudce, tj. arbitr, podle něhož učená hádání o 4 artikulech na zmíněném koncilu probíhala. Nebýt tohoto soudce, jen Bůh ví, jak by jednání v Basileji dopadla.
Bohužel
Chebský soudce se v souvislosti s
husitskými vítězstvími na poli duchovním velice málo zdůrazňuje, pokud vůbec.
Karel Konečný píše:
... Můžeme se, ale ptát jaké to bylo vítězství z hlediska situace obyvatel v Čechách, i z hlediska teologie husitství, kdy se husité prakticky vrací do lůna cirkve tedy pod papeže a kolegium kardinálů, přitom se zříkají přesvědčení mistra Jana Husa o tom, že hlavou církve je Kristus a ne papež jako prostředník Boha na zemi.
Vůbec ničeho se nezříkají, protože ani mistr Jan Hus by nesouhlasil s vyčleněním "husitské církve" z lůna římské církve. S tím nemá teze o tom, kdo je hlavou církve, vůbec co dělat.
Bylo to vítězství i z hlediska obyvatel v Čechách. Nebo se snad domníváš, že nadčasové přijímání podobojí se týkalo jen šlechty? Nikoli, týkalo se i poddaných, což ve finále potvrdil
Kutnohorský náboženský mír z r. 1485.
A o teologii v této souvislosti už nemá cenu mluvit vůbec, protože i v katolické církvi - než to z absurdních důvodů zrušila - se přijímalo podobojí.
