Karel Konečný píše:
... Mohu trochu stručně uvést směr myšlení, který k podobným názorům vede: Jan Hus nebyl na takové úrovni vzdělání aby chápal, a rozuměl dopadům toho co říká a dělá ...
Tady, Karle, s tebou nemohu souhlasit, a to dokonce kategoricky! Proč?
Pravda, mistr Jan Hus neměl doktorát z teologie, což se tehdy považovalo za absolutně nejvyšší vzdělání. Aby ne, když toto studium trvalo 12 (slovy dvanáct!) let.
Jan Hus měl "pouhý" mistrovský/magisterský titul po absolutoriu artistické ("filosofické") fakulty a bakaláře z teologie. Jan Hus by však bez problémů zvládl i ten doktorát z teologie, ale rozhodl se pro dráhu kazatele a reformátora, kde nebylo, ani nemohlo být, místo pro další studium.
Ale k věci! Nevím, zda "
Jan Hus nebyl na takové úrovni vzdělání aby chápal, a rozuměl dopadům toho co říká a dělá"
, ale jedno vím zcela jistě.
Následky jeho počínání mu byly šuma fuk! On se totiž už nemohl dívat na to, jak hlubokou morální, sociální i duchovní krizí je Kristova(!) církev zasažena. A k tomu prostě nemohl mlčet s tím, že konsekvence vůbec neřešil a ani se mu nedivím. Ta krize byla totiž tak velká, že její metastázy ohrožovaly i toho nejposlednějšího věřícího z Horní Dolní, o nějž šlo Husovi především, a nebylo už na co čekat.
To za prvé!
Za druhé:
Karel Konečný píše:
... Jeho diskuze byla jen konfrontační odpovídající pozici nepřátelství k oponentům, nebyl tedy konstruktivní ...
Taky nesouhlasím.
Vypadala jako konfrontační, z pohledu tehdejší církve. Tomu se však nikdo nemůže divit, viz předchozí replika. Svými postoji a názory totiž píchl do vosího hnízda, protože se střetl s totalitní mocí.
Za bolševika – když už jsme u tohoto
názorného srovnání – pokud se vůbec někdo odvážil postavit se proti němu do opozice a nekolaboroval, tak byť jeho názory byly pravdivé, z hlediska bolševika byly konfrontační a bylo třeba ho umlčet nebo rovnou popravit. Husa upálit!
Když si velice pozorně čtu Husovy spisy a kázání, nezdají se mi býti jeho názory i argumenty nekonstruktivní, ale naopak věcné a jdoucí pregnantně k meritu věci.
A konečně za třetí:
Karel Konečný píše:
... Následné události byly neseny především vzepjatou emocionalitou lidí a důsledky sedmnácti let válek byly devastační pro lid v Čech i jejich myšlení ...
Ani tady bohužel nemohu souhlasit. Je mi líto!
Těžko si představit, že v době pozdního středověku a exaltovaného křesťanství v husitském pojetí lze realizovat tak převratnou církevní reformu bez emocí. Ano, husitské války se negativně podepsaly na každodenním životě prostého lidu, ale nevím, zda i na jeho myšlení. Jedině snad v tom smyslu, že přemýšlel o tom, zda takto nějak si to představoval jejich mistr Jan. Jsem si jist, že ne všichni dospěli ke stejnému závěru.
My však s odstupem času víme zcela bezpečně, že bez vítězných husitských zbraní by se nestala vítěznou ani převratná a nadčasová
reformace česká, která by za jiných okolností byla utopena v krvi a zadupána do země.
Omlouvám se za patos!Poněkud na okraj:
Karel Konečný píše:
... Následně se pak v dějinách opakovaly vlny nacionalismu ...
Již prof. Šmahel přišel s tezí, že kořeny a genezi českého nacionalizmu je třeba hledat v husitské epoše.
To ale neznamená, že to bylo hlavní téma husitské revoluce. Ani omylem! Co si z ní vzaly generace následné, je věc zcela jiná.