Zajímavé povídání. Navíc v podání dvou spolubojovníků, které znám a kteří jsou "v obraze". Tedy abych byl přesný, tak Chomi je náš bratr nejvěrnější, pravověrný křesťan, pastýř "stádců Božích" i bojovník nejudatnější, který nám svým kázáním a zpěvem mnohokrát dodával odvahu v seči nejlítější, když nás zástupy papeženců tiskly a my již s pokorou očekávali neodvratný konec a chystali se na vstup do království Božího. No, tak na to Chomiho hulákání jsme se zase zvedli, znovu sevřeli zbraň v ruce zemdlené a ty papežence zčerstva dílem pobili a dílem zahnali. Amen.
… no a Bídy? Tak to je prostě "Švýcar" … ti útočí zásadně v přesile a klidně bodnou člověka zezadu, navíc prý jedí psy a páchají různé ohavnosti, o kterých je slušnému křesťanu hanba mluvit!
Tak, to by bylo ... a teď si dovolím pár poznámek k probíraným tématům. Pokud se týče husitské vozové hradby v době revoluce 1419-36, tak zde je bohužel velká nouze o dobové prameny a je prakticky jisté, že nebude nikdy možné uspokojivě zrekonstruovat vzhled vozové hradby ani její použití v boji. Zůstává zde samozřejmě velký prostor pro spekulace. Rovněž "nánosy" nejrůznějších fantastických teorií i špatných rekonstrukcí už nikdo jen tak nevyvrátí a nesmaže, protože mnohé z nich "zlidověly" a staly se tak obecně přijímanou představou. Při nezaujatém pohledu na věc můžeme konstatovat, že z rozboru dobových popisů bitev vyplývá, že vozová hradba nebyla zase tak výrazným fenoménem husitské taktiky a že k jejímu faktickému použití došlo pouze v několika případech. I v husitském vojsku převládala role vozu coby dopravního prostředku, který nezbytně potřebovaly veškeré soudobé armády bez rozdílu.
Jak tam Chomi mluvil o špatné stabilitě bojovníka stojícího v korbě vozu, o tvaru korby a výšce bočnic, tak ono snad by bylo i na místě zrevidovat obecně zažitou verzi, která uvažuje vozy obsazené ozbrojenci. Na dosti vyobrazeních ze západní Evropy 2. pol. 15. století jsou vidět bojové (krajní) vozy specifické konstrukce, které nejsou určeny pro umístění posádky do korby a jedná se vlastně o jednoúčelové dílce mobilního opevnění. Bývá v nich umístěno lehké dělo na otočné lafetě a obrana vozové hradby se předpokládá z pozice za vozy. V případě útoku bylo cílem, nepustit nepřítele přes vozy, nikoliv do vozů.
Jestliže vezmeme klasický vůz s bednovitou korbou, tak ten vysloveně svádí k umístění posádky dovnitř, ačkoliv i takovéto vozy bylo možné bránit jako pasivní překážku z pozice za vozem a oproti jednoúčelovým krajním vozům se daly využít na převážení nákladu.
Z typických popisů bitev v dobových pramenech vyberu bitvu u Sudoměře (1420):
"… táboři se obklopili vozy …" (Vavřinec z Březové),
"… tak se tu sešikoval a vozy seřadil k hrázi …" (Staré letopisy) a bitvu u Žlutic (1421):
"… obklopil se a své lidi vozy, a připraviv děla, mužně se proti nepřátelům bránil …" (Vavřinec z Březové). Z takovýchto popisů je možné vydedukovat pouze to, že byla vytvořena vozová hradba. Ale nikoliv to jak vypadala a jak byla hájena.
Zřejmě pod vlivem vyobrazení z Vídeňského rukopisu je vždy posádka vozu umísťována dovnitř, ale v reálném boji to takto nemuselo být, protože v případě útoku pěchoty by bojovníci ve voze byli poměrně snadno pobiti. Sice to není možné úplně vyloučit, ale myslím, že je třeba to brát se stejnou rezervou jako vůz plný mečů nebo dělových hlavní, které na tomtéž obrázku také jsou a přes které by tedy nepřítel do vozové hradby snadno pronikl. Je to schematické znázornění husitského ležení, ze kterého není možné činit nějaké relevantní závěry, zvláště když ani nevíme, zdali autor vůbec někdy skutečné husity viděl.
Určitě můžeme lehce spekulovat o neinformovanosti malíře, neboť bitevní scéna ze sousední strany téhož rukopisu je silně nevěrohodná. Dvě skupiny bojovníků skryté za obrovskými tarasy zapíchnutými železnými trny do země, dělo vzhledu bombardy na kopci a vedle střelec se štítem připomínajícím rytířské tarče, který opírá svou píšťalu do výřezu pro kopí. Dále nezbytné hanlivé vyobrazení husy, resp. husy pijící z kalicha, svědčící o posměšné katolické propagandě. Ono bylo podle této předlohy nakresleno opravdu velké množství různých obrázků i v odborných publikacích. Jednotlivé detaily byly vkládány i do scén s jinými souvislostmi. Např. ta píšťala opřená do štítu může vést i k takovéto "rekonstrukci".
To je přece nesmysl, takhle by se nedalo z píšťaly střílet, natož něco trefit.
Jelikož jsem stál ve voze mnohokrát v plné zbroji v rámci šermířských bitev, tak bych se velmi zdráhal lézt do vozu ve skutečném boji. Ono vlastně není dořešeno ani to vlezení na vůz v těžší zbroji. Taková ta sklopná dvířka k tomu opravdu nepostačují a když se odejme čelo vozu, tak zase korba ztrácí stabilitu a všelijak se kroutí. A boj na voze, to je tragédie sama o sobě. Útok několika delšími tyčovými zbraněmi současně není prakticky možné odrazit, není kam ustoupit a když se člověk skrčí za bočnici, stane se terčem řemdihů a cepů, které přes ní přešlehávají. Na pózování ve stylu "Maroldovo panoráma" to je v pohodě, ale fakt nevím, jestli ve skutečnosti šlo efektivně bojovat z vozu.
.
? 
. A taky nikde není řečeno, že jde o názor definitivní, a že se nemůže dále vyvíjet a měnit, tak jak bude člověk získávat další informace. Není rozumné jít po špatné stopě nebo zbytečně setrvávat v omylu, když člověk nemusí, že?
A tomu já dodávám 
. Některé jejich nesmysly se pak citují celá desetiletí, je na ně odkazováno v mnoha odborných publikacích a opravdu hodně těžko se uvádí na pravou míru i když jsou pro to důkazy zcela zřejmé, hmatatelné a pochopitelné. To si tedy dovoluji říci k těm několika tématům, kterými se zabývám přes 30 let, jinak bych takto drzý nebyl 
. BTW středověké vozy k nim nepatří.
. Na základě toho jsem zde pak předložil svůj aktuální názor, viz výše.
):
Navíc zabitý/zraněný z vozu mohl být relativně rychle vystřídán spolubojovníkem z placu.