Je to hezké video.
Pokud vím tak se nedochoval žádný bojový vůz z té doby, a neví se jistě jak vozy byly spojovány. Rovněž údaj z videa o dvaceti bojovnících na voze je asi přehnaný. Také použití palných zbraní bylo tehdy v začátkách, a dobře známé z té doby jsou jen "píšťaly".

Tato firma - proč jí neudělat reklamu, že! - vyrábí patrně na zakázku tyto krásné husitské vozy , pochopitelně s přední otáčivou nápravou ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kdesi na sociálních sítích kdosi napsal:
"Vozy úplně bez rejdu jsou podle mne blbost takový vůz když chytne vyjetou kolej tak sním nehnete co jsem koukal na staré iluminace tak pravděpodobně rejd měly ale hodně malý protože kola se by se zarazily o bočnice tak byla náprava blokována řetězy aby do bočnic nedřela, vetší nesmysl jsou ty špalkové brzdy ty se objevily až v devatenáctém století."

Nechci sem tahat další citace z oné facebookové diskuse, neb jsem se s tímhle člověk dlouho dohadoval o tom, že vozy s rejdem byly až pozdějšího data a že husiti uměli jezdit i s vozy s pevnou přední nápravou. Dotyčný si to nedal vymluvit a obsedantně trval na tom, že husiti museli mít vozy s rejdem, jakoby vozy bez rejdu vůbec neexistovaly.
Proto jsem byl nucen požádat o stanovisko Petra Čorneje, které zde cituji a které jsem pověsil i na inkriminované místo oné diskuse na facebooku.

Petrovo stanovisko k tomu, cituji:
"Toto je už dlouhá diskuse, která vychází z dobových vyobrazení. Je jisté, že až do počátku 16. století převládaly po celé Evropě vozy, které neměly přední rejd, takže jejich ovládání bylo složité, zvláště při zatáčení (zatáčely velkým obloukem). Vyobrazení takových vozů vidíme zcela běžně i v pokročilém 15. věku, kdy se už prosazovaly vozy s pohyblivou přední nápravou. Koně tehdy ovládali vozkové ze sedla, nikoliv z kozlíku. Říci přesně, jak na tom byli husité, zatím nedokážeme. Stranou technických inovací jistě nestáli (mimo jiné typ husitského bojového vozu ve frankofonních zemích vůbec neznali).
Všechny dostupné poznatky shrnuje Jan Biederman ve své disertaci (Organizace a výbava vojsk v 15. století, s. 197 an.), která je ve formátu pdf dostupná na internetu a již jsem oponoval."

Zde si můžete páně Biedermanovu disertačku stáhnout: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/102851 ...
Jedná se o vynikající práci nejenom o bojových vozech, jimž je věnovaná samostatná kapitola začínající na str. 195.

zvýraznění: autor příspěvku

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zatím jsem taky toho názoru, že standardní husitský válečný vůz měl všechna čtyři kola stejně velká a neměl rejd.
Opírá se to o určitý počet bojových vozů na dobových vyobrazeních. Ovšem nevylučuji, že mohou existovat materiály, ze kterých časem vyplyne něco jiného . Asi bych si v diskuzi o rejdu či nerejdu úplně nezavíral zadní vrátka. Docela hodně vozů na obrazech ze 14. a 15. stol. má totiž přední kola výrazně menší, než zadní.

Bible Václava IV, konec 14. stol.:




Bible historiale, 14. stol.:


Romance o Alexandrovi 1338-44:


Kriegsbuch, 3. čtvrtina 15. stol.:

_________________
Martin, střelec českobrodský

Dobrý den jmenuji se Aleš Prostředník a jsem ten dotyčný co diskutoval s panem Motyčkou a je škoda že zřejmě se nad naší diskuzí nezamyslel a jsem dal pouze první výkřik mé domněnky a je to myslím škoda. Moje přesvědčení že bez rejdové vozy jsou hloupost se odvíjí od konstrukce loukoťového kola zvlášť v našem prostředí kde není nouze o členitý terén, bez rejdové vozy jsou snad použitelné ve stepních oblastech a domnívám se že ani tam nemohly být úplně bez rejdu, tam ale mohly být řešeny volným zavěšením nápravy na čepu s omezeným pohybem zajištěným dorazy nebo jinak aby pochopitelně nedošlo ke tření kol o bočnice. A teď zpět ke kolům loukoťová kola vznikla a nahradila kola plná zejména proto že umožňovala vytvořit výklon tak zvanou bočitost kola která je obranou proti bočitým nárazům které vznikají výkyvem vozu jízdou po nerovné vozovce protože zničení kol nezpůsobuje jen náklad ale hlavně jeho boční výkyv, tolik citace z učebnice kolářství. Z toho vyplývá jasná a pro všechny kdo jezdil s vozem s loukoťovými koly známá věc že loukoťové kolo je velmi citlivé na boční namáhání i u moderního rejdového vozu při neopatrném zatáčení zejména v měkčím terénu nebo při uvíznutí v koleji se dokážou špice kol vylomit a kolo se zhroutí, a to moderní kola jsou stažena za tepla nasazenou obručí která pevnost kola značně zvyšuje ale dobová kola stažena obručí nebyla byla pouze okována krátkými železnými pásky v místě spojů loukotě, postupně se pásy prodlužovaly a přes spoje pásků a loukotí se nasazovaly pásky dole svázané dráty aby se neustále rozvolňující kolo dalo dotahovat ale to je záležitost která se začala objevovat později a za tepla nasazovaná obruč je záležitost až přelomu 18. a 19. stol., u husitských kol byly zřejmě pouze zmiňované pásky které ani plně nezakrývaly dřevo loukotě, A teď si představte že se snažíte zatočit s vozem s pevnými nápravami a jakýmsi smykem změnit směr to takováto kola nemohou vydržet argument že ve středověku byly široké cesty s mírným obloukem nemůže obstát protože nebyly všude a oblouk aby jste zatočil bezpečně s takovým vozem by musel mít odhadem tak poloměr 500 m. a více za předpokladu že je tvrdý a pevný povrch v měkčím terénu vás kolej nepustí a vy by jste musel zvýšit nadměrně tažnou sílu do strany a to by vedlo k již výše popsané destrukci kola nebo prasknutí oje nebo nápravy která byla také celodřevěná , jak by jste s takovým vozem vyjely třeba na hrad nebo rychle manévrovaly k sestavení hradby nehledě na to že ani kdyby se kolo nerozpadlo tak tahem do strany s těžkým vozem ani nehnete možná na ledu tam by to mohlo fungovat. Z dobových záznamů víme že husitská vojska se dokázala rychle přesunovat a překvapit nepřítele a to i v členitém terénu to by podle mne s vozy bez rejdu nedokázala a ještě si nedokážu představit že poměrně technicky zdatní předkové kteří už běžně stavěly mlýny hamry a třeba jeřáby ke stavbě hradů by se takto nesmyslně dřely a plýtvaly tažnou silou zvířat a nevyřešily takto technicky banální problém. Proto se domnívám že vozy bez rejdu jsou mýtus který vznikl vírou v pravdivost dobových iluminací, Ale je to pochopitelně jen moje teorie ale myslím že stojí za zamyšlení . PS tvrzení že bojové vozy s rovnými bočnicemi nemohou mít rejd je nepravdivé samozřejmě mohou ale pochopitelně menší i když záleží na šíři nápravy ale i malí rejd vám umožní natočit náběžnou hranu kola ve směru jízdy a změnit směr a takto natočené kolo již lze opatrně přetáhnou smýknutím ve směru jízdy a zmenšit tak oblouk zatočení. To je tak ve stručnosti vše a budu rád když mně zde napíšete vaše názory na tu to věc kdyby jste mněly nějaké podrobnější dotazy na konstrukci a vývoj historických kol a náprav rád se pokusím odpovědět tímto tématem jsem se dost zabýval a nějaké materiály nasbíral.

Děkujeme za názor, Aleši. Máte odvahu se spustit do "jámy lvové", a to se cení.

Já bohužel nejsem odborník na husitské vojenství, takže s vámi dále komunikovat nebudu, protože bych to považoval za ztrátu času. Navíc jsem vše podstatné k tomu již řekl, jak tady tak i na FB.
Těmi, kdo s vámi mohou vésti smysluplnou debatu, jsou Martin Picek, trener (bohužel, ten sem již přestal přispívat ) a jistě i další. Třeba se ozvou ...

BTW.... tak vy jste to nazval daleko expresivněji. Že je to "blbost".
Ale to nevadí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vážený pane kolego,

těší mne Váš zájem o poznávání českého středověkého vojenství. Nicméně, pokud jste někdy řídil jakýkoliv čtyřkolák bez rejdu, pak víte, že stačí jeho oj pouze mírně nadzdvihnout a dostanete dvoukolák, který otočíte na pětníku. Pokud máte oj dost dlouhou, pak získáte páku, schopnou nadzdvihnout přední osu i velmi těžkého vozu. Poznávání historie se musí primárně odvíjet z dobových pramenů, jinak jde o fantasy literaturu, ale pokud se už pustíte do spekulací, pak musíte brát v úvahu i jiná spekulativní řešení, než ta, která Vás napadnou jako první, nebo se Vám z nějakého důvodu líbí.

A budete oj nadzvedávat i s koňmi nebo je budete před každou zatáčkou odpřahovat ale kdo pak bude táhnout?

To už je na Vás, jak to vyřešíte.

Zůstaňte v klidu, mnohé věci, které se v dějinách reálně udály, reálně používaly nebo dokonce zevšedněly, nám dnes přijdou jako nepředstavitelné . Naštěstí nás nic nenutí vyhodnocovat myšlenkové procesy našich předků (i když někoho ano ... "proti gustu žádný dišputát"), ani nemusíme veřejně obhajovat své názory. Naopak si můžeme dovolit dílčí závěry upravovat a doplňovat na základě nově získaných poznatků. Je to prostě hobby. Kdo má podobnou činnost jako povolání, tak toho je mi upřímně líto .

ad středověký vůz)
Vůz prodělal poměrně složitý vývoj a z bohatých obrazových pramenů můžeme s jistotou usuzovat, že i ve 14. a 15. století se běžně vyskytovaly exempláře bez pohyblivé přední nápravy, tj. bez rejdu. Jak to bylo přesně s pohyblivě upevněnou ojí, s vůlí kol na osách a ostatními technickými detaily mi zatím zůstává utajeno. Od určité doby se začala používat otočná přední náprava. Kdy přesně se stala standardem, je těžké určit. Musíme rovněž připustit, že vojenská technika tehdy (stejně jako dnes) se ubírala svou vlastní cestou (viz mnoho dochovaných "Kriegsbuchů") a že používala technologie v civilním sektoru nezvyklé, které navíc mohly být i lokálně odlišné.

Ve druhé polovině 15. století se vozy s rejdem vyskytují jak v civilní, tak i ve vojenské sféře. Často to z obrazů nepoznáme, protože každý kreslíř nebyl odborníkem na technické detaily. Je zde tudíž dosti prostoru pro spekulace. Např. na známém obrazu táhnoucího vojska z Hausbuchu ze zámku Wolfegg (kol. r. 1480) vidíme vozy krajní (v jejich specifickém, nicméně na západě běžném, provedení) i placní, které již mají otočnou přední nápravu. Ovšem jeden z nich (zde vlevo nahoře) onu typickou vidlici nemá. Zřejmě drobná chyba autora, která nic neznamená:


Takto byl krají vůz novodobě překreslen:


Na obraze postavené vozové hradby, z téhož pramene, nejsou uvedené detaily namalovány:


Převržený vůz papeže Jana XXIII. v pamfletu z r. 1483 má rovněž otočnou přední nápravu:

Na starších vyobrazeních stejné události bývá vůz bez rejdu, s oběma nápravami pevnými.

Takže podle mne je těžké se k rejdu husitských vozů, tj. vozů z 1. pol. 15. stol., jednoznačně vyjádřit. Otočná přední náprava nejspíše nebyla v době husitské revoluce standardem ... ale u válečného vozu, coby jednoúčelového zařízení vyrobeného pro konkrétní vojenskou taktiku ... no nevím, nevím .

_________________
Martin, střelec českobrodský

Už když jsem se registroval na toto forum jsem na iluminacích na této stránce našel v podstatě důkaz že rejd znaly již před husit. válkami pokud tedy jsou vámi uvedené datace správné o čemž nepochybuji tentokrát byl malíř dobrý pozorovatel a namaloval věc co by na voze bez rejdu ztrácela smysl a jenom by zhoršila jeho jízdní vlastnosti pokud tedy vůbec nějaké byli Teď nemám čas ale večer se ozvu a dám vědět o co jde. Ale musím vám říci že jste tu domněnku již vyslovil.

Tak jsem dopracoval a jsem zde jak jsem slíbil ještě doplním že jsem vyučen jako chovatel koní v Kladrubech nad Labem a jízdu se všemi druhy zápřeže jsem mněl jako povinný předmět takže nejsem v tomto oboru amatér, a mohu na 1000 procent prohlásit že na všech iluminacích které jsem umístil Martin Picek a na kterých jsou vozy s menšími předními koly jsou zobrazeny vozy s rejdem. Jistě se ptáte co mne k takovému odvážnému tvrzení vede jsou to vlastnosti kol, loukoťové kolo bylo v středověku už ve tři čtvrtině svého vývoje který skončil 20 stol. a jistě všem tehdejším výrobcům byly ty to vlastnosti známy pro seznámení budu citovat z učebnice kolářství, kolo je nejvíce namáhanou částí vozu je proto při výrobě věnovat zvýšenou pozornost jak výběru materiálu tak i zhotovení které vyžaduje vysoké kvalifikace kolo podléhá mnoha vlivům a můžeme je hodnotit a zkoumat z různých hledisek .Nejdůležitější je u kola výška . Nízké kolo spotřebuje méně materiálu má větší stabilitu a lépe se zatáčí. Nevýhodou je větší opotřebení, špatné překonávání terénních překážek a snazší zaboření v měkkém terénu . Vysoké kolo se méně opotřebovává, lépe překonává terénní překážky, neboří se a potřebuje menší tažnou sílu více však trpí nárazy musí být proto silněji dimenzováno kolo se nesnadno zatáčí má menší stabilitu a spotřebuje více materiálu. tolik stručně o vlastnostech kol a teď k vozům na iluminacích je nepochybné že výrobce by nikdy nedal na předek nerejdového vozu menší kola z důvodu víše uvedených hlavně boření a špatné překonávání překážek takové kolo by jste bez rejdu ze stopy nevytáhli ty kola tam byla z důvodu že snadněji zatáčela umožňovala menší oblouk zatáčky zvyšovala manévrovatelnost vozu, další otázka zní pokud znaly rejd už ve století 14 proč by později dělaly něco tak nepraktického jako nerejdový vůz a kde se vůbec bere ta jistota že nějaké bez rejdové byli jak píše pan Čornej víše v odpovědi panu Motyčkovy historici vycházejí pouze z dochovaných vyobrazení které mají opravdu malou výpovědní hodnotu proti bez rejdovému vozu stojí nejen fyzika ale i logika ostatně jízdní vlastnosti a možnosti manévru jsi může každý doma i zkusit na nějakém modelu třeba z merkuru postavit vozík a s nějakou zátěží na různých površích změřit sílu potřebnou k jeho smýknutí do strany pokud by se použil nějaký siloměr daly by se výsledné hodnoty ekvivalentem převést na tah který by bylo potřeba vyvinout ve skutečnosti to je tak vše co k tomu mohu dodat jenom snad to že mezi lidmi co májí praktickou zkušenost jízdy se zápřeží vyvolává vůz bez rejdu pouze úsměv stejně tak u známého inženýra který fyziku studoval možná by se historici mohly s některými fyziky spojit a nechat si poradit.

Pro zajímavost video z výroby repliky cestovního vozu reformátora Martina Luthera z první poloviny 16. století:
https://www.youtube.com/watch?reload=9&v=O7lzCypAuG4

... a článek s fotografiemi:
https://www.classicindex.eu/classic-journal/aus-der-szene/deutsche-szene/6231-luthers-reisewagen

Tento typ vozu je v obrazových pramenech zastoupen poměrně četně a tak si myslím, že není důvod nějak zpochybňovat jeho konstrukční provedení. Má přední kola menší než zadní a nemá rejd. ... zkrátka je stále o čem přemýšlet .

_________________
Martin, střelec českobrodský

Aby nevznikla mýlka, já panu Prostředníkovi fandím. Bylo by fajn, kdyby se svými zkušenostmi odhalil něco, co doposud zůstávalo skryto. Bohužel ale zatím vidím jen člověka, který moderní zkušenosti promítá do své představy o minulosti. Se stejnými "argumenty" by mohl "dokázat", že za první světové války se běžně používaly walkie-talkie, protože radiotelegrafie je nepraktická blbost a na obrázcích z první světové války jsou jasně vidět lidé, kteří mají u hlavy sluchátko.

Zrovna tak může být pro nás dnes nepředstavitelné, že pokud lidé používali čtyřkolové vozy bez rejdu tisíce let, naučili se je za tu dobu používat efektivním způsobem, který už jsme zapomněli. Mechanické principy, jak jsem spekuloval výše, to umožňují. Navíc, za pochodu se na manévrování s vozem mohla značně podílet jeho osádka. Přizdvihnout oj a natočit vůz do požadovaného směru mohlo jít i bez vypřahání. Opět ovšem pouze příklad spekulace, stejně platné, jako spekulace pana Prostředníka.

Když už spekulujeme - počet "dvacet bojovníků" nemusel znamenat počet bojovníků aktuálně přítomných na voze v boji. Mohlo jít o počet bojovníků přidělených k vozu. V boji mohla být na voze jen jejich část a ostatní je zásobovali střelivem, odnášeli raněné a padlé a nastupovali na jejich místa, případně střídali unavené.