Toto nové vlákno začneme poněkud netradičně, a to jeho smrtí.
Záhada kolem smrti plavovlasého krále, nebo chcete-li "krále holce", za jehož vlády "byla za groš ovce", byla po více jak pěti stoletích definitivně odstraněna. Do té doby, ale především krátce po jeho náhlé a překvapivé smrti v nedožitých 18 letech, se objevovaly různé konspirační teorie s tím, že největší podezření ba i přímá obvinění padala na hlavu Jiřího z Poděbrad, který z ní měl největší prospěch. Poděbradovým odpůrcům tato neblahá situace nahrávala, a proto se pomluv chopili s plným nasazením.

K tomu viz také sem:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=14662#p14662

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K tomu historik Jaroslav Boubín (*1954) poznamenává:
"Podle jedné z teorií (rozuměj konspiračních - pozn. JM), kterou rozpracoval Philippe de Comminec, dvořan francouzského krále, měl mít mladý král (Pohrobek – pozn. JM) milostný poměr s manželkou Jiřího z Poděbrad Johanou z Rožmitálu. Jeho romantické představy ale nebyly ojedinělé. Svůj příběh údajně převzal ze staršího popisu pražských událostí, jejichž autorem byl biskup z Florencie Antonio Pierozzi. Manželka Jiřího z Poděbrad Johana figuruje i v dalších konspirativních variantách. Dokonce ona sama se mohla podílet na panovníkově otravě.
Vedle toho nabývaly na síle také motivy politické, nábožensé i mocenské. Přestože se někteří jejich autoři snažili být nestranní, neopomněli jasně poukázat na domnělého viníka. Tím měl být kromě Jiřího z Poděbrad také nepotvrzený pražský arcibiskup Jan Rokycana. Tak píše např. Eneas Silvio ve své Historii české (viz sem - pozn. JM). Obdobně smýšleli i kronikáři, polský Jan Długosz nebo později vratislavský Peter Eschenloer.
Spekulace se objevily i v dílech uherských či rakouských dějepisců.
(…)
Ve 20. století se začaly objevovat úvahy o tom, že panovník pravděpodobně zemřel na důsledky některé z forem leukémie. Přesto ještě např. český neurolog Ivan Lesný († 2002) připouštěl, že panovník sice touto závažnou nemocí trpěl, bezprostřední příčinou smrti ale mohla být otrava zkaženým jídlem. K tzv. alimentární otravě s meningoencefalitickou toxiinfekční komplikací mělo dojít 20. 11. 1457 při křtinách Ladislava, syna Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.
Zásadní zlom přinesla až exhumace ostatků Ladislava Pohrobka 19. 11. 1984 a jejich následný vědecký výzkum, vedený Emanuelem Vlčkem. Na základě mnoha analýz zpracovaných antropology, toxikology a dalšími experty bylo přesvědčivě stanoveno, že král zemřel na akutní hemoblastomatózu lymfatické typu, tedy opravdu nemoc leukemického typu. Úmyslnou otravu jedem (rtutí či arzenem) bylo možno vyloučit. Jiří z Poděbrad tak byl po téměř 530 letech definitivně očištěn."

zdroj: Jaroslav Boubín – seriál o Jiřím z Poděbrad - 6. díl, Lidové noviny, květen 2018

zvýraznění: autor příspěvku

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)