Protože v této kapitole máme téma Basilejský koncil, jistě nebude od věci, když založíme ještě téma o koncilu, na němž byl náš mistr Jan Hus odsouzen a 6. července 1415 upálen po procesu, v němž došlo k justičnímu omylu.
Je velice podivné, že toto vlákno je zakládáno až po 15 letech , ale lépe pozdě, než nikdy.

V tomto otvíráku jsem chtěl uvést aspoň odkazy, kde na tomto DF diskutujeme o Kostnickém koncilu, ale ono jich je 164(!), slovy: jedno sto šedesát čtyři. Takže jsem to vzdal! Je vidět, jak frekventované téma to je a není se, co divit.
search.php?keywords=kostnick*+koncil*&terms=all&author=&sc=1&sf=all&sk=t&sd=d&sr=posts&st=0&ch=300&t=0&submit=Hledat

Má tedy vůbec nějaký smysl, toto téma zakládat? Domnívám se, že má, jak doložím hned následujícím příspěvkem, v němž srozumitelně uvedu - v dosud na tomto DF nepublikovaných souvislostech -, že Husova kauza byla pouze marginální záležitostí programu koncilu ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jaké tedy byly hlavní body, které měl kostnický synod projednat?

Kostnický koncil přes všechna jeho negativa prokázal vítězství konciliarzmu nad papalizmem, který personifikován 3 (slovy třemi!) papeži prokázal akorát tak, že největším problémem církve je papežství a neskutečné rozdělení církve. Proto byly hlavní body Kostnického koncilu tyto tři agendy:
1) Nejdůležitějším bodem programu synodu byla církevní jednota, causa unionis, která mj. měla vyústit ve volbu nového, jediného papeže.
2) Druhým tématem jednání byla causa reformationis, neboli reforma církve v hlavě (papež) i oudech (zbytek církve). Tato agenda se Husa dotýkala jaksi "nepřímo", neboť ve středověké církvi platilo, že reforma církve totiž dle koncilu nemůže přicházet zezdola od obyčejných lidí, ale pouze ze shora na základě právě usnesení koncilů.
a konečně
3) Tento bod se neustále opakoval na každém koncilu, neboť se jednalo o věroučné otázky potažmo o přímý zápas "Církve svaté" s kacířstvím. Ano, jednalo se causu fidei (předmět víry), který se Jana Husa dotýkal již přímo, proto se jeho případ projednával v rámci této agendy.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nyní když čtu tento článek tak jsem si vzpomněl, že se někde psalo o tom, zda jsou nebo nejsou oficiální záznamy z jednání koncilu. Kauza Jana Husa, který nesouhlasil mimo jiné s tím, že papež je zástupce Boha na zemi, a šlechtice Jeana Petita, který tvrdil, že vražda tyrana není vraždou, byli marginální témata koncilu. Zikmund měl problém, když v březnu utekl Jan XXIII., aby se nerozjeli i kardinálové, kterých tam bylo 23, a tedy nakonec zvítězil konciliarismus.
Domnívám se, že kardinálové stejně jako Jean Charlie Gerson domýšleli následky Husovi pravdy, a věděli, že by došlo k anarchii v církvi. To je pohled konfesní.

Ano.
Kejř, str. 11 a 12 k tomu píše:
"Nejhorší a zcela neodstranitelný nedostatek tkví v tom, že se nezachovala soudní akta Husových procesů. Z žádného údaje se nedá zjistit, že by je v pozdější době měl někdo k dispozici a přímo z nich čerpal. Tato skutečnost neobyčejně ztěžuje nejen historické hodnocení, nýbrž i právní posouzení celé kauzy."
Myslím, že jasněji to napsat ani nešlo.
K tomu ještě viz doplňující a vysvětlují pozn. č. 4 tamtéž na str. 17 a 18.

zvýraznění: autor příspěvku

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vzhledem k rozsáhlosti odkazů k tématu možná budu opakovat už řečené, tak se případně omlouvám.
Před časem vyšel v ĎaSu (6/2015) článek Pavla Soukupa, který se zaobíral důležitostí Husova sporu v rámci celého koncilu - i vzhledem k tendencím novodobých "vymítačů mýtů" (Soukupova slova) považovat Husův proces za naprosto okrajovou záležitost. Měl celkem příznačný název ("Kostnický proces s Janem Husem - 'Maličkost' evropského významu"), přičemž Soukup ukazuje, že o nějakou marginálii nešlo (např. ve francouzském návrhu koncilního jednání o šestadvaceti bodech je Husova kauza uvedena na prvním místě, vzpomínky k Husovi, byť třeba jen ve formě poznámky, nechyběly snad u žádného účastníka koncilu atd.)

netřeba se omlouvat - za tohle už vůbec ne, protože např. pro mě to je nová informace.

... je to "jen" názor, nic víc, nic méně, při vší hluboké úctě k Soukupovi.
Jsem stále přesvědčen, že koncil měl na pořadu daleko důležitější věci, než jen Husovu kauzu. Je však třeba se podívat na průběh koncilu v dobových souvislostech a nikoli prizmatem dneška. (Ale to platí obecně o historických událostech.) Proto moje nepatrnost musí trvat na tom, že Husova kauza byla okrajovou záležitostí, jejíž výsledek/rozsudek měl fatální následky pro celou tehdejší Evropu. To však nemohli otcové koncilu ani Zikmund předvídat. To není jejich omluvou, pouze mým konstatováním.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Asi jsem to napsal trochu zmateně - že měl koncil na starost důležitější věci, Soukup nepopírá, jen se (aspoň podle mého pochopení článku) snažil ukázat, že se při popisu kostnického jednání nezřídka opět sahá do extrému - před r. 89 to často vypadalo, že se preláti sešli jen proto, aby mohli upálit Jana Husa, zatímco v polistopadové době se objevuje snaha Husův proces předkládat naopak jako naprostou podružnost.

Kdyby jen při "popisu kostnického jednání", to by ještě bylo docela dobré.
Tato česká metoda "od zdi ke zdi", kterou brilantně ovládáme jako málokdo ve světě, se týká celé husitské epochy a aplikuje se na všechny fenomény, které s sebou tato epocha přinesla. Prof. Šmahel tomu říká "obracení znamének" a já - vytváření z negativní fotky pozitiv a naopak. Je to velice nešťastné, aplikovat tuto "metodu" právě na husitství.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)