Na druhou stranu jsou v kronikách popsány i situace, ze kterých Žižka vychází (na dobové poměry) jako jednoznačný humanista
Napadá mne především 2. křížová výprava, kdy válečník ještě působil v řadách táborského svazu, konkrétně boj u Kutné Hory. Podle Palackého podání Žižka vyčkával ve městě (které se pár týdnů předtím vzdalo přicházejícím husitům bez boje) příchodu křižáků z Moravy, ale když se přiblížili, město opustil a sestavil vozovou hradbu asi půl kilometru opodál, ve které s obtížemi odrážel opakované útoky a pak v noci odvážným manévrem unikl přes Kaňk a spojil se s posilami z východních Čech.
Jeho prvotní motivace je jasná - obával se, že by katoličtí a převážně německojazyční měšťané sehráli roli páté kolony a otevřeli Zikmundovi brány, ono se to také pak opravdu stalo - ale co mu vlastně bránilo udělat to naopak? Logickým krokem, který se ve středověku dělal běžně, by přece v takovém případě bylo vypudit bezohledně všechno nedůvěryhodné civilní obyvatelstvo z města ven, protivníkovi do cesty, a bránit se v hradbách. K posílení protivníka by to určitě nevedlo, naopak by to Zikmunda zatížilo starostmi o civilisty (byl přece prosinec a bez úkrytu by jim hrozilo zmrznutí!) - tak proč podstupoval nadbytečné riziko? O blížících se orebitských posilách vědět musel, stačilo mu na ně jen pohodlně čekat v pohodlí poskytovaném městem...?
Navíc v případě Kutné Hory ani po ústupu křižáků k Německému Brodu, kdy byla zpětně obsazena husity, nemáme doloženy zvláštní represe vůči obyvatelstvu (to už ale nemusela být Žižkova zásluha). A to přesto, že v paměti museli husité mít ty nesčetné případy metání jejich souvěrců do šachet, proti kterému kutnohorští obyvatelé určitě nijak neprotestovali...
Město se sice po krachu 2. křížové výpravy z větší části vyprázdnilo (a později prázdná místa vyplnili vysloužilí bojovníci polních vojsk, kteří se zde s oblibou zakupovali do práv měšťanů), ale přítomnost německojazyčných obyvatel máme doloženou nepřetržitě...