Ano, střecha klášterního kostela byla břidlicová, podlaha pokrytá barevnou dlažbou, kamenné ornamenty svědčí o vlivu burgundské gotiky. Rozlohou patřil v době vzniku k největším v Čechách a na Moravě. Takže nic levného. Dostavěn kolem roku 1252.
Přestože Hradišti náleželo značně rozsáhlé panství, patřil klášter ve 14, a 15. století ke klášterům pouze průměrně majetným. tento stav snad způsobila špatná ekonomika opatství, kdy dluhy odčerpávaly značnou část příjmů. V důsledku toho se Hradiště dostalo spolu s Osekem a Zbraslaví do kategorie opatství s nižším daňovým zatížením... - Charvátová, str. 357-8 Je opravdu s podivem, že při tak rozsáhlé pozemkové držbě kláštera (robota poddaných) a počtu inkorporovaných far (poplatek za obsazení či změnu faráře + veškerý výnos farního hospodářství) nestačily příjmy k umoření dluhů, které rostly a písemně se dochovaly do dnešních dnů. Je to další znak svědčící o situaci před husitskými bouřemi. Konečně právě vysoký dluh opatství byl důvod, proč se mnišský život do Hradiště po roce 1420 už nikdy nevrátil.
Já osobně bych se spíše zeptal, proč to Orebité vzali na Prahu přes Hradiště. Zašli si minimálně 50km, tzn. takové dva dny pochodu. Skutečný důvod se asi nikdy nedozvíme.
Co se bohatství týče, určitě si mohli vybrat tučnější sousto (viz můj příspěvek výše).
A co na to nejvyšší purkrabí Českého království Čeněk z Vartenberka? Zakladatelé kláštera Hradiště patřili k rodu Markvarticů, ze kterého se časem rozrostli např. právě pánové z Vartenberka. Konečně dodnes se dochovaly náhrobky členů tohoto rodu, kteří odpočívali v Hradišti - jejich rodové nekropoli.
Přidal bych fotky náhrobků Vartenberků, ale nemám je k dispozici...
Jiří Motyčka píše:
Hus o tom v traktátu píše:
"... v jakémsi lese v okolí kláštera Hradišťského jakýsi strom, jménem borovice, kdyby nebyl tomu zabránil (arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka - pozn. JM), za naléhání mnichů a množství sbíhajícího se lidu byl by i s místem býval posvěcen." (M. Jan Hus: De sanguine Cristi, odst. XV.)
I zde šlo bezpochyby o čin s úmyslem vylepšit stav klášterní pokladnice... Sice primitivně prvoplánový, ale evidentně to plnilo účel. Konečně sám Mistr Jan Hus v tomto traktátu popisuje podobné, mnohdy kuriózní "zázračné" případy.
Nejlépe je finanční situace kláštera popsána v Charvátová, Kateřina: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, Karolinum 2013, str.347-348:
Opata Václava vystřídal opat Nemoj (1401-1410), bývalý správce klášterního špitálu. V prvním roce jeho úřadu udělil papež Hradišti dvě významná privilegia, jejichž cílem bylo posílit hospodářskou situaci kláštera. Právě ekonomická krize opatství se vine jako červená nit Nemojovou dobou. Nemoj převzal ústav již ve značně špatné hospodářské situaci, nicméně během dalších let klášter zabředal do horších a horších dluhů. V prvním roce jeho úřadu udělil papež Hradišti dvě významná privilegia, jejichž cílem bylo posílit hradišťské finance. Ve snaze získat hotové peníze vypůjčil si opat od různých osob v Čechách 115 kop grošů na lichvářský úrok 20%. Zadlužil se těž u morimondského opatství, kterému měl odvádět splátky 10 liber ročně. Ty však pro finanční neschopnost Hradiště neplatil. Do jaké míry dědictví starších dob neslo vinu na prudce se horšící hospodářské situaci a za kolik odpovídal sám opat, nevíme.
_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu.
http://laici.op.cz/