Domnívám se, že odpovědi na své naléhavé otázky nalezneš ty i ostatní zájemci v obsáhlé publikaci Husitské století v kapitole "Kláštery" (Tomáš Borovský), str. 274-289 se zohledněním výhrad uvedených v mé recenzi.


Poněkud nechápu, co měl autor příspěvku touto otázkou na mysli.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No lehce předpokládám, že katolicky orientovaní historici husitům možná přidají i nějaký ten klášter zpustošený křížovou výpravou...

_________________
trener

... + ještě Opatovice ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Abychom v tomto vláknu neuváděli jenom negativní příklady vztahu husitů ke klášterům, je třeba se v rámci vyváženosti zmínit i o premonstrátském klášteře v Teplé. V roce 1193 byl klášter fundován šlechticem Hroznatou a brzy po jeho zprovoznění sem přišli premonstráti z pražského Strahova.
V husitské epoše nebyl klášter v Teplé vypleněn ani poničen, přestože poddaní v okolí kláštera byli většinou utrakvisty. Díky prozíravosti opata Zikmunda Hausmanna (1458 - 1506) dokonce klášter nabyl v době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského nebývalého rozkvětu.
klášterní kostel Zvěstování Panny Marie

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

... o této události zajímavě vypráví Milan Sýkora na tomto videu o hradu Most (cca 6:30 min.) ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Před 1. kruciátou také východočeští „Boží bojovníci“ citlivě vnímali smrtelné nebezpečí, které hrozilo metropoli, takže bylo rozhodnuto, že bude nutné Praze pomoci. A proto se sešli v dubnu 1420 znovu na Orebu u Třebechovic, tentokrát již dobře ozbrojeni. Výprava z Orebu byla vedena Hynkem Krušinou z Lichtenburka, majitelem hradu Kumburk, a pochopitelně v ní nemohl chybět ani kněz Ambrož.

Cestou do Prahy, během níž k sobě přibírali další vojenské posily, to vzali přes Hradiště nad Jizerou. Tyto vojenské oddíly ve finále čítaly snad na 2.000 mužů a mezi nimi se na velitelských postech nacházeli kromě Hynka Krušiny ještě Diviš Bořek z Miletínka, Hertvík z Rušinova, Jakub Kroměšín z Březovic, Matěj Lupák, bratři Valečovští a další.
V Hradišti se nacházel pevný klášter cisterciáků, který orebité v úterý 30. dubna 1420 pobořili, pobrali v něm zbylý majetek a vypálili ho. Obyvatelé kláštera se totiž stihli uchýlit patrně na nedaleký hrad Bezděz s tím, že s sebou vzali i klášterní poklad.
Početná výprava orebitů do Prahy dorazila 2. května, takže vzdálenost z Hradiště do Prahy čítající něco kolem 70 km husité z východních Čech urazili za 2 až 3 dny (viz Čornej, str. 241).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Orebité "pobrali majetek, který byl uvnitř, a ten klášter vypálili". Vavřinec z Březové, Kronika husitská, s. 409,

Nicméně žádné archeologické průzkumy, ani ty nejnovější (1995, 1999, 2000, 2002, 2003, 2004, 2005-6, 2010) pod vedením prof. Waldhausera, neprokázaly žádné známky požáru (ohořelé či stavené předměty,vrstva popela,...) svědčícím o vypálení.
(https://www.databazeknih.cz/knihy/cisterciacky-klaster-hradiste-nad-jizerou-389572)

Jinak cisterciácký klášter Hradiště se v listinách dochoval jako svědek o době těsně předcházející husitské bouři. Jde například o mravní úpadek mnišské komunity (aféra opata Nemoje, kterou řešila až papežská kurie (1409-1410)) a mnichy podporované uctívání "posvátné borovice" (zmínka je v zápisech pražské kapituly (zákaz arcibiskupa Zbyňka z Hasenburka z r. 1403) a v Husově traktátu z roku 1405 O krvi Kristově).

Traktát O krvi Kristově je k zapůjčení v depozitáři knihovny Katolické teologické fakulty v Praze.
O historii kláštera Hradiště nejlépe: Kateřina Charvátová, Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách, díl I, Karolinum 2013

_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu. http://laici.op.cz/

Děkujeme za příspěvek a vítáme na našem DF!O.K.
Nicméně o vypálení kláštera píše i Čornej ve své nejnovější publikaci zde na str. 241.
Tato moje replika není náznak polemiky, ale pouhý odkaz na odbornou literaturu. Nic víc, nic méně.

Mohl byste být konkrétnější,
abychom to nemuseli hledat, to by některé z nás jistě velice zajímalo. Díky!

Hus o tom v traktátu píše:
"... v jakémsi lese v okolí kláštera Hradišťského jakýsi strom, jménem borovice, kdyby nebyl tomu zabránil (arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka - pozn. JM), za naléhání mnichů a množství sbíhajícího se lidu byl by i s místem býval posvěcen." (M. Jan Hus: De sanguine Cristi, odst. XV.)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Stanovisko prof. P. Čorneje k tomu:
"... s vypalováním kostelů a klášterů je kříž. Husité neměli čas na důkladnější destrukci, zpravidla zapálili jen krov klášterního kostela, ten po prohoření strhl střechu a objekt tak byl vystaven rozmarům počasí, které mělo dokonat zkázu. Zdi takto poničených kostelů se tyčily k nebi ještě dlouhá staletí (viz dominikánský klášter v Sezimově Ústí). Ani v Hradišti neměli orebité, spěchající do Prahy, dostatek času k ničivému dílu.
Archeologové ovšem vykopají jen něco, o přesném průběhu devastace vydat svědectví nemohou."
P. Čornej, 23. 5. 2020

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Všichni se tady držíme jednoho slova, které před skoro 600 lety napsal do své kroniky Vavřinec z Březové. Tedy že byl klášter vypálen.

Jestli opravdu byl nebo nebyl vypálen, je myslím celkem jedno. Mnišská komunita utekla na nedaleký královský hrad Bezděz a později byla rozpuštěna do jiných klášterů (tuším, že se většina mnichů uchýlila do kláštera Zlatá Koruna). Řeholní život se do kláštera Hradiště už nikdy nevrátil. A to z více důvodů. Jedním z nich může být vyhořelá střecha nad hlavou, ale to by se dalo spravit. Závažnějšími důvody určitě budou dlouhodobě vzrůstající zadlužení kláštera, které se nedařilo i přes různé zásahy zlepšit ani během posledních cca. 50 let před vypálením. A zřejmě i nedostatečná vojenská ochrana od Vartenberků a celkově nestabilní politické prostředí té doby.

Ale jak říkám, má-li Vavřinec z Březové doslovnou pravdu ve slově "vypálili" či nemá, je (mi) celkem jedno. Jen říkám, že archeologové žádné známky požáru nenašli. V první řadě je třeba se podívat, kde hledali. Jihozápadní nároží klauzury, polygonální uzávěr kapitulní síně, presbytář, krypta a přilehlé okolí. Z kláštera tedy prohledávali opravdu jen okraj. Z klášterního kostela se odkryl jen presbytář. Zbytek není možný, vzhledem k provozu pivovaru. Ale i tak. Kdyby hořel klášterní kostel, v době svého vzniku (cca 1250) jeden z největších chrámů v Čechách, museli by archeologové něco najít. Žárem popraskané a okouřené zbytky břidlicové krytiny. Vrstvu popela, když už ne zbytky ohořelého dřeva. Stopy na pískovcovém zdivu. Roztavené subtilní hřebíky, kterými byly břidlicové tašky na střeše uchyceny. Roztavené sklo z vitráží. Poškozená dlažba. Všichni si jistě pamatujeme požár Notre-Dame v Paříži. A k tomu jeli jedni z nejlepších hasičů na světě.

Ale já se zde nechci přít, jestli hořelo nebo nehořelo. Přijde mi logické, že když už se houf ozbrojených lidí dostane do takové budovy po dlouhém pochodu (a další cca dva dny pochodu ho čekají), tak přespí v suchu, v teple, nají se a napije a při odchodu to zapálí, aby to nemohlo sloužit jako opěrný bod nepříteli, když to nemohu hájit. Nejednal bych jinak.

_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu. http://laici.op.cz/

Podle mně má bratr v Kristu Lapivorax pravdu, protože podíváme-li se do Fontes rerum Bohemicarum V, s. 365, kde je latinský originál Kroniky Vavřince z Březové, tak zjistíme, že se tam o vypálení kláštera ve skutečnosti vůbec nehovoří.



Naopak, kontext je jasný. Došlo k dobytí kláštera, vyloupení jeho zásob a spálení klášterních statků, čímž se myslí hospodářská stavení přiléhající ke konventu. Samotný svatostánek ale vyšel bez vážnější újmy, i když si lze například představit, že došlo k vynesení kněžských ornátů, knih a dalšího vybavení někam na dvůr konventu a jeho spálení. Klášter spustl až později a kloním se k tomu, co Lapivorax říká, tedy, že na vině mohly být hospodářsko-ekonomické důsledky. Jinak, Palacký, který FRB řídil, například o vypálení kláštera vůbec nemluví. Píše jen o dobytí a oboření. To jen jeho současníci jako Tomek psali o vypálení, odkud se to dostalo do odborné literatury, včetně Petra Čorneje.

_________________

... nevím proč, ale domníval jsem se, že střecha byla šindelová.

U nás na DF se nepřeme, ale spíš diskutujeme a jde nám vždy o věc. Navíc to, zda klášter vyhořel, či nikoli, je ve světle oněch převratných událostí opravdu marginálií.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano, střecha klášterního kostela byla břidlicová, podlaha pokrytá barevnou dlažbou, kamenné ornamenty svědčí o vlivu burgundské gotiky. Rozlohou patřil v době vzniku k největším v Čechách a na Moravě. Takže nic levného. Dostavěn kolem roku 1252.

Přestože Hradišti náleželo značně rozsáhlé panství, patřil klášter ve 14, a 15. století ke klášterům pouze průměrně majetným. tento stav snad způsobila špatná ekonomika opatství, kdy dluhy odčerpávaly značnou část příjmů. V důsledku toho se Hradiště dostalo spolu s Osekem a Zbraslaví do kategorie opatství s nižším daňovým zatížením... - Charvátová, str. 357-8

Je opravdu s podivem, že při tak rozsáhlé pozemkové držbě kláštera (robota poddaných) a počtu inkorporovaných far (poplatek za obsazení či změnu faráře + veškerý výnos farního hospodářství) nestačily příjmy k umoření dluhů, které rostly a písemně se dochovaly do dnešních dnů. Je to další znak svědčící o situaci před husitskými bouřemi. Konečně právě vysoký dluh opatství byl důvod, proč se mnišský život do Hradiště po roce 1420 už nikdy nevrátil.

Já osobně bych se spíše zeptal, proč to Orebité vzali na Prahu přes Hradiště. Zašli si minimálně 50km, tzn. takové dva dny pochodu. Skutečný důvod se asi nikdy nedozvíme.

Co se bohatství týče, určitě si mohli vybrat tučnější sousto (viz můj příspěvek výše).

A co na to nejvyšší purkrabí Českého království Čeněk z Vartenberka? Zakladatelé kláštera Hradiště patřili k rodu Markvarticů, ze kterého se časem rozrostli např. právě pánové z Vartenberka. Konečně dodnes se dochovaly náhrobky členů tohoto rodu, kteří odpočívali v Hradišti - jejich rodové nekropoli.

Přidal bych fotky náhrobků Vartenberků, ale nemám je k dispozici...


I zde šlo bezpochyby o čin s úmyslem vylepšit stav klášterní pokladnice... Sice primitivně prvoplánový, ale evidentně to plnilo účel. Konečně sám Mistr Jan Hus v tomto traktátu popisuje podobné, mnohdy kuriózní "zázračné" případy.

Nejlépe je finanční situace kláštera popsána v Charvátová, Kateřina: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, Karolinum 2013, str.347-348:

Opata Václava vystřídal opat Nemoj (1401-1410), bývalý správce klášterního špitálu. V prvním roce jeho úřadu udělil papež Hradišti dvě významná privilegia, jejichž cílem bylo posílit hospodářskou situaci kláštera. Právě ekonomická krize opatství se vine jako červená nit Nemojovou dobou. Nemoj převzal ústav již ve značně špatné hospodářské situaci, nicméně během dalších let klášter zabředal do horších a horších dluhů. V prvním roce jeho úřadu udělil papež Hradišti dvě významná privilegia, jejichž cílem bylo posílit hradišťské finance. Ve snaze získat hotové peníze vypůjčil si opat od různých osob v Čechách 115 kop grošů na lichvářský úrok 20%. Zadlužil se těž u morimondského opatství, kterému měl odvádět splátky 10 liber ročně. Ty však pro finanční neschopnost Hradiště neplatil. Do jaké míry dědictví starších dob neslo vinu na prudce se horšící hospodářské situaci a za kolik odpovídal sám opat, nevíme.

_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu. http://laici.op.cz/

Než abych se tady zbytečně trápil se svým nemotorným slohem, budu opět citovat (Charvátová, Kateřina: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, str.343-4. Karolinum 2013:

Podle stížnosti podané u kurie hradišťský opat hrubě zneužíval svého postavení. Nejenže překračoval svá práva tím, že přicházel do (ženského) kláštera na údajné vizitace vícekráte do roka, ale během svého pobytu v Sezemicích si počínal v rozporu s předpisy. Klášter navštěvoval s množstvím služebného lidu včetně laiků. Již počet návštěvníků, které musely řádové sestry živit, nebyl v době ekonomické krize zanedbatelný. Otec opat však zejména šokoval svým chováním. I se svým laickým doprovodem vstupoval do klauzury, kde se až do nočních hodin oddával "pohoršlivým potěšením" s jeptiškami, vedl s nimi nevhodné řeči a svými skutky se ještě vychloubal. To vše vrhalo na ženský klášter velmi špatné světlo. Když se abatyše snažila svého vizitátora od podobného počínání odradit, pokusil se proti ní vyvolat v řadách jeptišek odpor. Následně se svými lidmi vtrhl do kláštera, abatyši Annu uvrhl do vězení a vynutil na ní abdikaci. Pak jmenoval novou abatyší jednu ze sester, příbuznou Bočka z Poděbrad, s níž byl předem domluven. Když se bývalé představené kláštera podařilo dostat na svobodu, neváhala a na opata Nemoje podala žalobu. Zda žaloba sesazené abatyše vycházela z pravdivých údajů, nedokážeme říci, neboť další spisy týkající se tohoto problému chybí.

Jedná se o ženský klášter cisterciaček v Sezemicích, jeden ze dvou založených klášterem Hradiště. Dle řehole měl být vizitován hradišťským opatem jednou ročně. Účelem vizitace je kontrola nad dodržováním řeholního života v založené instituci. Celý případ se dostal až do Vatikánu, papež Alexandr V. v roce 1410 žádal vyšetření. Je tedy dobře písemně zdokumentován.

_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu. http://laici.op.cz/

Ano, hluboká krize, která církev zasáhla na přelomu 14. a 15. století, se nemohla bohužel vyhnout ani klášterům - k tomu viz také sem ...
A to mravokární husité vnímali obzvláště velice citlivě!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)