Zřícenina tohoto úchvatného hradu se nachází vysoko na skále nad meandrem řeky Dyje na „počátku“ vranovské přehrady nedaleko hradu Bítova. Oba hrady svého času patřily pánům z Lichtenburka.

V r. 1463 jeho majitel Hynek z Lichtenburka započal otevřenou vzpouru proti svému králi Jiřímu z Poděbrad. R. 1464 byl hrad obležen královským vojskem a po téměř ročním(!) obléhání, jež řídil hejtman Oldřich Mládenec z Miličína, byl r. 1465 hrad Cornštejn konečně dobyt.

Vstupné napovídá, že i tento hrad je bez průvodce. Avšak vzhledem k rozloze hradu je nutné si ho projít systematicky a také z bezpečnostních důvodů s průvodcem (v mém případě průvodkyní), jenž má/měla docela zasvěcený výklad.
Na hradě je možné sledovat mj. zajímavé gotické stavební prvky např. valené klenby, gotická ostění, krakorce s různým významem apod. Zkrátka stojí za to tento hrad vidět (další foto viz https://husitstvi.cz/galerie/pamatky-a-mista/cornstejn-hrad).
... i dnes je patrné jaký to byl impozantní hrad

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

I mě byl vždycky tento hrad z nějakého neznámého důvodu sympatický a ač jsem se dovnitř nedostal, za shlédnutí určitě stojí!

Pohled na Cornštejn, jak jej viděla členka našeho fóra, je možno spatřit i zde: http://jeannedarc-forum.czweb.org/viewtopic.php?t=41

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Hypotetická rekonstrukce hradu Cornštejn k roku 1550 z dílny firmy Beatris.

Ano, jak píše Jirka, tak hrad, přestože zříceninou jest, tak vstup je pouze v otevírací době. Nicméně přes prázdniny tam probíhá docela čilý ruch - představení šermířů, divadelníků atd.
Nás taky může těšit, že v blízkém okolí hradu je dobře dochováno obléhací opevnění z let 1464 - 65, kdy po desetiměsíčním obležení, střelbě do hradu (zásobování obléhatelů zachytily i dobové prameny) byl hrad vydán úmluvou.
Nicméně hrad poté ještě nezanikl a jeho opuštění se datuje až po půlce 16. století. Právě proto je zajímavé, jak další majitelé hradu reagovali na jeho dobytí (např. stavbou předsunuté věže, která zabrala výhodný palpost na J straně nad hradem).

... tak já tam byl naposledy před 11 lety, že.
A za tu dlouhou dobu se ledasco mohlo změnit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

CORNŠTEJN - dobývání hradu roku 1464

můj popularizační seriál z FB

Hrad Cornštejn založil mocný moravský rod pánů Bítovských z Lichtenburka v první polovině 14. století. Vznikl jako druhé sídlo na rodovém panství Bítov v souvislosti s velkým rozvětvením rodu. Byl postaven na příkrém ostrohu v ohybu řeky Dyje. Jeho prostá původní podoba byla rozšířena během husitských válek o druhý palác a malé předhradí. Bítovští byli katolíci, a proto roku 1422 na hrad zaútočili husité. A za změněných podmínek válčení se ukázala jedna velká nevýhoda jeho polohy. Terén hradní ostrožny směrem na jihovýchod stoupá a z výšiny nad hradem jej bylo možno pohodlně ostřelovat. Hrad se zřejmě útoku husitů ubránil, ale jeho majitelé museli tuto hrozbu do budoucna eliminovat. Vybudovali tedy na této skalnaté vyvýšenině dřevohlinitou předsunutou fortifikaci.

V této podobě hrad vstoupil do roku 1464. Jeho majitelem byl tehdy zapřísáhlý odpůrce krále Jiřího z Poděbrad Hynek Bítovský z Lichtenburka. Jejich vzájemné spory byly letité. Když totiž zemřel Hynkův otec, dělal si Hynek Bítovský zálusk na jím držený úřad nejvyššího zemského sudího. Vlivem Jiřího z Poděbrad byl ale do úřadu dosazen jeho příbuzný Boček z Kunštátu. Ponížený Hynek Bítovský nakonec veřejně zpochybnil jeho šlechtictví, čímž hluboce urazil celý rod pánů z Kunštátu (a Poděbrad). Když se po smrti mladičkého krále Ladislava Pohrobka stal Jiří z Poděbrad králem, spor vygradoval. Poté, co papež zrušil platnost basilejských kompaktát, odmítli Bítovští z Lichtenburka, kteří drželi Bítov i Cornštejn jako královská léna složit králi lenní přísahu. S několika spojenci se naopak pustili do loupeživých výprav proti královým stoupencům. Po nátlaku Jiřího z Poděbrad se ale všichni králi poddali, kromě Hynka Bítovského. Tam se královy výzvy k poslušnosti se minuly účinkem. Hynek byl proto prohlášen za narušitele zemského míru a byla proti němu svolána zemská hotovost.
Velení se ujal králův syn Viktorin, který se ale nezdržoval jen v této oblasti, takže velení bylo hlavně v rukou Oldřicha Mládence z Miličína a Jana z Údrče. Vojsko nejprve dobylo tvrz ve Strachoticích a poté v srpnu 1464 oblehlo Cornštejn. Jeho poloha a nově vystavěná předsunutá bašta prakticky znemožňovaly přímý útok. Proto byla kolem celého hradu vybudována obléhací postavení, která jej zcela odřízla od zásobování. Byla evidentně použita těžká děla, což víme mj. z listu ze září 1464. V něm se nařizuje znojemským měšťanům, aby dopravili k Cornštejnu koule k „Olomoucké pušce“. Obranu hradu vedl osobně Hynek Bítovský, který smluvil s oblehateli krátké příměří. Lstí se mu podařilo zásobit hrad a navíc z něho sám unikl. Zamířil do Říma k papeži pro pomoc. Obranu Cornštejna svěřil rytíři Janu Šárovci. Papež jej skutečně přijal, spor pojmul jako útlak katolíků husitským králem a několikrát Jiřího z Poděbrad vybídl k poslušnosti. Jiří odmítl vměšování církve a tak byla hradní posádka na Cornštejně vyhladověna a 9. června roku 1465 se po posledním zoufalém výpadu vzdala. Obléhání hradu trvalo téměř 7 měsíců. Hrad byl Hynkovi Bítovskému zabaven a s většinou panství předán sousednímu rodu Krajířů z Krajku za pomoc při obléhání.

... to's to nějak špatně spočítal.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)