Zcela jiný typ vojenského tábora se ve zbytcích dochoval před Novým Hradem u Kunratic. Byl vybudován Pražany při obležení hradu na přelomu let 1420-21 (prosinec až leden). Hrad s královskou posádkou v těsné blízkosti hlavního města představoval určité nebezpečí a bylo třeba ho obsadit.
Nejednalo se o žádnou tvrdou pevnost, ale o luxusní lovecký hrádek postavený pro Václava IV. v letech 1411-12. I když se zde vyskytuje několik prvků čistě obranného charakteru (masivní příkop, břit proti ostrožně, přístup bočním příhrádkem, hráz pod hradem zadržující vodu potoka) jedná se o produkt poklidné doby lucemburské se všemi dluhy vůči soudobému rozvoji obléhacích technik.
http://hrady.dejiny.cz/kunratice/002.htmČelo tábora vzdálené asi 140 m od šíjového příkopu hradu bylo opevněno příkopem a valem (proti výpadu obránců), na kterém stály obléhací stroje (3 pušky a 3 praky). Týl ležení chránil příkop a dva valy. Vnější byl zpevněn 4 hranatými baštami. V této zadní části opevněné plochy, mimo dostřel obránců, byly vybudovány příbytky obléhatelů. Nejdenalo se o honosné stany, jaké většina lidí od voj. tábora očekává, ale o boudy charakteru zemnice. Byla zima a chýše zapuštěná do země chrání daleko více, než stan, nehledě na to, že v husitském vojsku této doby nelze předpokládat dostatek stanů.
Od čelního valu vedl ke hradu přibližovací zákop - sapa. Je pravděpodobné, že tímto zákopem byla přisunuta bombarda menší ráže do těsné blízkosti hradeb.
Hrad byl vystaven těžkému ostřelování, které zničilo prakticky všechny obranné ochozy a střechy. Až do husitských válek neměly české hrady v hradbách žádné střílny a počítalo se výhradně s obranou z otevřeného ochozu či podsebití. Když byl ochoz zničen, zeď se nedala bránit.
Rozbití střech ("všechny střechy kamením zeprali sou") uprostřed zimy učinilo hrad neobyvatelným a posádka se v lednu 1421 vzdala.
Honosný hrádek byl rozbořen a tím se uzavřela jeho krátká, leč velmi zajímavá historie.