Karel Konečný píše:
... mě nejprve zaujalo udělení milosti Žižkovi, od krále Václava IV. v roce 1409, tedy v roce, kdy v lednu byl vyhlášen Kutnohorský dekret. (...) Nevím však jak byla ta milost udělována, snad pouze oznámením, nebo byla třeba fyzická přítomnost dotyčného. Uvádím to v souvislosti s otázkou: Zda se Žižka mohl setkat s Janem Husem, který měl významnou podporu šlechty ...
"Souvislost" s Dekretem kutnohorským to má jen(!) jednu - bylo to ve stejném roce.
Milost udělená Žižkovi byla
amnestie, potvrzená písemně amnestním listem. Jak byl Žižkovi doručen, není podstatné.
I když přímé doklady k tomu nejsou, jsem přesvědčen, že se Žižka s Husem znal. Ještě více nejisté je to, zda Žižka navštívil Betlémskou kapli za účelem slyšení Husova kázání, jak to vidíme ve Vávrově trilogii (Jan Hus). I když nenavštívit aspoň 1x Belém, když tam kázal Hus, je stejné, jako si dnes aspoň 1x nekoupit nejčtenější deník.
Karel Konečný píše:
... Nejsem si jist tím, že Žižka měl nějakou velkou sebereflexi, spíše se domnívám, že ve svém postavení, kdy byl spíše emočně založen, viděl tak svoji realizaci v životě, stejně jak uplatnění v životě každý člověk nějak hledá, spojenou až s velkou svéhlavostí, kdy svůj rozum, což je více méně zásobárna zkušeností, povýší nad vzdělání, což je běžné u lidí jeho charakteru. ...
Podle Čorneje sebereflexi mít musel, protože právě tohle rozhodlo o tom, že se takřka na prahu věčnosti rozhodl pro husitský program a jeho prosazování ohněm, krví a mečem. Chtěl být spasen.
Karel Konečný píše:
... Žižkovo využití terénu při bitvách, kdy byl téměř slepý, působí nezvykle.
Tak jeho "vidoucíma očima" museli být jeho pod/hejtmani, kteří mu dopodrobna popsali daný terén. No, a jistě víme nebo aspoň tušíme, že slepý člověk má daleko větší představivost než člověk vidoucí.
).
Vůbec nevidím souvislost s citovaným. Nebude to dlouho trvat a budu mít z mé nechápavosti trauma nebo depku. 
