Nevím, zda jste vůbec zaznamenali, že v loňském roce vyšlo revidované vydání tohoto V. dílu.
Domnívám se, že 2. vydání se (zatím?) dočkal pouze tento jediný díl z celého projektu VDZKČ.

Pokud se Petr Čornej aj. potřebují po roce 2010 odkázat na V. díl VDZKČ, tak se pochopitelně odkazují už pouze na toto 2. vydání. My bychom to měli dělat také, ale nutnou podmínkou to samozřejmě není, protože asi ne každý si hned poběží koupit toto 2. vydání. Ale ten, kdo V. díl VDZKČ ještě nemá a teprve o něm uvažuje, tak ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Revize, na něž si prof. Čornej vzpomněl:
1) Albrecht IV. Habsburský neumřel před Znojmem, nýbrž při převozu do Vídně v Korneuburgu (str. 81: věta "Znojmo ... roku 1404 marně obléhali Zikmund Lucemburský a vévoda Albrecht IV. Habsburský, který zde zemřel ..." je nahrazena větou "Znojmo ... roku 1404 marně obléhali Zikmund Lucemburský a vévoda Albrecht IV. Habsburský, který zde onemocněl a brzy poté zemřel ...")

2) Valkoun z Adlaru nepatřil už r. 1422 k táborům (1. vydání), jak se domníval ještě Pekař (str. 313: Valkoun z Adlaru zasedl v této rozhočí komisi, které měla řešit postavení Želivského v Praze, už za pražany)

Již z těchto dvou příkladů je patrné, o jak filigránské opravy textu se jedná. Lze z těchto dvou příkladů taky odvodit, pro koho je toto 2. vydání určeno.
Jakmile zjistím další, pověsím je sem ...

Na str. 765 je také uvedena Doplněná literatura k 2., revidovanému vydání.
BTV. V tomto doplňku jsou uvedeny mj. tyto tituly:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=816
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=1667
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=1120
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=794
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=473

Zvýraznění autor příspěvku.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

..., takže si to můžete dle vlastního uvážení v 1. vydání případně i opravit.

Pojďme se tedy podívat na další revize 2. vydání z r. 2010, které jsem pro jejich relativně značný počet raději rozdělil do 3 příspěvků.
Pochopitelně se zde nebudu zabývat takovými změnami, kdy je např. slůvko "vysoký" nahrazeno výrazem "značný", "snad" -> "zřejmě", jist -> jisti, Hustiřan -> Hustířan, Louda -> Lauda, Velíš/ský -> Veliš/ský ap.

str. 55 – nahoře 2. řádek: místo "16. věku" má být "15".
str. 136 – 1. odstavec: Václav Králík z Buřenic převzal olomoucké biskupství pouze jako administrátor nikoli jako biskup
str. 181 – 2. věta kapitoly NEKLID PŘED BOUŘÍ: místo "Na sklonku jara 1415" má být "V průběhu léta 1415 ..."
str. 220 – 3. odstavec: "Mezi nimi vynikal Břeněk z Dolan, který již před revolucí udržoval kontakty s městem Klatovy. Zda tu byli přítomni též Jan Valkoun z Adlaru či bratři Chval a Kunaš z Machovic, se zatím nepodařilo bezpečně doložit. Dne 3. listopadu ..."
str. 221 – 1. věta 2. odstavce: místo 4. má být 6. listopadu
str. 287 – uprostřed: místo 27. má být 28. dubna
str. 314 – 7. řádek odspodu: "(ne Aleš, jak se někdy uvádí, nýbrž Jíra)"
str. 318 – 3. řádek shora: místo 3 – 4 má být 3 bojovníky
str. 331 – 9. řádek shora: místo Jan Kolda ze Žampachu má být Jan Žampach z Potštejna
str. 344 – 12. řádek zdola: vynecháno "v únoru" ("následujícího roku"); 6. řádek zdola: "... v Norimberce, kde je v březnu 1423 přivítalo slavnostní ..."
str. 374 – 2. odstavec: "Jejich část odvezl Zikmund Lucemburský z Českého království, některé spočinuly v Plzni, několik kvaternů držel později na svém hradu Sionu u Kutné Hory husitský hejtman Jan Roháč z Dubé."
str. 414 – 2. odstavec: místo "apokryfních" má být "deuterokanonických" (to není detail! – pozn. JM)
str. 443 – uprostřed: viz viewtopic.php?p=15302#p15302
str. 446 – 2. odstavec, poslední věta: viz viewtopic.php?p=15303#p15303
str. 448 – poslední odstavec: viz viewtopic.php?p=15304#p15304
str. 468 (úplně dole) a 469 – nahoře: "V soudním řízení, jehož se účastnilo několik českých šlechticů, padaly mimořádně přísné tresty. Několik desítek lidí bylo odsouzeno k ztrátě hrdla a desítky uprchlých osob byly prohlášeny za věčné psance nejen ve Slezsku, nýbrž ve všech zemích spadajících pod Zikmundovu vládu."
...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

str. 473 – 1. odstavec: "Nejnovější výzkumy však pochybují, že by už tehdy v rámci mobilizačních výzev kardinála Brandy di Castiglione, červnového rokování v hornolužickém Zhořelci i probíhající druhé protihusitské kruciáty uzavřeli slezští vévodové na sjezdu v Grodkóvě (Grottkau) protihusitskou jednotu. Do ní se (kromě Svídnicka, Javorska, Vratislavska, Jana Müsterberského a dalších Zikmundových straníků) měli zapojit také Bolek Těšínský, Bolek IV. Opolský s bratrem Bernardem Opolsko-Falkenberským, Kazimír Osvětimsko-Zátorský i Konrád Bílý Olešnický a postavit do bojů proti husitům na dobu tří měsíců celkem 630 koní, 20 velkých děl na boření zdí, 300 tarasnic a 2000 píšťal. V případě husitského vpádu do Slezska hodlali zajistit obranu jednotlivých hradů i měst a svolání domobrany. Spolek však asi vznikl až v září 1427."
str. 477 – poslední odstavec: "Rozlícení orebité stanuli před Radkovem. Zdejší fojt sice vyjednal podmínky výkupného pro muže a svobodný odchod slabšímu pohlaví a dětem, leč dva duchovní se pokusili uniknout v přestrojení za ženy, jeden dokonce s malým dítětem v náručí. Husité kaplana na místě ubili, radkovského faráře Megerleina spolu s dalším farářem pak poslal do plamenů královéhradecký kněz Ambrož. Důvod byl obligátní. Nešťastníci odmítli přistoupit ke čtyřem pražským článkům."
str. 479 – 2. odstavec, 6. řádek: místo "... od konce 14. věku ..." má být "... od první poloviny 14. věku ..."
str. 490 – 1. odstavec (uprostřed): "Stranou však tentokrát nezůstali ani katoličtí páni Jan Městecký z Opočna, Půta z Častolovic a Jan z Michalovic, kteří spolu s Otou z Bergova a Hynkem Krušinou z Lichtenburka, nyní již katolíkem, vyslali do akce alespoň svou čeleď."
str. 498 (úplně dole) a 499 – nahoře: "To však neznamená, že se husitští hejtmané nepokoušeli o tažení za hranice již dříve. K pustošivým vpádům husitů z Pošumaví do bavorského příhraničí docházelo už od roku 1419, byly to ale akce lokálního charakteru."
str. 502 – 1. odstavec, nahoře: viewtopic.php?p=15310#p15310

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

str. 505 – dole: "Ctibor ze Stibořic" má být "Ctibor mladší ze Stibořic"
str. 512 – 3. odstavec: "V roce 1431 se husitům podařilo získat nejen Likavu, ale načas snad i Žilinu a Ružomberok. Hrad Lednica, střežící nedaleko Ilavy, důležitý brod přes Váh, obsadili asi později."
str. 515 – 2. odstavec: "Bavorská regionální literatura sice eviduje kořistnické výpravy husitských oddílů i k létům 1419, 1420, 1424 (odehnáno údajně 4000 kusů dobytka) a 1425, leč u nás dostupné edice pramenů o nich mlčí. Ozývají se až v březnu 1426, kdy husité uskutečnili kratičké tažení k bavorskému městu Waldmünchen, jež se pokusili dobýt."
str. 525 – 3. odstavec: místo "V prosinci 1425 ..." má být "V roce 1425 ..."
str. 532 – 3. odstavec: místo "... v srpnu 1435 ..." má být "... 1. září 1435 ..."
str. 538 – 1. odstavec, poslední věta: místo "1431" má být "1432"
str. 550 – 4. řádek zdola: místo "Už roku 1427 ..." má být "Už někdy v letech 1426–1429 ..."
str. 552 – 1. odstavec, 4. řádek zdola: místo "asi 3000-4000 mužů" má být "asi 3000 mužů"
str. 562 – 3. odstavec uprostřed: místo "dne 27. dubna 1432" má být "na konci března 1432"
str. 566 – 2. odstavec, 2. řádek: místo "během července 1432" má být "během letních měsíců 1432"
str. 593 – 2. odstavec uprostřed: "... druhé v lokalitě České Žleby. V obou byl činný jakýsi Matěj od Kroměříže, napodobující vídeňskou a uherskou minci. Tuto praxi zřejmě vahou své autority zastřešili prachatický hejtman Vilém Jeník z Mečkova a písecký hejtman Buzek ze Smolotel, dříve purkrabí u Petra Zmrzlíka ve Lnářích. A poněvadž Petr Zmrzlík starší býval mincmistrem, přímo se nabízí domněnka, že ..."
str. 622 – 3. odstavec, poslední věta: "... další dvě města, z nichž jedním byl Hradec Králové a druhým Stříbro."
str. 629 – 2. odstavec, 5. řádek zdola: místo "Kapituly zpravidla..." má být "Kapituly i papež zpravidla ..."
str. 638 – 3. odstavec, 1. věta: "Teprve poté, co císař přikázal dovézt z Vídně a Prešpurka české korunovační klenoty a zemské desky, ..."
str. 647 – 2. řádek nahoře: místo "české královské insignie" má být "další české svátostiny".

A to jsou všechny podstatné revize.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Měl-li bych být konstruktivnější k této knize, tak moje negativní zaujetí trochu opadá, zatímco mám stále vážné výtky k sestavování rejstříku. Nejspíš to bylo záměrem, ale myslím si, že nebyl zrovna šťastný systém výběru řazení jmen.
Většinou od rejstříku očekávám, že tam najdu jména šlechty podle predikátů. V tomto díle se tak neděje, protože jména jsou řazena podle křestních jmen (v odůvodnitelných případech) a nebo v jisté míře i podle predikátů, které jsou podřízeny "proto-příjmením" a druhotným predikátovým přívlastkům.

Pro příklad uvedu Beneše Mokrovouského z Hustířan, který není řazen podle rodového predikátu, alébrž podle přívlastku, který často určoval sídlo dotyčného. U Beneše se tedy jedná o rovnocenné označení.
Jiný příklad je Jan Holec z Nemošic. V jeho případě a bratra Matěje bych nejdříve hledal podle predikátu "z Nemošic" až poté "Holec z Nemošic" - v rejstříku je uveden jako "Holý z Nemošic, Jan." V menší míře však bylo i toto "příjmení" u Jana nahrazováno tvarem Holý. To všechno se dá ještě akceptovat.

Rozhodně Hynka z Kolštejna bych hledal především mezi Valdštejny, tam není ani odkaz na heslo: Koldštejnský z Valdštejna, Hynek.
Stejně tak nenajdu některé členy rodu Lichtemburků pod tímto predikátem, ale na různých místech rejstříku jakožto Krušinové z Lichtemburka a Bítovští z Lichtemburka.
Ani Vartemberky nenajdu na jednom místě, ale po celým rejstříku jako Chudoba z Vartemberka, Děčínský z Vartemberka, Velíšský z Vartemberka. To je však už dost zavádějící, protože na některá jména bych vůbec nenarazil a některá jména se tímto stávají novotvary.

Třeba to někdo vidí jinak...? Mě rozhodně tento způsob třídění jmen nevyhovuje.
Připomíná mi to nešťastný způsob označování hradů namísto jejich historických jmen názvy katastrů na nich leží. Že Lvová je katastr na němž leží Lemberk lze dovodit, ale rozhodně u některých hradů to práci spíše velice ztěžuje, podobně jako hledat členy jednoho rodu po celém rejstříku.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

... tak tomu jsem rád.

Zkusme aspoň porovnat řazení Čornejovo (Č) a Šmahelovo (Š) na těch pár příkladech předložených Kolssteynem ...

u obou shoda

Č: Holý z Nemošic Jan; Š: z Nemošic, Janek Holý

Č: Koldštejnský z Valdštejna Hynek; Š: z Kolštejna Hynek (z pohledu restříku shoda)

Č: Krušina z Lichtenburka (Jan/Hynek...); Š: z Lichtenburka (, Jan Krušina/, Hynek Krušina...)
u Bítovských z Lichtenburka - shoda

Š: (vesměs všichni) z Vartenberka (např. z Vartenberka, Zikmund Děčínský)

A za "domácí úkol" si aspoň některá jména můžeš porovnat ještě třeba s Papajíkem aj.
BTW. Např. Jurok v jmenném rejstříku vše řadí dle křestních jmen.
Z výše uvedeného vyplývá, jakoby nějaký úzus ani neexistoval, nebo si ho vykládá každý po svém ...

Obecnější poznámka:
Avšak za daleko závažnější skutečnost považuji to, že většina dílů VDZKČ z dosud vyšlých vůbec neobsahuje rejstřík míst (mj. např. tento díl). To je také jeden z nedostatků, které lze tomuto monumentálnímu projektu vytknout.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Z porovnání mi lépe vychází rejstřík Šmahelův; holt stará škola, to bývá synonymem poctivosti.

To je vůbec peklo, zvlášť křestní jména měla vysokou proměnlivost v zápisu, modifikacích i zdrobnělinách a následně v zavádění ustálenosti křestních jmen jednotlivých osobností. Toto je opravdu nešťastné řešení.

jj, to je pravda, jistá pravidla v textu jsou dána jednotlivými subjekty (každý sborník, archiv ap. má pravidla sice vycházející z jednoho metodického materiálu, ale každý si jej uzpůsobuje vlastním potřebám). Pro rejstříky nevím jaká fungují pravidla, je možné, že to je na zvážení každého vydavatele nebo zpracovatele rejstříku...?

Podle mě je prioritní jmenný rejstřík, v důležitosti hned v závěsu je místní (místopisný) - ale bez něj bych se obešel, protože já se spíše soustředím na osobnosti a vím, co která vlastnicky držela, kam se tedy obrátit a nebo hledám v souvislosti s konkrétní osobou.
Obejdu se bez rejstříku věcí, byť čas od času i jeho služeb využívám. Ovšem nejčastější způsob je kombinovaný způsob využití registru jmenného a místního... nevím, proč se někdo uchyluje ke striktnímu oddělování jmenného a místního rejstříku, který stejně nutí projít oba dva.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Tjn, v tvém případě, který naznačuješ, tomu rozumím.
Ale já se bez rejstříku míst obtížně obejdu. Nejde jen o rodová sídla, hrady, tvrze ap. v rozmezí kraje nebo landfrýdu, ale taky - a v mém případě zejména - o vesnice a města případně další geografické veličiny. Co se týče měst, tak vč. říšských a vedlejších i sousedních zemí Koruny i jiných evropských. U husitství, které tak významným způsobem zasáhlo nejen kontinentální Evropu, nýbrž i hrdý Albion, to platí dvojnásob.
Uvedu příklad: hledám nějaký detail vztahující se např. k Vratislavi, o němž si nejsem úplně jistý, zda s touto lokací souvisí. Abych něco nepřehlédl, je uvedený rejstřík zejména v syntetickém odborném díle strašně důležitý. Jeho absencí jsem byl lehce šokován právě v VI. díle VDZKČ, viz předchozí můj příspěvek.

Ve světle výše uvedeného je tohle už podružné, neb lokaci či lokalitu najdeš vždy pod začátečním písmenem. Hlavně, že rejstřík míst nechybí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Takže chápu dobře že druhé vydání z roku 2010 je správně opravená verze mylného prvního vydání?

Ty's ten dotaz naformuloval tak, jako kdyby celé 1. vydání byl jeden velký omyl.
Ale tak tomu přece není, viz předchozí příspěvky. Opravy tvoří zanedbatelný zlomek celého díla, některé opravy mají charakter zpřesnění a jiné jdou na vrub tiskárny.
Takže k tvému dotazu. Ano, druhé vydání z roku 2010 je správně opravená verze ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Omlouvám se za špatné konstatování,přemýšlel jsem jak rozumně dotaz podat a neuvědomil jsem si co jsem napsal.
Díky za info,knihu jsem pořídil tak se těším na její obsah.