... dokončeníV květnu 1432 požádala Olomouc Albrechta Habsburského o vojenskou pomoc, neboť v noci z 2. na 3. května přepadl oderský hejtman Smil z Moravan klášter v Hradišti v bezprostřední blízkosti města (k tomu podrobněji viz
tady). Vévoda Albrecht však po zprávách o přesunech polních vojsk na Moravu musel vyklidit pozice. Protože se Olomouci nedostávalo finančních prostředků na obnovu Hradiště, tak na příkaz vévody Albrechta brněnský hejtman Vilém Ebser dokonal dílo zkázy a opevněný klášter v Hradišti nechal srovnat se zemí. Přesto se z
husitského vinobraní dostávalo víno i do Olomouce, patrně za úplatu předávanou husitským posádkám, přes něž víno putovalo na Moravu.
V r. 1433 prostí občané Olomouce přestali mít trpělivost se zdražováním komodit pekařů, řezníků a sladovníků. Zástupci "chudých" cechů vyslali poselstvo do Vídně k Albrechtu Habsburskému, takto markraběti moravskému. Protože městská rada některé požadavky shledala oprávněnými, Albrecht v Olomouci zavedl svobodný masný trh, který však byl zakrátko zase zrušen.
Po Lipanech se sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán uchýlil na Moravu. V r. 1437 ho Boček Puklice z Pozořic pohnal před olomoucký soud.
5. července 1458 v Brně holdovali Jiřímu z Poděbrad i zástupci Olomouce.
K olomouckým zajímavostem patří např. také to, že astronom resp. astrolog císaře Fridricha III. a známý Aenea S. Piccolominiho jistý Jan Nihili († 1458) získal obročí mj. i v Olomouci.
V r. 1464 se v Olomouci konal zemský sněm, na němž byla projednána inkorporace (přivtělení) Moravy k Čechám.
Olomouc se v r. 1469 stala místem významných událostí. 3. května zde v katedrále sv. Václava byl na českého krále korunován Matyáš Korvína za přítomnosti české katolické opozice avšak bez svatováclavské koruny. Tomuto, ve své podstatě protiprávnímu aktu, předcházelo setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem. Tato olomoucká jednání byla z větší části neúspěšná, neboť králi Jiřímu byla předložena celá řada takových podmínek, které pro něho představovaly nepřijatelné ultimatum. Království dvojího lidu mělo od této chvíle dva krále, kališnického a katolického. Poněkud ojedinělý paradox!
V prosinci 1478 bylo na olomoucké radnici zvřejněno znění dlouho připravované smlouvy mezi dvěma českými králi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem. Zároveň byla předběžně domluvena monstrózní schůzka obou panovníků do Olomouce na příští rok. Smlouva byla slavnostně stvrzena na náměstí dne 21. července 1479. Tento den byl v Olomoci potvrzen – alespoň formálně – smír nezi oběma znesvářenými panovníky a českými králi, kteří si rozdělili sféry vlivu v zemích Koruny.
Kulturní Olomouc se stala místem nevídaných slavností. Možná i díky olomouckému smíru se toto katolické město postupně stalo centrem literárního humanismu.