K tomu Boukal str. 45 uvádí:
"Většina autorů (vč. Šmahela - pozn. JM) se dříve domnívala, že Jakoubkovi tvrz v Řisutech patřila. Jakoubek byl skutečně vlastníkem Řisut, ale jiných, nacházejících se v Českém středohoří."
A já musím tedy dát za pravdu Rubášovi ...
Jiná "potíž" je však se jménem Viléma z Jaroslavic (viz Bartošek z Drahonic, jenž musel vědět, kdo tvořil karlštejnskou posádku ), které citovaný autor chybně uvádí jako Jaroslav z Vilémovic (Boukal str. 45).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K Řisutům na Slánsku, ke kterým přispěchal J. od Kostomlat, se nejnověji vyjádřil Milan Sýkora, ale zatím to nevyšlo (viz citace v knize), stručně to má i v Oltáříku. V tomto směru vycházím z něj. Jakoubkovy Řisuty byly (a dodnes jsou) na dohled od uvedeného hradu. Ostatně jsou v knížce zmiňovány víckrát a jejich držba Jakoubkem potvrzená je .
A ten Vilém z Jaroslavic - no, stane se

Mohlo by se jednat o obec Siřem. Ta sice není mezi Vroutkem a Kryry, ale o nějakých 15 km dál směrem na severovýchod. Ostatně pohled na mapu napovídá, že mezi Vroutek a Kryry už by se další osada tak nějak nevměstnala.

V Siřemi jsem pár let bydlel a vždycky si drbal hlavu nad tím, od kterého Žižkova tažení má název terénní útvar jménem Žižkův příkop. Je asi 2 km od Siřemi na jih, hned (výškově) nad obcí Stachov. Je klidně možné, že to lidové podání prostě popletlo a o Žižku vůbec nešlo.

Zatím jsem nenarazil na lepší vlákno, tak se zkusím zeptat tady:

Existuje nějaká monografie na téma žatecko-lounský svaz? Pokud ne, kdo a kde se tímto uskopením hlouběji zabývá?

Ale takových lokalit je v ČR velké množství. Jenom na tomhle webu a tomto DF co jich je.

Já bych rozhodně zkusil tohle ...
... a nebo rovnou dotaz směřovat na autora odkazované publikace, který je přispěvatelem na naše DF.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Děkuji za odpověď. Jsem si vědom, že kolem Podbořan Žižkovi bratři a sestry táhli alespoň dvakrát, shodou okolností v obou případech na ústupu z prostoru kolem Plzně. Zda se u zmiňovaného Žižkova příkopu vůbec něco dělo, může zodpovědět asi jen archeologický průzkum, ale toho se hned tak nedočkáme.

Sídlím teď u Jesenice a snažím se ujasnit si, co se tady po okolí tou dobou dělo. S překvapením zjišťuji, že tato oblast byla výrazně husitská již na samém prahu revoluce. Primárně mě zajímá území na jihu vymezené Žihlí, Rakovníkem a Žluticemi, na severu žateckou-lounskou "državou".

S páně Boukalovou publikací počítám, jen bych si dovolil doplňující dotaz: Má smysl i knížka Oltářík? Narazil jsem na ní jak v Lounském muzeu tak v tomto vlákně. Možná jsem jen nepozorný, ale její recenzi jsem v "doporučené" literatuře na zdejším DF nenašel.

Rozhodně má.

To proto, že jsem ji ještě nedočetl ... z důvodů jiných, naléhavějších priorit: (http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=42&t=2528).
Ale mám ji v knihovně a záložka je někde uprostřed. Jen se obávám, že ji budu muset začít studovat znovu, a to od samého začátku.
K tomu viz také sem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

O žatecko-lounském svazu moc není. Dotýká se ho trochu jen někdy kontroverzní kniha Juroka a zastaralý Lůžek. Pro to tvé pomezí se západními Čechami bys mohl projet i Bystrického (toho jsem zatím nečetl).
V knize o Oltáříku asi nenajdeš nic pro tvou oblast, ale je skvělá.

K tomu lounsko-žateckému svazu toho opravdu moc není, vyjma Lůžka, věcí od Milana Sýkory a mého Jakoubka. Kapitola v Jurokovi je taková všelijaká ...
Určitě bych se ještě podíval na tenhle článek od Karla Křesadla (začátek str. 16) https://issuu.com/ivohornak/docs/screen-reformace-2010

Města Žatec i Louny mají své poměrné rozsáhlé historické monografie (vydalo Nakladatelství Lidové noviny), tak tam také zjistíte další informace, docela dobré jsou i Dějiny Teplicka od Přemysla Peera.

Některé z originálních pramenů k lounsko-žateckému svazu byly již v minulosti edičně vydány, k nahlédnutí zde: http://147.231.53.91/src/index.php

Milan Sýkora, Obléhání hradu Kostomlaty, Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 1, s. 131

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Je to "pouze" jedna z několika hypotéz, i když zní docela věrohodně.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)