Jelikož jde o osobnost, která pravděpodobně dost ovlivnila Jana Žižku a dost možná spolu bojovali i v bitvě u Grunwaldu (a přiznám se bez mučení, že mě právě Sokol zajímá), rád bych otevřel samostatné téma a začal rovnou od začátku (nebo od konce, jak se to vezme). O jeho mládí moc informací není - nejrozšířenější teorií o jeho původu je ta přepdokládající rodové vazby na Knínickou tvrz (viz. wikipedie nebo krátká monografie od Jana Lysáka).

Nedávno jsem však narazil na něco, co mě dost zmátlo - prý existují zápisy v listinách, podle nichž je příbuzným pánů z Vikštejna na Opavsku a odtamtud přišel na jižní Moravu. A dokonce prý existuje listina, podle níž byl ještě naživu v roce 1422, což by znamenalo, že po bitvě u Grunwaldu nebyl zavražděn!? Je to v textu týkající se historie hradu Šostýn zde: http://www.hrady.cz/?OID=299&PARAM=5&reID=8690.

Pro pořádek, kdyby se to "ztratilo", citace:
Roku 1412 se soudí Záviš (ze Šostýna) o Šostýn se zemským hejtmanem Lackem z Kravař, ale podrobnosti tohoto sporu neznáme. Zdá se, že Vaňka (z Lamberka) dosadil na Šostýn Lacek Helfštejnský z Kravař po návratu z Polska. Vaněk však svého synovce (Záviše) neváhal úplně zbavit vlády nad hradem někdy okolo roku 1413 a v minulosti často násilím uchvacovaný hrad se stal již potřetí za krátkou dobu sídlem bojové družiny. Vážně nemocný Záviš pohnal svého strýce (Vaňka z Lamberka) k soudu roku 1418 i Voka z Holštejna ze 400 hřiven, že mu Vok slíbil přímluvu u krále, aby se přičinil o zboží "šaunštejnské" (Šostýnské), což zřejmě Vok neučinil (Brandl, Půhony I, sv.562). Manský soud a biskup Jan Železný ve svém rozsudku požadují, aby Vaněk vydal hrad. Přesto se tak nestalo, jelikož ještě roku 1422 se u soudu přimlouvá Vaňkuv bratr Jan Sokol z Lamberka v jeho prospěch. Snad získal od Vaňka panství jeho synovec a husitský hejtman Mikuláš Sokol z Lamberka. Dokladem, že se Mikuláš ujal Vaňkova dědictví, je skutečnost, že splácel Vaňkovy dluhy a dále že asi roku 1435 si nechal potvrdit svůj nárok na panství Hukvaldy a Šostýn zápisem císaře Zikmunda.

Komentář je z roku 2007 a od té doby se možná leccos nového objevilo nebo zjistilo, takže to může být jen slepá ulička. Anebo je to obráceně, že tahle informace zapadla nebo nedopatřením unikla. Krom toho je mi jasné, že se po tolika staletích dá těžko zjistit pravda a mnohdy i přes dostatek množství pramenů je situace příbuzenských vztahů dost nepřehledná. Přesto by mě zajímal názor někoho fundovanějšího? Děkuji předem

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

Něco k pozdějšímu úmrtí Jana Sokola z Lamberka - viz poměrně podrobný text k jeho položce v rejstříku osob na webu e-Středověk ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Koukal jsem na ty odkazy ohledně Šostýna.

Podle toho jednoho z prvních zápisů měl hrad jako léno společně Záviš z Vikštejna, společně se strýcem Václavem, (Vaňkem) z Vikštejna neboli Lemberka (Lamberka).
To mu uzmul Vaněk a prodal drobné majetky, jestli to bylo z vůle Lacka z Kravař, není jasné, není znám obsah sporu, klidně to mohl být dluh, ručení
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 4&page=319

Spor o Frenštátské panství je veden mezi biskupem a Závišem z Vikštejna v roce 1422, těžko byl tedy těžce nemocný či dokonce mrtvý http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 4&page=324

Ohledně Sokola, je ta zmínka nejasná, píše se tam jen to, že někdy v minulosti Jan z Lemberka (není tam ani, že to byl Sokol, ani, že byl bratr Vaňka) poslal list, u kterého není jasné, jestli se týkal Frenštátského nebo Choryňského zboží: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 4&page=323

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Děkuji za obě odpovědi! Doufal jsem, že by mě ty odkazy mohly oklikou dovést k nějakému střípku nebo zapadlé informaci o Sokolovu původu, ale bohužel ne, otazníky stále zůstávají. Sokolovy osudy po bitvě u Grunwaldu obestřené záhadou bych však nechal zatím být a vrátil se na úplný začátek.

Obecně přijímaný závěr je, že Sokolovým otcem byl Jaroslav z Knínic, který měl v roce 1360 v Březníku nějaké majetky (zapisuje svojí první manželce Hedvice věno v hodnotě 500 hřiven stříbra). Jelikož Jaroslav z Knínic už v té době patřil k významnějším moravským pánům (působil jako znojemský purkrabí, později byl i soudcem olomoucké cúdy a hofmistrem markraběte Jana Jidnřicha), nechal si nedaleko postavit reprezentativnější sídlo - hrad Lamberk. Možná s výstavbou teprve začal, možná byl v té době rozestavěný, možná už mohl být i dokončený. Sokolova příbuznost s Jaroslavem z Knínic je vyvozována z jejich erbů - knínický vladyka na něm měl kozlí hlavu, samotný Sokol měl však kozlí hlavy tři sbíhající se ke kruhu uprostřed, podle dochované pečeti z roku 1402. Podle historika Tomáše Baletky tak mohli být jen blízkými příbuznými. Nicméně Sokolův syn Mikuláš už měl v erbu opět kozlí hlavu jedinou, podle pečeti dochované z roku 1440.




Dále, pokud se nepletu, první zmínka přímo o Janu Sokolovi z Lamberka pochází z roku 1396 - jedná se o donační listinu Březnickému kostelu, v níž jistá Markéta, vdova po Jaroslavu z Lamberka (tedy pravděpodobně po Jaroslavu z Knínic, který se začal psát podle svého nového hradu) věnuje dva lány a dvě čtvrtě na rodinné záduší. Pečetě připojili její dva synové Jaroslav a Artleb/Arkleb a další čtyři osoby: Jan z Králic, Léva z Březníka (pravděpodobně Lev z Náchoda, se kterým později Sokol pustošil statky olomouckého biskupa), Jindřich z Kraví Hory (původně ze Šelmberka, bratr Přibíka Šípa, kteří Kraví Horu koupili r.1387) a Jan Sokol z Lamberka. Bohužel momentálně nemám přístup k Lysákově knížtičce o Sokolovi a nepamatuju si, co přesně o tomhle zápisu píše on, ani netuším, jestli je možné vidět někde alespoň přepis tohoto zápisu, ale zde (http://www.obecbreznik.cz/jan-sokol-z-lamberka-historie-obce-breznik.html) se píše, že Markéta byla Sokolova švagrová - tedy manželka Sokolova bratra, sestra Sokolovy manželky (nebo také manželka bratra Sokolovy manželky). Pokud by to tedy byla opravdu Sokolova švagrová, v tom případě by to nemohla být jeho nevlastní matka, tedy druhá manželka Jaroslava z Knínic. Má-li někdo přístup k Lysákově knížce nebo k jiné informaci týkající se tohoto zápisu, byl bych vděčný za opravu či doplnění.

Aby to bylo komplikovanější, zmínil bych v souvislosti se Šostýnem ještě hrad Vikštejn. O vlastnických poměrech tohoto hradu neexistují podrobnější zprávy, snad jen to, že ho založil Vítek z Kravař. Prvním písemným dokladem by měl být zápis z roku 1377, kdy na hradě jako purkrabí působí Vítek z Vítkova. Ten prý měl tři syny - Bernarda, Václava a Jana (jinde se ovšem uvádí, že Bernard a Václav byli Vítkovi bratři a o Janovi se mlčí) a ti prý ve službách hlubčického vévody pustošili panství Ratibořské. Každopádně 9. září 1394 opavský vévoda Přemek hrad konfiskuje. Vítkovi synové (či bratři?) prý z tohoto popudu odchází na Moravu (vycházím z informací odtud: http://www.martinfeikus.cz/detail/soubor_318.pdf).

Abych to shrnul - Mohli být tito Vítkovi synové či bratři opravdu Vaněk a Jan Sokol, kteří hrad Lamberk získali až po odchodu z Opavska na Moravu? Mohl se tak Vaněk oženit s vdovou po Jaroslavu z Knínic? Nebo byla Markéta sestrou Sokolovy manželky? Nebo Sokol opravdu vyrůstal na Lamberku v rodině Jaroslava z Knínic a jeho bratr Vaněk později odešel na Vikštejn, působil tam jako purkrabí a začal se po něm psát (jak to prý Vikštejnští purkrabí dělávali)?

Opět budu vděčný za jakékoli doplnění, odkaz nebo opravu, pokud je tam nějaká nepravdivá informace. Jsem jenom badatel amatér začátečník odkázaný momentálně jen na internet

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

Našel jsem odkaz přímo na ofocenou Markétinu darovací listinu Březnickému kostelu zde: http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E09/1396_X_10/charter. Bohužel nemám dostatečné znalosti na její přečtení Maximálně jsem schopen najít Sokolovo jméno na třetím řádku odspoda. Dokázal by někdo ze zdejších slovutných mistrů badatelů vyluštit, v jakém rodinném vztahu je tam Sokol uveden vůči Markétě (nebo jestli vůbec to tam je)?

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

V textu listiny jsem to nenašel, ale v popiscích k ní je uvedeno:
Markéta, vdova po Jaroslavu z Lamberka, se syny Artlébem st. a Jaroslavem ml. dává farnímu kostelu v Březníku lán a dvě chalupy v Březníku s jistými platy a povinnostmi na aniversarium.
Pečetě: 1)-3) vydavatelé, 4) Ješek Sokol z Lamberka, 5) Léva z Březníku, 6) Jindřich z Kraví Hory (ze Šelmberka), 7) Ješek z Kralic.

_________________
trener

Takže tam není nikde uvedeno, jestli je Sokol příbuzným vdovy Markéty a na stránkách obce Březník si toho "švagra" vycucali z prstu (nebo šlo spíš o omyl)? V tom případě tato listina nevylučuje teorii o Sokolově původu přímo z rodiny Jaroslava Knínického a hradu Lamberku. Ne že bych mým amatérským šťouráním chtěl nějak znevěrohodňovat práci odborníků, ale jelikož jsou internet i knížky kolikrát plné protichůdných informací, dávám přednost heslu "dvakrát (nebo i víckrát) měř a jednou řež"

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

Omlouvám se za špatnou formulaci své odpovědi: Text listiny jsem nestudoval.

_________________
trener

V tom článku se poměrně jasně píše, že v roce 1350 byl Jaroslav ženat s Hedvikou a v roce 1360 s Markétou.
Jan Sokol je doložen v roce 1370, lze tedy předpokládat, že byl synem Hedviky, Jaroslav a Artleb byli jeho nevlastní bratři - proto vydávali listinu se svojí pravou matkou (a Jan je tam zmíněn jen jako svědek), dost možná měli i podíl na Březníku, případně šlo o jejich potencionální dědictví po matce.

_________________
https://www.e-stredovek.cz

V pohodě

Ano píše se to tam jasně. Mě šlo jenom o to, že mě zmátl (mimo již vysvětlenou záležitost se Šostýnem) ještě oficiální web obce Březníka, na němž se píše o Markétě jako Sokolově švagrové (cituji: "První zpráva o Janu Sokolovi z Lamberka se objevuje roku 1396, kdy svědčí v Březníku při donaci majetku své švagrové, vdově po Jaroslavu z Lamberka.").

Protože to je úplně první doložená informace o Sokolovi na našem území, jenom mě zajímalo, co přesně se na té listině o něm píše. A jelikož je na ní uveden pouze jako svědek, tím pro mě tahle otázka končí zodpovězená a na webu Březníka to mají uvedeno chybně. Takže děkuji za ochotu luštit ji!! Jak jsem psal výše, internet (a koneckonců i knihy) jsou často plné protichůdných informací...

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

Další zápisy jsou v půhonných knihách

V roce 1418 pohání Záviška z Vikštejna Voka z Holštejna, že se měl domluvit s Vaňkem z Březníka, jeho strýcem, aby Záviškovi nepřekážel při dohodě před králem ohledně Šostýna.
Dále Vaněk z Vikštejna pohání Závišku z Buku, že mu po smrti jeho otce vzal nějaké listiny.
Obé bylo vyřešeno mimosoudně (tzv. poklid)

LCS II, č. 776-7, s. 562-3.

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Půhony z roku 1420 mluví o Vaňkovi z Lemberka, jako nebožtíkovi, ručí za něj jeho nedílní bratři Jan z Březníka a Mikuláš z Lamberka, o kterém se píše jako o synu Sokola.

LCS III, č. 350, s. 77.

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Jsem rád, že pochybnosti o Sokolově původu se rozplynuly. Pustil jsem se tedy do studování latiny (amatérsky) a shromažďování všech informací o něm, protože v podstatě jediná práce, která se mu věnuje komplexněji, je útlá knížka Jiřího Lysáka. Ta mě sice nezklamala v tom, že shrnuje všechna známá fakta, kterých se nelze dopátrat takto uceleně z jednoho zdroje, ale je v ní řada chyb, nepřesností a vesměs mi připadá, že na editora už nezbylo mnoho peněz.

Takže, kdo tedy byl

JAN SOKOL Z LAMBERKA

V obecném povědomí je zastíněn mnoha jinými osobnostmi českého vrcholného středověku. Historické prameny jsou jeho směrem skoupější a chceme-li poznat, kým byl, je třeba pracně roztřídit to málo střípků a zmínek rozesetých na desítkách dochovaných listin a v zápisech do zemských desek a seskládat je v kontextu doby, tehdejších událostí a v neposlední řadě ve vztahu k jeho předkům a příbuzným.

Pokusím se proto shrnout veškeré dostupné informace týkající se jeho osoby, aby nám vyvstal obraz dobrodruha a potulného žoldnéře, který se nezpronevěřoval zásadám rytířské cti, ačkoli byl dlouho považován za lupiče a zemského škůdce. Narodil se do doby, kdy Karel IV položil základy našeho státu, jak jej známe v podstatě dodnes, a jméno českých zemí budilo po celé Evropě respekt. Mládí strávil v zahraničí, aby pak po návratu udělal rychlou kariéru ve službách krále Václava IV, přičemž se pravděpodobně podílel na jeho vysvobození z obou zajetí, následně sehrál důležitou úlohu ve službách moravských markrabat Prokopa a Jošta, Václavových příbuzných, kteří spolu vedli krvavé boje o moravské dědictví a jichž se zúčastnila řada osobností, jenž později výrazně promluvily do husitské revoluce (počínaje veleznámým Lackem z Kravař, Sokolovým vrstevníkem), a na závěr života se proslavil ve službách polského krále Vladislava II Jagiella v bitvě u Grunwaldu proti Řádu Německých rytířů. V mnoha ohledech byl podobný Janovi Lucemburskému, otci Karla IV a nekorunovanému králi rytířů a dobrodruhů. Za majetkem a mocí se nehnal, ačkoli se o svá práva dokázal přihlásit, a spíš je využíval pro svou věc a spravedlnost, jak ji viděl svýma očima.


Poznámka: Čísla stránek v odkazech do zemských desek jsou psána podle toho, kde se daný zápis nachází v jejich online verzi na webu medievistických studií a proto se nemusí shodovat s číslem uvedeným na konkrétní oskenované stránce.

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

Rod a erb

Jeho rod pochází z Kněhnic, kterými jsou dnešní Miroslavské Knínice nedaleko Moravského Krumlova. Podle některých hypotéz a podobnosti pečetí šlo o jednu z větví rozrodu vladyků z Plavče (původně Horní a Dolní Plaveč u Znojma). Stejně tak je jejich příbuznost možná i s vladyckými rody z Hrádku (dnešní Červený Hrádek u Nové Říše), z Čenkovic (zaniklá osada u Moravského Krumlova), z Martinic (zaniklá osada u Moravského Krumlova), z Lelekovic (u Brna), z Rájce (dnešní Rájec-Jestřebí u Brna) a z Biskupic (u Jevišovic). Zástupci výše uvedených vladyckých rodů pečetili znamením pootočené rohaté hlavy - možná býčí nebo kozlí.*1
__________
*1 August Sedláček: Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty - Svazek 4, str. 13 a 14

Genealogie

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory

A1. Jaroslav I z Kněhnic
Jméno prvního předpokládaného předka se poprvé vyskytuje na 4 listinách (první z listopadu , dvě z prosince 1262 a čtvrtá z prosince 1263). Jako jeden ze svědků stvrzuje předání kostelního patronátu a poté prodej 1 lánu a 10 podsedků v Troskotovicích Ekhartem z Myslibořic a Miroslavi a jeho manželky Anežky Oslavanskému klášteru. Jde o transakci uskutečněnou Jaroslavovým sousedem hned z vedlejší vsi. Mezi vydavateli listin a svědky se nachází ještě Arkleb z Myslibořic (Ekhartův příbuzný, možná jeho bratr), Markvart a Vlk se synem Bernardem z Našiměřic (také sousedé hned z vedlejší vsi), znojemský farář Heřman, bítovský komorník Idík ze Švábenic (uveden jako Egidius, ten vydává třetí listinu potvrzující obě transakce), probošt Křížovníků s červenou hvězdou od kostela sv. Hypolita ve Znojmě jménem Karel, správce znojemského kraje (domino provinciali) Merbolt, Smil z Bělkova a jeho bratr Rancíř z Bělkova (nejvyšší sudí znojemské cúdy, zakladatel rodu Ranožírů z Bělkova). Mnohdy jde o jména, o jejichž nositelích už další prameny mlčí, ale i kdyby už jen zůstala pouhá jména, minimálně napovídají, s kým se kněhničtí vladykové znali (a možná i přátelili nebo byli dokonce příbuzensky spřízněni) a kdo patřil k váženým osobnostem, byť třeba jen lokálního významu na Znojemsku. *2

Jaroslav se nachází mezi svědky na několika dalších dochovaných listinách, týajících se darů, prodeje a také sporů ostatních klášterů z blízkého i vzdálenějšího okolí (Znojmo, Ždár nad Sázavou, Zábrdovice, Nová Říše).*3 Jaroslav tak zdá se v době panování králů Přemysla Otakara II a Václava II patřil k významnějším zástupcům jihomoravské šlechty.

Zajímavou informací o něm může být i to, že byl manem olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. Na jím vydané listině z dubna 1286, figuruje jeho jméno mezi svědky označenými jako famuli. Takto se totiž na středověkých listinách označovali manové, neboli leníci s vojenskou povinností vůči tomu, kdo jim udělil léno. Spolu s ním svědčí i jeho příbuzní Vavřinec a Vlk z Plavče a další mani (a také jeho příbuzní) Všebor a Svojše z Rájce.*4
__________
*2 (CDM XV, str. 9, zápis 11)(CDM III, str. 343, zápis 347 )(CDM III, str. 344, zápis 348)(CDM V, str. 248, zápis 34)
*3 (CDM IV, str. 4, zápis 4)(CDM V, str. 254, zápis 42)(CDM IV, str. 98, zápis 66)(CDM IV, str. 209, zápis 149)(CDM IV, str. 210, zápis 151)
*4 (CDM IV, str. 315, zápis 241)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory