Děkuji za obě odpovědi! Doufal jsem, že by mě ty odkazy mohly oklikou dovést k nějakému střípku nebo zapadlé informaci o Sokolovu původu, ale bohužel ne, otazníky stále zůstávají. Sokolovy osudy po bitvě u Grunwaldu obestřené záhadou bych však nechal zatím být a vrátil se na úplný začátek.
Obecně přijímaný závěr je, že Sokolovým otcem byl
Jaroslav z Knínic, který měl v roce
1360 v Březníku nějaké majetky (zapisuje svojí první manželce Hedvice věno v hodnotě 500 hřiven stříbra). Jelikož Jaroslav z Knínic už v té době patřil k významnějším moravským pánům (působil jako znojemský purkrabí, později byl i soudcem olomoucké cúdy a hofmistrem markraběte Jana Jidnřicha), nechal si nedaleko postavit reprezentativnější sídlo - hrad Lamberk. Možná s výstavbou teprve začal, možná byl v té době rozestavěný, možná už mohl být i dokončený. Sokolova příbuznost s Jaroslavem z Knínic je vyvozována z jejich erbů - knínický vladyka na něm měl
kozlí hlavu, samotný Sokol měl však
kozlí hlavy tři sbíhající se ke kruhu uprostřed, podle dochované pečeti z roku 1402. Podle historika Tomáše Baletky tak mohli být jen blízkými příbuznými. Nicméně Sokolův syn Mikuláš už měl v erbu opět
kozlí hlavu jedinou, podle pečeti dochované z roku 1440.
Dále, pokud se nepletu, první zmínka přímo o Janu Sokolovi z Lamberka pochází z roku 1396 - jedná se o
donační listinu Březnickému kostelu, v níž jistá
Markéta,
vdova po Jaroslavu z Lamberka (tedy pravděpodobně po Jaroslavu z Knínic, který se začal psát podle svého nového hradu) věnuje dva lány a dvě čtvrtě na rodinné záduší. Pečetě připojili její dva synové Jaroslav a Artleb/Arkleb a další čtyři osoby: Jan z Králic, Léva z Březníka (pravděpodobně Lev z Náchoda, se kterým později Sokol pustošil statky olomouckého biskupa), Jindřich z Kraví Hory (původně ze Šelmberka, bratr Přibíka Šípa, kteří Kraví Horu koupili r.1387) a
Jan Sokol z Lamberka. Bohužel momentálně nemám přístup k Lysákově knížtičce o Sokolovi a nepamatuju si, co přesně o tomhle zápisu píše on, ani netuším, jestli je možné vidět někde alespoň přepis tohoto zápisu, ale zde (
http://www.obecbreznik.cz/jan-sokol-z-lamberka-historie-obce-breznik.html) se píše, že
Markéta byla Sokolova švagrová - tedy manželka Sokolova bratra, sestra Sokolovy manželky (nebo také manželka bratra Sokolovy manželky). Pokud by to tedy byla opravdu Sokolova švagrová, v tom případě by to nemohla být jeho nevlastní matka, tedy druhá manželka Jaroslava z Knínic. Má-li někdo přístup k Lysákově knížce nebo k jiné informaci týkající se tohoto zápisu, byl bych vděčný za opravu či doplnění.
Aby to bylo komplikovanější, zmínil bych v souvislosti se Šostýnem ještě hrad
Vikštejn. O vlastnických poměrech tohoto hradu neexistují podrobnější zprávy, snad jen to, že ho založil Vítek z Kravař. Prvním písemným dokladem by měl být zápis z roku 1377, kdy na hradě jako purkrabí působí Vítek z Vítkova. Ten prý měl tři syny -
Bernarda,
Václava a
Jana (jinde se ovšem uvádí, že Bernard a Václav byli Vítkovi bratři a o Janovi se mlčí) a ti prý ve službách hlubčického vévody pustošili panství Ratibořské. Každopádně 9. září 1394 opavský vévoda Přemek hrad konfiskuje. Vítkovi synové (či bratři?) prý z tohoto popudu odchází na Moravu (vycházím z informací odtud:
http://www.martinfeikus.cz/detail/soubor_318.pdf).
Abych to shrnul -
Mohli být tito Vítkovi synové či bratři opravdu Vaněk a Jan Sokol, kteří hrad Lamberk získali až po odchodu z Opavska na Moravu? Mohl se tak Vaněk oženit s vdovou po Jaroslavu z Knínic? Nebo byla Markéta sestrou Sokolovy manželky? Nebo Sokol opravdu vyrůstal na Lamberku v rodině Jaroslava z Knínic a jeho bratr Vaněk později odešel na Vikštejn, působil tam jako purkrabí a začal se po něm psát (jak to prý Vikštejnští purkrabí dělávali)?Opět budu vděčný za jakékoli doplnění, odkaz nebo opravu, pokud je tam nějaká nepravdivá informace. Jsem jenom badatel amatér začátečník odkázaný momentálně jen na internet