O Vodňanech se husitský kronikář Vavřinec z Březové zmiňuje dokonce dvakrát.
"Město pak Vodňany vidělo, jak jejich věrní kněží, kteří je občerstvovali svátostí pod obojí způsobou, byli jako od katů vhozeni do hořící vápenice a upáleni."
...
"Dále téhož roku (1420 - pozn. JM) zmocnil se Žižka s táborským lidem s pomocí některých z města po druhé (?) Vodňan, které nechtěly souhlasiti s táborskými nezřízenostmi, a zajavše dva kněze s osmadvaceti měšťany, všechny nelidsky upálili přes to, že zachovávali přijímání pod obojí způsobou."

Jedná se zřejmě o jedinou událost z počátku září 1420, kdy byly Vodňany Oldřicha z Rožmberka dobyty. Oněch údajných třicet lidí skončilo v hořící vápence, o čemž se zmiňuje i starý letopisec. Proč ale byli upáleni i dva kněží podobojí? Mohlo to být z toho důvodu, že nepřijali novoty zavedené táborskými kněžími s výjimkou přijímání podobojí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

O událostech v Rokycanech píše Vavřinec z Březové:
"Ale táboři, ačkoli je v Rokycanech mírumilovně přijali, hanebně pobořili klášter (augustiniánů – pozn. JM) s oltáři, ukrutně oloupili obyvatele o majetek, a zajavše jednoho z kněží, nelidsky ho na témž místě upálili; způsobivše městu přemnoho škod, odtáhli všichni k Plzni."

Jednalo se o vojsko pražanů a táborů pod vedení Jana Žižky. K těmto událostem, při nichž se husiti obohatili značnou kořistí – jak uvádí i husitský kronikář –, došlo v únoru 1421.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

... no, obávám se velice, že byly roky i "úrodnější" (sorry!), takže ty jednotky přesáhly určitě min. jednu desítku (namátkou - Říčany). Ale nechce se mi to momentálně počítat.
P.S. Zcela jinou kapitolou jsou počty zabitých z řad civilního obyvatelstva...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Civilní obyvatelstvo ve městech dobytých, či obsazených husity dopadlo (až na ojedinělé excesy - Říčany) dobře. Je třeba si uvědomit, že podle středověkých zvyků jsou všichni bojeschopní muži VOJÁKY, pokud se město postavilo na odpor. V mnoha případech i katoličtí duchovní dostali na vybranou přestup ke kalichu (a pokud chtěli později přestoupit zpět, ani ze strany katolické církve v tom nebyl žádný problém) a tudíž záchranu života.

_________________
trener

... ale některé ty excesy stály pak za to! Opět namátkou: Prachatice a Chomutov.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K Prachaticím: Vavřinec z Březové zmiňuje 135 pobitých na ulicích a 85 upálených v sakristii, tedy 220 celkem. Nevím, kolik z nich jsou muži a kolik ženy a jaký je věk obětí. Nicméně pokud se jednalo o muže ve věku 14-60 let, jsou to podle středověkých pravidel obránci města a tudíž legitimní cíl odplaty (v postupech STŘEDOVĚKÉHO válečnictví!!!).

_________________
trener

Počet mrtvých v Prachaticích mistr Vavřinec ve své kronice uvádí dvojí: 1) 135 a 2) do 230. Prostě bylo jich fakt hodně. Daleko důležitější však je, že ženy a děti Žižka ušetřil, ale musely opustit město. K Prachaticím viz také sem ...

Daleko horší masakr se však odehrál v Chomutově. Kromě řádění fanatických táboritek to bylo dle Vavřince více jak 2000 mrtvých, které museli pohřbít spoluobčané, jež nechali vítězní táboři a pražani naživu v počtu kolem třiceti jako "hrobníky". Hádám, že při tomto množství mrtvých se pochovávalo do hromadných hrobů. Chomutov byl patrně pomstou za Chotěboř.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jako "Zajícolog" si dovolím porovnat město Slaný. ----1421 město obsadil Vilém Zajíc z Hazmburka a VYHNAL husitské kněze.---------- Táboři spojení se Sirotky oblehli v dubnu 1425. Slaný, jehož hájil Hynek z Kolštejna. Zradou některých měšťanů, kteří klonili se k Táborům, dobyto město a v ulicích jeho rozzuřil se krutý zápas. Mnoho bojovníků, kteří se skryli ve zvonici, spáleno v ní a rychtář s konšely a měšťany útulek hledajíce v dřevěných masných krámech na náměstí, ohněm tu zahynuli. Abychom zase z husitů nedělali beránky. Excesy byly oboustranné.

Slaný: To není exces, to je oprávněný postup vůči mužským obráncům města, které se postavilo na odpor. Vše podle středověkých zvyklostí. Exces je, když jsou pobiti nebojující (ženy a děti), nebo když je porušena dohoda (například o svobodném odchodu obránců).

_________________
trener

Máš patrně na mysli události před bitvou na Vítkově z jara 1420.
Vilém, obsadivší kopec u Slaného (330 m.n.m), nechal důvtipně ve Slaném rozšířit zprávu o tom, že Praha již padla do rukou Zikmunda. V době, která neznala sdělovací prostředky, natož internet, to byla uvěřitelná zpráva. Slánské korouhvičky na základě této "poplašné zprávy" vyhnaly utrakvistické kněze a pak se spojily s Hazmburkem.

Ano.
Tato epizoda ze Slaného dokládá nesmiřitelnost bojů jednotlivých husitských frakcí v rámci domácí občanské války.
BTW. "Mnoho" je velice vágní termín a Šmahel uvádí jiný vágní počet, totiž "několik".
souhlasím

K tomu viz sem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Beroun by Žižkovými vojsky dobyt 1. dubna 1421 po 5denním obléhání. I zde byl aplikován podobný scénář jako u Prachatic a Chomutova - obležená Zikmundova posádka byla též nejprve vyzvána, aby otevřela brány a vzdala se, jen obléhání trvalo o něco déle. Hradby byly v čele s Přechem z Hostovice slezeny a pak už šlo vše "jak po másle". Byl poničen dominikánský klášter a mniši zajati.
Jan Koblih, o němž se na tomto DF již také psalo, byl se svými spolubojovníky svržen s věže na dlažbu a zde byli zůstavší na živu dobiti. Místní farář a 37 duchovních, mezi nimiž byli i zajatí mniši a někteří další, byli utopeni nebo upáleni v dřevěném stavení za městem. Mezi usmrcenými byli i 3 mistři pražské univerzity Vavřinec z Nymburka, Brikcí z Budy a Šimon z Rokycan. Ti, kteří konvertovali k podobojí, byť jen naoko jak se později ukázalo, byli ušetřeni.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Někdy v květnu 1421 při velkém jarním tažení do východních Čech dobyl Jan Žižka také Jaroměř, v němž byla posádka Hynka Červenohorského z Dubé.
Přestože se město nakonec vzdalo, museli ho jeho obyvatelé opustit pouze v košilích, čímž chtěli husité docílit jejich ponížení. Přesto byli někteří obyvatelé německé národnosti a zavilí odpůrci husitů utopeni. Ti duchovní, kteří odmítli přistoupit ke 4 spasitelným kusům, byli v počtu 21 upáleni. Klášter augustiniánů byl poničen ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Český Brod, kde byla usazena Zikmundova posádka, patřil mezi poddanská města pražského arcibiskupství. Toto poddanské město husité "sestřelili" také během velké jarní ofenzívy do východních Čech.

17. dubna Český Brod, kam se uchýlili někteří Pražané v bláhové naději, že jim tam bude lépe než metropoli, husiti po několik hodin trvajícím tuhém boji dobyli, načež následoval masakr ...
Vojáci Zikmundovy posádky prchající městem byli nemilosrdně pobíjeni a kostel sv. Gotgarda, v němž se někteří ozbrojenci ukryli, byl zapálen. Při tomhle bohapustém zabíjení to odnesli i někteří civilisté jako např. bývalý písař na dvoře krále Václava IV. Mikuláš Navara, zvaný Čber a další. Navara měl velkou smůlu spočívající v tom, že byl radním na Novém Městě pražském před defenestrací, ale 30. července 1419 nepřišel do práce. Nenáviděný Čber byl nemilosrdně zatlučen do sudu a následně upálen, takže zahájení revoluce přežil o necelé 2 roky. Ohněm a mečem zahynulo údajně něco kolem dvou set žoldnéřů a civilistů.
Ze spárů dobyvatelů nemohli uniknout ani duchovní. Vítězní husiti usmrtili 18 kněží a faráře Bartoše.
Pražané zrušili poddanství města k pražskému arcibiskupství a začlenili ho logicky do pražského svazu.
Český Brod se tak stal temnou skvrnou na mohutném jarním tažení husitů do východních Čech v r. 1421.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Někdy na počátku r. 1425 obsadil Jan Hvězda z Vícemilic Nymburk. Na poč. 3. dekády února započal Bzdinka spolu s Janem Roháčem z Dubé ofenzívu do východních Čech, která byla jedním z mnoha porušení zdických úmluv. V Poděbradech se k výpravě připojil se svým oddílem Hynek z Kunštátu. V Chlumci n. Cidlinou husiti dobyli tvrz Oty z Bergova a pak už zamířili na Královéhradecko.
Rychle po sobě byly pak dobyty Zachrašťany, Hoříněves a Holohlavy. A k dobývání Hoříněvsi se nějak ke své smůle nachomýtl kněz Sova, ztotožňovaný s Janem Sovou, před revolucí plebánem (venkovským farářem) ve Dvoře Králové, či Janem Sovou z Boharyně, který mj. působil ve špitále sv. Jana v Hradci Králové a v Zachrašťanech.
K jistému Sovovi se husité během tohoto tažení zachovali se sarkastickou krutostí. Vystřelili ho totiž prakem , jak dokládá starý letopisec.

P.S. Někteří z návštěvníků našeho DF by možná tento příspěvek viděli spíš v tomto vláknu, ale to věru není můj styl.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

... Protože tito dva kněží s pomocí některých měšťanů totiž vypudili z Vodňan ještě před příchodem Žižky husitské radikály. S největší pravděpodobností proto skončili taky v hořící vápence. Žižka neodpouštěl!

upřesnění a doplnění:
Když Rožmberkova posádka ve Vodňanech obdržela zprávu o tom, že se Žižka se svým vojskem hnul z Písku, kde v poslední srpnové dekádě pobýval, a vydal se na pochod směrem na město, nezaváhala ani okamžik a z města zbaběle prchla. Zoufalí vodňanští radní žádali Oldřicha z Rožmberka o pomoc. Marně!
Ve čtvrtek 29. srpna léta Páně 1420 se město ocitlo v rukou Žižky a jeho táborů. Tento úspěch Táborským jakoby sám spadl do klína. Vodňany měly totiž v této době něco okolo 1.000 obyvatel, poškozené hradby bez posádky a někteří z obyvatel Žižkovi ještě navíc pomohli.
Město Vodňany bylo po jeho dobytí pochopitelně zahrnuto do táborského svazu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)