Zamyšlení nad Husem a jeho jubileem od Jiřího Hoblíka:
http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/pomery-v-cirkvi/causa-johannes-anser.html ...
v závěru svého zamyšlení Jiří Hoblík píše:
... A přeci jen ještě pár otázek na závěr: čemu posloužily husovské oslavy? Jaké je jejich ovoce? Co máme poznat po jejich ovoci?
Nehledejme v těchto otázkách něco složitého a tajnosnubného.
Husovské "oslavy", či lépe řečeno připomínka Husovy kruté smrti na kostnické hranici, posloužily resp. měly posloužit jako důstojné a zároveň neokázalé připomenutí 600 let, které uplynuly ode dne 6. července LP 1415. Ovoce této připomínky není trpké, ba naopak, je docela sladké, protože Husovské jubileum IMHO se podařilo dobře zorganizovat nejen v Praze, Husinci, Táboře, nýbrž takřka po celé zemi (naše DF je toho dokladem). Je však předčasné bilancovat, neb husovský rok ještě zdaleka nekončí.
A konečně i na třetí otázku, evokující 16. verš 7. kapitoly Matoušova evangelia:
"
Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. ..." (
Mt 7, 15-16), se pokusím odpovědět. Hlavními a zodpovědnými organizátory "oslav" v Praze byly Českobratrská církev evangelická a Československá církev husitská. Chci věřit, že se svého nelehkého úkolu zhostily upřímně, bez postranních úmyslů ... a ve finále dobře. Po jejich ovoci bylo možno poznat nikoli lživé proroky v rouše ovčím, pod nímž by se skrývali vlci hltaví, nýbrž církve, nebo chcete-li instituce, které chtěly oslovit nejenom věřící minoritu této společnosti. Pokud mohu posoudit jako účastník těchto "oslav" 6. 7. 2015, tak se jim to podařilo, neboť snaha byla enormní.