Jiří Motyčka píše:
BTW. Pověz mi upřímně - tys nikdy ve Wikině nenarazil na chybu?!
Je tohle snad něco jiného než
řečnická otázka? A dá se na takovou vůbec odpovídat jinak než upřímně?
Neznám nikoho, kdo by Wikipedii považoval za vtělenou neomylnost Ducha Svatého. Ty snad ano? (Také řečnická otázka, že?) Že v ní člověk naráží na nepřesnosti či omyly úměrně tomu, jaké jsou jeho znalosti a jak často se Wikipedií zaobírá, mi přijde jako naprostá samozřejmost, na kterou se není třeba vůbec dotazovat. Tudíž asi dobře nechápu smysl Tvé otázky.
Užitečnější by snad mohla být odpověď na
jinou otázku, která Tě možná tolik nezajímá –
co může udělat člověk, který nějakou chybu ve Wikipedii objeví? - To by samozřejmě záleželo na jeho možnostech (ne každý má čas věnovat se vedle svého zaměstnání a rodiny také zrovna a právě Wikipedii, případně má na starosti i z hlediska vzdělanosti důležitější věci) a schopnostech (ne každý je s to chybu vůbec odhalit a pokud ji už odhalí, pak také náležitě text upravit). V principu se však do toho může pustit kdokoli. Stačí zaměřit se na vhodný typ vad, jejichž opravu člověk zvládne. Může to být i jen příležitostné či ojedinělé - vše se cení.
1) Češtináři v důchodu, kterým by se stýskalo po opravování písemek a diktátů, najdou v stylistických vadách i pravopisných chybách nevyčerpatelný předmět svého záslužného úsilí a zábavu na celý zbytek svého jakkoli dlouhého života.
2) Ten, kdo je zaměřen spíše na faktografické znalosti než výklad a zdůvodňování, také najde pole pro svou setbu a vzdělávání – doplňování, upřesňování a opravy. (Někdy postačuje dokonce jen porovnat různojazyčné verze Wikipedie, aby byly nedostatky určitého hesla zřejmé.) Stačí zaměřit se na oblast, která je člověku blízká a rozumí jí. Ani nemusí být odborník, někteří nadšenci mají v určitých směrech znalosti, které se odborným obecně nejen vyrovnají, ale mohou je i předčít.
3) Nejzapeklitější jsou ty případy, kdy se jedná o výklad (případně zdůvodnění), zejména pokud je spojen s nějakým hodnocením. Nejde jen o to, že ne každý je schopen zplodit něco přiměřeně stručného a přitom dostatečně srozumitelného. Především si člověk musí uvědomit, že běží o
slovník, což je prostředek, který má sloužit všem (někdy znesvářeným) stranám a ne prostor, pro hlásání vlastních myšlenek, jakkoli by je on sám pokládal za nepochybné a užitečné. (I k tomu však může najít jistou příležitost omezenou daným účelem – v záložce „Diskuse“.)
Mně jen přijde, že se i Wikipedie týká
nešvar, který je po zemích českých – zdá se mi – poměrně dost rozšířený: Nespokojeně frflat i v situaci, kdy by měla být upřednostněna otázka, zda a jakým způsobem mohu přispět k nápravě. Tento přístup má jedinou „výhodu“ – zvládne ho každý a je jednodušší, tudíž pohodlnější.
Wikipedie je – soudím – v podstatě „osvícenský projekt“, v duchu Komenského. Nejcennější je na ní její
nezištnost a
otevřenost („demokratičnost“, rovný a volný přístup), což může být zároveň slabina. Při pomyšlení, kolik hlupáků a darebáků po světě běhá, mi však připadne jako zázrak, že a jakým způsobem funguje. Pro mne je tedy tímto i zdrojem jistého umírněného optimismu.