Poslyšte „husitský“ příběh hradu na čedičové vyvřelině (295 m n. m.) v rovinatém a úrodném Polabí, jenž tvoří nepřehlédnutelný krajinný symbol Pardubicka. Příběh hradu, jehož majitelem byl svého času vítěz od Lipan Diviš Bořek z Miletínka.
Diviš Bořek, hejtman v Chrudimi, Vysokém Mýtě a Litomyšli, majitel opatovického klášterství začal v r. 1421 stavět na Kunětické hoře pevný hrad, na nějž se uchyloval v dobách, kdy mu osud nepřál, jako např. po prohrané bitvě u Strauchova dvora. Vítěze od Lipan Zikmund štědře obdaroval a Diviš se nakonec stal i majitelem samotných Pardubic. V listopadu 1436 pán na Kunětické hoře opět na svém sídle nachází útočiště, když prchá z hořících Plačic, na které zaútočili hradečtí. Když Zikmund věrolomně porušil dohody z Jihlavy, neprosadil uznání Rokycany arcibiskupem a začal usilovat o to, aby byl Rokycana tohoto stolce zbaven, Miletínek 17. 6. 1437 tajně odváží Jana z Rokycan na svůj hrad, aby jako přesvědčený kališník mu zde poskytl azyl. Po své smrti zanechává Diviš Kunětickou horu svým synům, jejichž poručníkem byl do jejich plnoletosti Divišův bratr Jetřich z Miletínka. Než strýc předal správu nad Divišovými statky svým synovcům sídlil s nimi na Kunětické hoře. Tolik ve stručnosti o husitské historii hradu, který se v současné době pyšně vypíná po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci na severním horizontu, aby stále tvořil dominantu Pardubicka jako němý svědek zašlé slávy našich husitských předků. Přátelé a bratři, všem vřele doporučuji jeho návštěvu.

Další fotky najdete zde ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Existuje pěkná pověst o tom, co se vlastně stalo s opatovickým pokladem:
Mniši z kláštera v Opatovicích si uložili u Diviše Bořka z Miletínka na Kunětické Hoře sudy s penězi a klenoty, aby je ochránili v neklidných dobách. Pánu hradu tvrdili, že v sudech je víno. Při jedné hostině na hradě se vyprázdnily sklepy do poslední kapky a Diviš nakázal načnout opatovické, ale toho se nenapili. I nelenil, poklad vybral a sudy kázal naplnit vínem. Takže když se mniši vrátili, dostali sudy s tím, co si prý u Bořka uložili. A tak začal vzestup jeho rodu...

_________________
trener

Koukam, ze pan Borek byl vycurany jako dira do snehu.
No ja z husitskych pametihodnosti a hradu muzu doporucit navstevu obce Trebusin na Litomericku. Nad touto obci se vypina vrch Kalich, na nemz se nachazeji ruiny stejnojmenneho husitskeh hradu, ktery velmi casto navstevoval Jan Zizka z Trocnova receny, prave, z Kalicha ze . Ale to asi vsichni vime.

Nedávno jsem si zpříjemnil služební pobyt v Pardubicích podvečerní návštěvou Kunětické hory. Už je to dost let, co jsem tam byl naposledy a teď mne opravdu mile překvapil vynikající stav objektu. Na hradech obvykle nehledám zařízené interiéry ani rytíře, ale spíš oprýskané a zřícené části, ze kterých lze nejlépe vyčíst jejich vývoj. Čitelnost opevnění Kunětické hory je dokonalá. Třeba typický pernštejnský „koridor“ je zde vyznačen zakonzervovaným základovým zdivem. Jinde je tento obranný prvek znát již jen velmi obtížně (např. Potštejn).

Mohutnost dělových rondelů i celková velkorysá koncepce pozdně gotického opevnění činila z hradu pevnost prvního řádu. Na rozdíl od množství jiných soudobých fortifikací bylo možné umístit na plošinách rondelů i velmi těžká děla. Pro ruční zbraně pak byl dostatek střílen na ochozech i v hradbách. Tyto relativně tenké zdi (cca 120-150 cm) sypané rondely pouze doplňovaly a jejich případné poškození dělostřelbou, nemělo zásadní význam pro obranyschopnost hradu.
Na úpatí rondelů probíhá ještě vnější hradba, která byla donedávna považována za plnohodnotnou vnější linii. Poslední výzkumy ji ovšem považují za kontreskarpovou zeď, která sloužila jako pasivní překážka proti ztečení valu a nebyla osazena obránci.


Slabina celkového opevnění byla ovšem zcela zřejmá. Vybavení takovéto pevnosti osádkou, zbraněmi a zásobami bylo nesmírně nákladné. K její obraně tedy musel být pádný důvod. V průběhu celého století nebylo třeba fortifikaci bránit ani jednou a za Pernštejnů zde byl pouze malý oddíl žoldnéřů čítající něco přes 20 mužů. V r. 1560 koupil hrad arcikníže Maxmilián a pevnost začala pustnout.
Když se r. 1645 blížilo ke hradu švédské vojsko L. Torstensonna, nepočetná posádka uprchla. Švédové hrad vydrancovali a vypálili. Mizející zříceninu zachránila až rekonstrukce D. Jurkoviče ve 20-tých letech minulého století. Byla bohužel neúplná a dosti necitlivá.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Přirozenou ochranu jižní strany hradu ještě spoluvytvářela strmá skála čedičové vyvřeliny...
Díky, Martine, za doplňující relevantní informace. Mimochodem na těch nejposlednějších rekonstrukčních stavebních úpravách "ostřížím zrakem" sledovaných památkáři se podílel i můj bratr. Tak doufám, že tam s ohledem na zachování dobové věrohodnosti, nic nepokazil.
Přiznám se nepokrytě a upřímně, že stále úplně přesně nevím, co je "kontreskarpová zeď". Martine, možná by nebylo od věci u těchto méně známých termínů do závorky uvést stručný význam. Vždyť naše fórum navštěvují i ne úplně znalí a přesto se o toto téma zajímající návštěvníci. Děkuju.
P.S. Upřímně řečeno, spíše jsem očekával tvoji reakci na můj příspěvěk o českobrodském muzeu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já se polepším. Obranný příkop je tvořen eskarpou, tj. vnitřní stranou přivrácenou k bráněnému objektu a kontreskarpou, tj. vnější stranou. V případě, že terén strmě klesá, není možné vyhloubit regulérní příkop. Do svahu tedy bývá postavena kontreskarpová zeď, která tak vlastně příkop vytváří. A to je případ vnější hradby na Kunětické Hoře. Další kontreskarpové hradby najdeme třeba na hradech Bouzově nebo Pernštejně.

Sice bydlím v Českém Brodě, ale v Podlipanském muzeu jsem už dlouho nebyl. Snad kvůli tomu, že nás tam, coby školáky, nutili, chodit na různé nesmyslné výstavy či nudné koncerty. Ale až bude chvilka, tak bych tam zajít mohl. V kouřimském muzeu jsme byl v poslední době dvakrát a to naše místní nějak ignoruju.

_________________
Martin, střelec českobrodský

To je normální. Ale na druhé straně v tvém případě a Podlipanského muzea notabene ve tvém bydlišti závažný nedostatek. Proto jsem očekával hlavně tvoji reakci...
Jinak díky moc za doplňující info. Hned mám o důvod víc se na Kuňku znovu zajet podívat na kole už nepočítaně po x-té.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak já zkusím to naše muzeum navštívit tento víkend, abych byl v obraze. Možná to časově vyjde.

Jinak na té Kunětické Hoře je zmíněná kontreskarpová zeď velmi dobře vidět mezi oběma dochovanými rondely.

Zajímavé je sledovat vývoj názoru castellologů na různé objekty. Např. v případě hradu Rabí dlouho převládal názor, že Půta Švihovský stavěl nedobytnou pevnost podle školy Benedikta Rieda a stavba byla přerušena kvůli nedostatku financí. Při posledních průzkumech byla zjištěna nefunkčnost a nelogičnost spousty fortifikačních detailů. Střílny jsou prý špatně nasměrované a dokonce se dochovaly dva slepé smolné nosy (tj. malé arkýřky sloužící na lití horké vody či smůly na útočníky), které tedy byly od počátku nefunční. Takže se má za to, že stavebníkovi šlo pouze o reprezentační účely. Když vypadala pevnost z exponovaných stran náležitě monumentálně, byl majitel spokojen a stavba byla přerušena. Není mi ovšem jasné, proč by v takovém případě stavěli hradby silné 3,5 -5 m, když jako kulisa by stačila subtilní zeď s baštami, jakou třeba postavili Kaplířové na Landštejně. Zkrátka, co badatel, to názor.

To ovšem nebyl případ Kunětické Hory, která patřila spolu s Pardubicemi k nejvýznamnějším pozdně gotickým (či raně renesančním) pevnostem u nás.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Neméně to platí i pro Kunětickou horu. Jak jsem se z lehka díval, v případě Kunětické hory jsou historici zmatení jak včely před úlem.
Nelze se tomu ovšem divit, protože hrad byl několikrát velice zásadně přestavěn "k nepoznání." Dokonce měl dvě dominantní věže, z nichž dnes nestojí ani jedna, zato mu v současné době vévodí jiná, pozdější.
Za zajímavou stavbu se však považuje, mimo pernštejnské přestavby, především hrad zbudovaný přímo Divišem Bořkem. Jistě v tom svou roli hraje i to, že hradní stavba, na jejíž destrukcích Diviš svůj hrad postavil, je po všech stránkách téměř neznámá a dosud se o ní jen spekuluje.

Ilustrační foto

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ale abychom se příliš nerozptylovali. O Bořkovi z Miletínka - o jeho kunětickém stavitelství - se praví, že jeho hradu nebylo věnováno tolik architektonické pozornosti, resp. že hrad jenž si na Kunětické hoře vystavěl, nebyl stavebně typický pro tento styl pevností jako spíše pro nížinné tvrze.
O to více úsilí však padlo na ostatním vnějším opevnění a na předhradí, takže byl zřejmý především striktně obranný úmysl stavby.

Co si však myslíte o takovéto stavitelské netypičnosti? Byl Diviš Bořek především vojenský stratég, že si nechal něco takového postavit, nebo to mělo být symbolické gesto jakési husitské "skromnosti."

foto Pardubický deník

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Myslím, že Bořek stavitel se na Kuňce projevil především jako vojenský pragmatik.
Na tom kopci zase tolik místa není. Takže tato jeho výstavba byla především účelově pojatá tak, aby hrad mj. mohl fungovat jako garnizóna pro jádro jeho vojska především v zimních měsících. Udělal něco podobného jako např. Jan Jiskra z Brandýsa o něco později se Špišským hradem (Dolní hrad).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Podle novějších průzkumů se zdá, že to s charakteristikou hradu mohlo být i trochu jinak. Původní stavba byla vzhledem ke své velikosti a monumentalitě pravděpodobně královského založení (asi Václav II.). Hrad však zřejmě nebyl dostavěn a nebo z nějakého důvodu rychle zpustnul. Ze dvou masivních donjonů zřejmě plnil po Bořkově přestavbě svou funkci jenom ten okrouhlý na předhradí vedle brány.



Diviš Bořek využil některé konstrukce staršího hradu a během 2 let ho dostavěl tak, jak mu jeho finanční možnosti dovolovaly. Rozměrné předhradí ohrazené silnou zděnou hradbou nemuselo být jeho záměrem, ale prostě ho "zdědil" po původní stavbě. Plocha byla definována rozměry kopce a také polohou okrouhlé věže. Hradbu předhradí dostavěl či přestavěl, ale velkou plochu nebyl schopen zaplnit zděnými stavbami. Navíc se mu to výborně hodilo pro tábořiště vojenského oddílu. S úspornou zástavbou velkého původně královského hradu, který v průběhu stavby získal šlechtic s daleko menšími finančními možnostmi, se můžeme setkat také např. na hradě Oseku (Riesenburgu) u Duchcova. To je ale daleko starší případ a týká se Boreše z Rýzmburka a Václava I.
Bořkův obytný palác na Kunětické Hoře je odborníky zpravidla označován za "malý". To je ale dosti relativní názor, protože zabíral celou severní stranu jádra a byl tudíž asi 30m dlouhý a cca 10m široký. Pro srovnání: královský palác na Novém hradě u Kunratic měl menší půdorys, než tento "malý" zemanský palác. O další zástavbě jádra toho moc známo není, protože zanikla za pernštejnské přestavby, ale zřejmě byla lehčí konstrukce.
Bořek vlastnil po přestavbě opravdu dobře položený (vzhledem k nepřátelským městům, zvláště Kutné Hoře) a velmi pevný hrad, se kterým se ostatní stavby zbohatlých husitských hejtmanů vesměs nemohly poměřovat. Hlavní důvod vidím v tom, že nestavěl na "zeleném drnu", ale vlastně přestavoval starší stavbu.
Trochu mi to připomíná stavbu Tábora na ruinách města Hradiště.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Tak jsem se dnes vratil z navstevy meho prvniho husitskeho hradu, Kunětínská Hora je opravdu nádherná, u vstupu do hradu nas prekvapila novinka-alespon pro mne-pokud ma clovek zaply bluetooth na telefonu nabidne se mu stahovani Mp3 souboru se zakladnim vykladem o historii hradu. Totez se pak stalo pri vstupu do Rytirskeho salu na zamku v Pardubicich. Na "Kuňce" jsem se pana pruvodce ptal zda je nekde k videni maketa nebo alespon nakres puvodniho hradu z casů Bořka z Miletinka. Tak pry ne a ani v zadne encyklopedii ci jiné knize...Vrele doporucuji navstevu tohoto hradu a nenechte se odradit informaci z INFOcentra v Pardubicich, ze na Kuňku o vikendu sice autobus jede ale zpet ne, neni to pravda ale v prvni chvili jsem jen nevericne ziral...

jen tak pro zajímavost(?) ...

Když půjdete od parkoviště na hrad, zanedlouho uvidíte vlevo u cesty velký, neopracovaný žulový kámen v podobě jakéhosi vztyčeného prstu. A na tento kámen byla před časem umístěna cedule z leštěné žuly s tímto nápisem:
Ode dne narození k smrti rostem,
žes na světě jen hostem,
co po lakomci zůstane,
lidem nehodným se dostane.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)