Při zpracování tohoto traktátu, který Hus sepisoval na Kozím Hrádku, vycházel ze stejnojmenného traktátu Jana Viklefa. Přesto se Husův traktát od textu oxfordského teologa a filosofa v mnohém odlišuje. Traktát De ecclesia, jenž obsahuje mj. i kritiku poměrů v církvi, byl jedním z těch, které měly zásadní roli při jeho odsouzení v Kostnici.

Připomeňme si na úvod tohoto tématu hned první odstavec z Husova traktátu:
"Ježto každý křesťan zde na světě má věrně věřiti v církev svatou katolickou (rozuměj všeobecnou - pozn. JM), jako má milovati Pána Ježíše Krista, ženicha této církve, a církev tu, nevěstu jeho, ale ježto nemiluje tuto duchovní matku, nepoznal-li by ji aspoň vírou - proto má ji vírou poznati a tak ji jako obzvláštní matku ctíti."

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tento traktát se zabývá mj. církví jako společenstvím predestinovaných (předurčených) ke spasení – zjednodušeně řečeno. Hus je nazývá předzřízenými. Vedle nich jsou ještě tzv. předzvědění, a to jsou ti, kteří jsou určeni k zatracení. Kromě Viklefa pochopitelně Hus hledal pro svoje učení o predistovaných oporu v Bibli např. v epištole apoštola Pavla Římanům a Efezským …
"Nebo kteréž předzvěděl (předem vyhlédl – ekumenický překlad), ty i předzřídil (předem určil – ekumenický překlad), aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími. Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil."
(Ř 8, 29-30)
"Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu, Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa, abychom byli svatí a nepoškvrnění před oblíčejem jeho v lásce, Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista pro sebe, podlé dobře libé vůle své, K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v tom nejmilejším. V němž máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podlé bohatství milosti jeho, …" (Ef 1, 3-7)

Hus ve svém traktátu píše:
"Avšak všichni jsou rozděleni na předzvěděné a předzřízené, z nichž první jsou konečně údy ďáblovy a ostatní jsou údy tejemného těla, jež jest svatá církev, nevěsta Pána našeho Ježíše Krista."
…
"… církev svatá jest humno Páně, na němž jsou dle víry dobří i zlí, předzřízení a předzvědění, nyní smíšeni: předzřízení jako pšenice, předzvědění jako plevy, první aby byli shromážděni do obilnice nebeské vlasti, ostatní aby byli spáleni ohněm neuhasitelným … Ale jako pleva zůstane vždycky plevou, tak předzvěděný zůstane vždycky předzvěděným a byl-li by někdy v milosti dle přítomné spravedlivosti, přece není nikdy část svaté církve. A jako pšenice zůstane vždy pšenicí, tak předzřízený zůstane vždy předzřízeným a údem církve, byť i někdy vypadl od milosti přicházející, ale ne od milosti předzřízení."

Tady nám, lidem 21. století, Jan Hus docela srozumitelně vysvětluje rozdíl mezi předurčenými a předzvěděnými. Toto učení, které je jinak poměrně složitou látkou (k tomu viz také tady), bylo pro soudobou církev naprosto nepřijatelné a v kostnickém procesu Husovi hodně přitížilo.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano to jsou teologická témata a mistru Janu Husovi předkládali v Kostnici trochu pozměněné články z jeho spisů a označovali je jako blud, ale již nedošlo k teologické disputaci, po odmítnutí předloženého textu Janem Husem. Stejně tak to bylo i u eucharistie. Byl to soud. Podle metody: " Dva svědky slyšeti pravdu jest zvěděti". Myslím , že i dnes označuje katolická církev články z Husových spisů jako bludné.

To sice ano, ale zároveň se to zdá být v přímém rozporu s výše citovanými biblickými úryvky!
– Podle nich, jak tomu rozumím, jsou všichni „předzvědění“ (praescivit) též „předurčení“ čili „předzřízení“ (praedestinavit). A dále, jak praví Pavel, všichni předurčení čili předzřízení (praedestinavit) jsou též povolaní, všichni povolaní jsou ospravedlnění a všichni ospravedlnění jsou oslaveni. Jedná se tu asi spíše o totožnost těch skupin, než že by jedna byla jen částí té následující. Rozhodně tu však není řeč o žádném rozdělení na dvě skupiny, ať už bychom je nazvali jakkoli. Odkud tedy bere Hus své rozdělení na „předzřízené“ (předurčené, praedestinavit) a „předzvěděné“ (praescivit)? – Z citovaných zlomků stěží, v nich se hovoří o tom, že „předzvědění“ jsou – dnešním pojmoslovím – podmnožinou „předzřízených" (tj. předurčených) nebo dokonce s nimi totožní.

Bylo by možné připojit latinský originál té Husovy věty z 5. kap.? – Zajímalo by mne, jakých výrazů používá.

ZDROJ (možno navolit Bibli Kralickou, ekumenický překlad i Vulgatu) http://www.bibleserver.com/start

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"

Zdá se mi, že to zase zbytečně komplikuješ ...
... proč "v přímém rozporu" , když ...

Tak tomu rozumím i já: předzřízení (Hus) = předurčení (novodobý řeklad)

Tak to snad ne! Předzvědění ≠ předurčení (to jsou 2 protikladné skupiny)

Ale to přece nikdo netvrdí.
Uvedené biblické citace, jak to přeložili Kraličtí, se týkají "jen" předurčených.

viz výše.
Domnívám se, že dělení na předzvěděné (k zatracení) převzal Hus od Viklefa.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já se domnívám, že to má souvislost s veršem Janova evangelia, Jan 10 (16).

Budu jenom rád, když to někdo, drže se pravdy, zjednoduší.

(1) V tom se tedy shodneme. – A pokud bychom dotyčný zlomek četli od počátku, možná bychom se mohli shodnout i na tom, že – alespoň podle Pavla – „všichni předzvědění (praescivit) jsou předurčení=předzřízení (praedestinavit)“.

(2) Citát z Pavlova dopisu Římanům jsi uvedl Ty sám, bratře Motyčko, na doklad toho, že Hus vedle Viklefa hledal – a patrně, podle Tebe, tedy i v něm našel – oporu v Bibli. Citát však začíná slovy: „Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil…“ – Nemohu si pomoci, ale to je něco podstatně jiného než tvrzení, že „předzvědění“ a „předurčení čili předzřízení“ jsou dvě protikladné skupiny. (Ostatně proto mne také velmi zajímá, jaké výrazy Hus v latinském originále použil.)

(3) Že to nikdo netvrdí? - Vždyť Ty sám začínáš svůj příspěvek tím, že Hus hledal pro své učení o rozdělení na „předzvěděné“ a „předzřízené“ (tj. předurčené) oporu v Bibli a uvádíš onen zlomek (R 8: 29-30)

Já jsem naproti tomu mínil, že v něm o žádném takovém rozdělení nic není a dokonce naopak, Pavel hned zkraje píše, že „všichni předzvědění (praescivit) jsou též předzřízení (předurčení, praedestinavit)“, rozumím-li mu správně. … A ano, domnívám se, že je v něm řeč výhradně o předzvěděných a předurčených ke spáse a nic o zatracených - údech ďáblových. Ostatně proto také by v něm podle mne Hus stěží mohl nalézt nějakou oporu.

(4) Pokud by v něm byla řeč pouze o předurčených, pak mi unikají dvě věci: (A) Proč jsou hned na jeho počátku zmiňováni „předzvědění“ (praescivit) a (B) jak by potom mohl být Husovi oporou v jeho tvrzení o rozdělení na „předzvěděné“ a „předzřízené" (tj. předurčené, praedestinavit), když o těch prvních údajně nic neříká. (Podle mne mluví Pavel jak o předzvěděných tak o předurčených ke spáse, ale nic neříká o předzvěděných ani předurčených k zatracení.)

(5) Ano, to se dá s klidným svědomím předpokládat. Mne ale zajímalo, kde nalézá oporu v Písmu, protože Tebou uvedené Pavlovy citáty Husovo tvrzení nijak nepodporují a první z nich se mu dokonce zdá protiřečit.

Aby bylo jasno: Chápal bych, kdyby Hus mluvil na jedné straně o předzvěděných a předzřízených (předurčených) ke spáse a na druhé straně o předzvěděných a předzřízených (předurčených) k zatracení. Nanejvýš bych namítnul, že v těch dvou Pavlových citátech je řeč jen o prvních a nelze z toho usoudit, jak se to má s ostatními (tj. zda jsou vůbec nějak předzvěděni či předurčeni). Ale nerozumím, proč Hus na jedny aplikuje pojem „předzřízení“ a na druhé „předzvědění“, když u Pavla čteme: „Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, …“. („Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, …“ – „Nam quos præscivit, et prædestinavit conformes fieri imaginis Filii sui, …“) (Ř 8: 29-30)

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"

Výklad by na tom snad založit šlo, ale na disputaci je to příliš obrazné. Odpůrci by mu asi namítli, že Pavel zná jen „předzvěděné“ a „předzřízené“ (předurčené) ke spáse, ale žádné takové k zatracení (pokud jde toliko o ty dva výše uvedené zlomky), že při dobré vůli a s přimhouřením oka by mohli připustit, že by snad takoví být i mohli, i když o nich nic nepraví, že to však nelze doložit a hlavně, že by ve své domněnce neměl k rozlišení používat pojmy „předzvědění“ a „předzřízení“, poněvadž Pavel hovoří jak o „předzvěděných“ tak o „předzřízených“ ke spáse.

Pomocí J 10: 14-16 by se dalo hájit, že: (1) jsou dva „ovčince“, (2) Ježíš položil svůj život za všechny, (3) oba ovčince má přivést k Otci, (4) oba ovčince budou slyšet jeho hlas, (5) zná ho však jen jeden z nich, (6) zná ho stejným či podobným způsobem jako on zná svého Otce, (7) oba ovčince splynou do jednoho stáda. – Co by to však znamenalo vzhledem k Husovu rozdělení? A především, dalo by se tím obhájit? Domnívám se, že to nestačí.

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"

Pokusím se o "nemožné".

Já píšu, aniž bych chtěl slovíčkařit, že kromě Viklefa pochopitelně Hus hledal pro svoje učení o predistovaných oporu v Bibli např. v epištole apoštola Pavla Římanům a Efezským a nikoli, že hledal oporu pro dělení na dvě protikladné skupiny předzvěděných (viditelné) a předzřízených (neviditelné církve). Na epištolu Římanům 8 a Efezským 1 se odvolává Hus, nikoli moje nepatrnost. Já jsem si pouze dovolil - s nejlepším vědomím a svědomím - vybrat příslušné verše. To zaprvé!

A zadruhé: jak se v Kralickém překladu objevilo slůvko "předzvěděl" fakt nevím. Mohl bych to bohorovně označit jako jistou "nedůslednost", neboť v epištole Efezským je uvedeno "správně" "předzřídiv" s tím, že v obou případech jsou míněni předurčení. (Doufám, že se v tomto případu nejedná o spekulaci.)

To mě taky!
Možná by se leccos vyjasnilo. Latinský originál bohužel nemám.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jenom krátce, musím už končit:

1) Pokud to bylo míněno pouze na doklad učení o předurčení (předzřízení) ke spáse, pak bych nic nenamítal.

2) Usuzoval jsem z Tvé poznámky: "Hus je nazývá předzřízenými. Vedle nich jsou ještě tzv. předzvědění, a to jsou ti, kteří jsou určeni k zatracení," a následného Husova citátu: "Hus ve svém traktátu píše: "Avšak všichni jsou rozděleni na předzvěděné a předzřízené, z nichž první jsou konečně údy ďáblovy a ostatní jsou údy tajemného těla, jež jest svatá církev, nevěsta Pána našeho Ježíše Krista," že jde i o to rozdělení.

3) Proti Kralickým bych se neodvážil ani ceknout. Nadto, výrazy spojené s věděním či znalostí se vyskytují na dotyčném místě přímo ve Vulgatě (viz výše), i v jiných cizojazyčných překladech ("For whom he did foreknow, he also did predestinate to be conformed to the image of his Son, ..."), takže to bude správně.

4) Tou církví viditelnou a neviditelnou jsi mne, bratře Motyčko, trochu zmátl: "dělení na dvě protikladné skupiny předzvěděných (viditelné) a předzřízených (neviditelné církve)" - tím míníš Ty nebo Hus, že veškerá viditelná církev jsou údy ďáblovy? (Já tedy o církvích nemám bůhvíjak vysoké mínění, ale není to poněkud přehnané? )

5) Já na webu našel jen anglický překlad. Myslím, že by latinské výrazy, kterých Hus používá, mohly věc objasnit.

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"

"A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, ..." (J 10, 16)

Na tento 16. verš z 10. kapitoly Janova evangelia (který ve výše uvedeném znění cituje) se Hus pochopitelně odvolává také, když říká:
"Mělť jiné ovce dle předřízení, které nebyly z tohoto ovčince a z jeho církve, dle přítomné spravedlnosti, které přivedl k životu svou milostí (Ježíš - pozn. JM).
A tenhle rozdíl mezi předzřízením a přítomnou milostí silně jest znamenati. Neboť někteří jsou ovce dle předzřízení, ale vlci hltaví dle přítomné nespravedlnosti, jak dovozuje Augustin ve výkladu na Jana."

Z uvedeného mj. vyplývá, že dalším zdrojem (kromě Viklefa a Písma) byli pro Husa i církevní Otcové, jako např. především výše zmíněný sv. Augustin a dále pak svatí Řehoř, Cyprián, Ambrož, Jan Zlatoústý aj.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pro zajímavost uvádím vyjádření mistra Jana Husa o církvi z kázání 29. 6. 1411 : "Církev v základě vzato jest zástup svatých, jenž se dělí na tři části: jednu bojující, druhou spící, třetí vítěznou. ... Tudíž je dlužno rozuměti církev jako obecenství svatých, pojímaje v to všechny od začátku světa až na konec, kteří nakonec budou spaseni a jenom takoví. Zlí však jsou v církvi, poněvadž zde dlí v obecenství svatých, nejsou však z církve, poněvadž nejsou údy církve, nýbrž výměty, sliny neb vředy mystického těla Kristova, z něhož budou nakonec vymýceni, až bude očištěno."
Samozřejmě tím jsem nijak neodpověděl na oporu Husova citátu.

To nevadí,
protože tebou uvedená citace se skoro ve shodné podobě objevuje i v traktátu, o němž diskutujeme v tomto tématu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak to jsem sám rád.

Dejme tomu.

Ty se snad domníváš, že si furt něco vymýšlím nebo že improvizuji. Ne! Snažím se důsledně vycházet z Husova textu (pochopitelně z českého překladu), pouze ve velice ojedinělých případech si dovolím předložit svůj privátní výklad, který však nemusí být správný.

Hus praví:
"K porozumění toho, co bylo a bude řečeno, dlužno předpokládati ze slov Apoštolových, že Kristus je hlava svaté církve obecné, ona jeho tělo a kdokoliv předzřízený jeho úd a následovně část této církve, která jest tělo Kristovo tajemné, tj. skryté, mocí hlavy Krista a vlivem jeho řízené, spojené a svázané poutem předurčení.
...
A nechť nereptá věrný, ale spolu se raduje pravdě, že svatá matka církev jest mu nepoznána toliko zde na světě, neboť nad tímto stojí zásluha křesťanské víry. Neboť dle Apoštola v 11. kap. listu k Židům (1. verš - pozn. JM): 'Víra pak jest nadějných věcí podstata a důvod neviditelných,'* tj. těch, které smyslově nejsou nám patrny zde na světě. ... Neboť dle Augustina: 'Úkon víry jest věřiti, čeho nevidíš.'"

*) ekumenický překlad: "Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme."

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V tom anglickém překladu De ecclesia je uveden latinský Husův výraz praesciti, což se dá také přeložit jako předzvěděné nebo předem známé. V anglickém překladu je použit termín ...nebo odmítnutých. Každopádně jsou tím míněni zatracení. Odkaz na bibli tu však není. Asi to Hus uvádí podle Viklefa.