To je zajímavý názor
. Palacký byl vědec, badatel, vzdělaný a inteligentní člověk, navíc nesmírně pracovitý. Ale dal si za cíl zpětně vytvořit souvislou historii českého národa, nikoliv rozpitvat do detailu několik epizod. - a to byl úkol velmi obtížný. Prostudoval mnoho tehdy existujících rukopisů (od té doby některé zmizely či shořely) a musel je nějak vyhodnotit, vyřadit ty úplné výmysly a naopak klást důraz na věci, které považoval pro národní historii za stěžejní a důležité. Vzniklé dějiny národa českého jsou kompilací nejrůznějších pramenů a autorových dedukcí a doplňků. Pro národ musely Palackého dějiny vyznít pozitivně a tak zkrátka do nich nemohl napsat všechno, co v kronikách vyčetl. Možná tedy vyškrtl pravdivé a podstatné věci a jiné, smyšlené, tam naopak zahrnul a patřičnými souvislostmi opatřil. Jako příklad vezměme např. Žižkovu neuskutečněnou výpravu do Uher, datovanou do podzimu r. 1423, kterou Palacký podrobně popisuje podle rukopisu M, zatímco údajné Žižkovo tažení do východních Čech a na Moravu, provázené dle stejného rukopisu desítkami tisíc mrtvých, raději vypustil. Dnes již víme, že obě výpravy byly smyšlené (viz Petr Čornej, Tajemství českých kronik). Ale to přinesla až moderní badatelská činnost a Palacký to vědět nemohl. Jeho dílo je pozoruhodné, ale přesto je třeba z něho čerpat opatrně a brát ho spíše jako srovnávací materiál.
Popis velké bitvy Albrechta V. Rakouského s kacíři při jeho tažení do Čech v srpnu 1431 v dopise řádového bratra Clawise jeho velmistrovi, je třeba brát s velkou rezervou. Palacký zveřejňuje jeho přepis r. 1873, ale v nadpisu jeho pravdivost zpochybňuje. Důvodem je zjevně fakt, že o takto velké bitvě nenašel zmínku v jiných pramenech a zkrátka taková bitva, i když uvážíme daleko menší počet pobitých, než uvádí Clawis, by zcela jistě byla popisována i v dalších rukopisech.
V německých a rakouských současných studiích a odborných článcích (tedy, ne že bych jich četl mnoho, ale několik ano
) je vždycky opatrně uváděno, že v srpnu 1431 mohlo k bitvě na Moravě dojít, když Albrecht ustupoval od Přerova na Brno (tato trasa je ovšem zjevně pouhou dedukcí, snad s uvážením tehdy obvyklé cesty zpátky do Rakous). Jinak zde bývá odkazováno na české kroniky, zvláště na tu Bartoškovu a také na Palackého otisk dopisu bratra Clawise. Zdá se tedy, že zde je nejspíše přání otcem myšlenky a že Albrecht V. žádnou bitvu u Brna (ani jinde) v srpnu 1431 nesvedl.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dám sem ještě pár odstavců z jedné diplomové práce na toto téma, kterou vedl r. 2009 prof. Malte Prietzel z berlínské univerzity, abych zde nebyl obviněn, že si to cucám z prstu, ale nechci tím rozhodně dávat na odiv své skromné znalosti němčiny (které ostatně mám na úkor daleko praktičtější angličtiny, ve které jsou mé výkony opravdu tristní
).
Dieser hatte seit Mitte Juli 1431 damit begonnen, seine Truppen bei Laa zu versammeln und rückte gegen Ende des Monats oder Anfang August in Mähren ein. Die örtlichen Hussiten waren ihm zunächst entgegen gezogen, räumten aber, wohl wegen der Überlegenheit Albrechts, zunächst nach einigen Tagen das Feld. Albrecht drang daraufhin tiefer nach Mähren ein. Bis Mitte August rückte er bis Iglau (Jihlava) und Tschaslau vor, verheerte das Land, eroberte dabei die Stadt Gaya (Kyjov) und begann damit, die Stadt Prerau (Přerov) zu belagern. Nachdem er von der Niederlage bei Taus erfuhr, zog er sich wieder in Richtung auf Brünn (Brno) zurück. Hierbei muss sich ihm erneut ein Aufgebot gemäßigter mährischer Utraquisten in den Weg gestellt haben, welchem Albrecht jedoch, wie bereits geschildert, eine schwere Niederlage zufügen konnte. Nachdem jedoch hussitische Verstärkungen, wohl zunächst der Waisen unter Prokůpek, bald verstärkt durch aus Schlesien einrückende Verbände der Taboriten unter Prokop, anrückten, zog sich Albrecht bis Mitte September wieder nach Österreich zurück, nachdem er zuvor noch die Garnisonen der von seinen Anhängern gehaltenen Städte und Burgen gestärkt hatte. Auch dieser Feldzug muss mit großer Härte geführt worden sein569, wenngleich die Zahl von 500 zerstörten Dörfern, welche Aeneas Silvius angibt, sicherlich eine starke Übertreibung darstellt.
Der genaue zeitliche Ablauf von Albrechts Feldzug ist unklar, ebenso die genaue Marschrichtung seines Heeres.
Die Hauptquelle ist Bartošek, FRB V, S. 604-605, daneben Aeneas Silvius, S. 364, sowie kürzere Notizen bei Rothe, Liliencron, S. 674-675 und im Chronicon Treboniense, Höfler, S. 61.
Für den Sieg Albrechts V. über die mährischen Utraquisten im August 1431 liegen keine glaubhaften Zahlen vor. Die
Angabe von 6.000 Getöteten, welche der Brief an den Hochmeister, Palacky, Beiträge, Bd. II, Nr. 769, S. 247-
248 macht, verdient wenig Glauben. Sehr wahrscheinlich wird ihre Zahl bedeutend geringer gewesen sein, da
die mährischen Hussiten Aufgebote an das hussitische Hauptheer unter Prokop geschickt hatten.