Bohužel obsah článku nekoresponduje s nadpisem a je prakticky celý zavádějící až mylný
.
Nejstarší palné zbraně je třeba hledat v 1. polovině 14. století. Zde je uvedeno, že nalezený úlomek je pět století starý (??). Nevím, kdo a jak ten fragment dokázal datovat, ale odpovídalo by to zhruba přelomu 15./16. století, tj. období arkebuz s doutnákovým zámkem a jiných již poměrně vyspělých typů ručnic. Ten úlomek sice dovoluje rekonstruovat ráži zbraně 20 mm, ale stěží ho lze ve škále dobových palných zbraní přiřadit právě hákovnici.
Nad některými obraty asi mnohý čtenáře zakroutí hlavou
. Osmiboký hranol, který má
uvnitř patrnou hlaveň by asi vypadal úplně jinak
Cituji:
"Asi deseticentimetrový úlomek kovu je opracován z vnější části do tvaru přibližně osmibokého hranolu, uvnitř kterého je patrná hlaveň o průměru 20 milimetrů".Nevybavuji si první zmínku o použití hákovnic v Čechách, ale r. 1413 je ve vojenském řádu Jana Hájka z Hodětína uváděna hákovnice ve výbavě válečných vozů:
"A při každém vozu aby byla jedna hákovnice se vší přípravů, ...". Prvenství uváděné v článku je proto poněkud nevěrohodné:
"První písemná zmínka o použití hákovnic na českém území pochází z roku 1469 z dobývání tvrze Čákov."Cit.:
„Ve středověku bylo zabití puškou velmi vzácné, asi jako dnes vyhrát jackpot,“ ... a právě proto vytlačily palné zbraně již koncem středověku z vojenské výzbroje zbraně mechanické (kuše, luky). Vojáci chtěli na bojištích pouze působit hluk a kouř, ale nechtěli se zabíjet, po vystřílení zásob munice si vzájemně padli do náručí a odešli do hospody ... to je prosím ironie a nadsázka, protože mne při přečtení citovaného názoru nic jiného nenapadlo