Zcela jiný typ vojenského tábora se ve zbytcích dochoval před Novým Hradem u Kunratic. Byl vybudován Pražany při obležení hradu na přelomu let 1420-21 (prosinec až leden). Hrad s královskou posádkou v těsné blízkosti hlavního města představoval určité nebezpečí a bylo třeba ho obsadit.
Nejednalo se o žádnou tvrdou pevnost, ale o luxusní lovecký hrádek postavený pro Václava IV. v letech 1411-12. I když se zde vyskytuje několik prvků čistě obranného charakteru (masivní příkop, břit proti ostrožně, přístup bočním příhrádkem, hráz pod hradem zadržující vodu potoka) jedná se o produkt poklidné doby lucemburské se všemi dluhy vůči soudobému rozvoji obléhacích technik.

http://hrady.dejiny.cz/kunratice/002.htm

Čelo tábora vzdálené asi 140 m od šíjového příkopu hradu bylo opevněno příkopem a valem (proti výpadu obránců), na kterém stály obléhací stroje (3 pušky a 3 praky). Týl ležení chránil příkop a dva valy. Vnější byl zpevněn 4 hranatými baštami. V této zadní části opevněné plochy, mimo dostřel obránců, byly vybudovány příbytky obléhatelů. Nejdenalo se o honosné stany, jaké většina lidí od voj. tábora očekává, ale o boudy charakteru zemnice. Byla zima a chýše zapuštěná do země chrání daleko více, než stan, nehledě na to, že v husitském vojsku této doby nelze předpokládat dostatek stanů.
Od čelního valu vedl ke hradu přibližovací zákop - sapa. Je pravděpodobné, že tímto zákopem byla přisunuta bombarda menší ráže do těsné blízkosti hradeb.
Hrad byl vystaven těžkému ostřelování, které zničilo prakticky všechny obranné ochozy a střechy. Až do husitských válek neměly české hrady v hradbách žádné střílny a počítalo se výhradně s obranou z otevřeného ochozu či podsebití. Když byl ochoz zničen, zeď se nedala bránit.
Rozbití střech ("všechny střechy kamením zeprali sou") uprostřed zimy učinilo hrad neobyvatelným a posádka se v lednu 1421 vzdala.
Honosný hrádek byl rozbořen a tím se uzavřela jeho krátká, leč velmi zajímavá historie.

_________________
Martin, střelec českobrodský

"Husité znovu získávají tvář" se jmenuje zpráva o tom, jak se zachraňují zbytky tohoto obléhacího tábora:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/653612

Budeme jen doufat, že se inkriminovým unikátním místům konečně vyhne trasa závodu Velké kunratické i cyklostezka.
Pozn.: ze stanice metra "Roztyly" (trasa C) vede modrá turistická značka až k Novému Hradu (u Kunratic) s pozůstatky zmiňovaného husitského obléhacího tábora.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

O tomhle všem se včera na ČT2 v 16:25 mluvilo v tomto zajímavém pořadu PORT (Spojení s vědou ze všech stran). Ale ne jenom o tom(!) vyprávěl kastelolog prof. Durdík, a proto vřele doporučuji ke shlédnutí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Poslyšme tedy, co o tom husitský kronikář píše:
"Potom, poněvadž z Nového hradu byl po silnici znemožňován dovoz potravin, proto poslali Pražané v předposlední den prosince (1420 – pozn. JM) svůj lid jízdný, pěší a na vozech dobývat Nového hradu. A hned postavili a rozestavili na vrcholu kopce, zvaného lidově Hřeben, blízko hradních příkopů boudy a stany a ze všech stran se obehnali příkopy na obranu proti nepřátelům, denně metali z pušek a tří praků na hrad nesčíslné kameny, takže střelbou z praků pobořili všechny střechy; a přiblíživše se blíže, postavili na příkopy malý prak, z něhož práčata bořila bašty obránců. A když viděl rytíř Fulštejn (Herbort z Feulsteinu – pozn. JM), hejtman, že nemůže odolati, ujednal na den obrácení sv. Pavla (25. ledna * – pozn. JM) léta Páně 1421 s Pražany dohodu a v tom ujednání se obě strany konečně souhlasně usnesly, že má řečený Fulštejn se všemi osobami, které jsou s ním na hradě, jen se svými věcmi a nikoli královskými, odejeti beze vší překážky z hradu ..."

* – tady, díl 3 na str. 66 je nepříjemný překlep, v němž je chybně uveden 25. prosinec 1421

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, zda by mě mohl někdo odkázat na nějaké zdroje ohledně zimního husitského obléhání Nového hradu u Kunratic? Nebo pokud o tom někdo zde ví něco podrobnějšího, tak jestli by mi své znalosti ohledně této události řekl. Píšu bakalářskou práci a byla bych ráda za jakékoliv zdroje nebo rady, kde bych mohla čerpat informace o této události. Předem děkuji.

Doporučoval bych tyto materiály, kde jsou kapitoly věnované Novému Hradu u Kunratic a jeho obléhání:

1) Petr Koscelník, Diplomová práce - Analýza prostorových a formálních vlastností středověkých obléhacích táborů (FF ZČU v Plzni, Katedra archeologie, Plzeň 2010)

2) František Záruba, Diplomová práce - Hrady Václava IV. (FF UK v Praze, 2008)

3) Martin Gojda, Jan John a kol. - Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (FF ZČU v Plzni, Katedra archeologie, Plzeň 2013)

_________________
Martin, střelec českobrodský

Můj popularizační článek z facebooku ...

NOVÝ HRAD u Kunratic - dobývání hradu na přelomu let 1420/1421


Nový hrad představuje z hlediska vývoje domácí středověké hradní architektury nejmladší hradní stavbu doby krále Václava IV. a poslední královský hrad jeho éry. Hradní stavba zaujala mírně vyvýšené místo na konci mohutného a dlouhého ostrohu vymezeného ze tří stran hlubokým údolím Kunratického potoka, nedaleko obce Kunratice (dnes okraj Prahy). Přístupová cesta do hradu původně přicházela výhradně od Chodova po širokém hřebenu mírně spadajícím od svého vrcholu do hradního areálu. Strategický význam objektu vyplýval mimo jiné z jeho umístění v blízkosti důležité obchodní cesty směřující z pražských měst na jih Čech.
Vzhledem ke své strategické poloze v blízkosti sídelního města se hrad na počátku husitských válek stal opěrným vojenským bodem katolické strany. Když král Zikmund prohrál bitvu u Vyšehradu v listopadu 1420 byl hrad na sklonku roku oblehnut vojskem Pražanů (30. 12.), které si pro tyto účely zřídilo v jeho těsném předpolí rozlehlý opevněný tábor, jehož terénní pozůstatky se zde nacházejí dodnes. V kronikách je zaznamenáno:
"Potom, poněvadž z Nového hradu byl po silnici znemožňován dovoz potravin, proto poslali Pražané v předposlední den prosince svůj lid jízdný, pěší a na vozech dobývat Nového hradu. A hned postavili a rozestavili na vrcholu kopce, zvaného lidově Hřeben, blízko hradních příkopů boudy a stany a ze všech stran se obehnali příkopy na obranu proti nepřátelům, denně metali z pušek a tří praků na hrad nesčíslné kameny, takže střelbou z praků pobořili všechny střechy; a přiblíživše se blíže, postavili na příkopy malý prak, z něhož práčata bořila bašty obránců. A když viděl rytíř Fulštejn , hejtman, že nemůže odolati, ujednal na den obrácení sv. Pavla léta Páně 1421 s Pražany dohodu a v tom ujednání se obě strany konečně souhlasně usnesly, že má řečený Fulštejn se všemi osobami, které jsou s ním na hradě, jen se svými věcmi a nikoli královskými, odejeti beze vší překážky z hradu ..."
Východní opevnění obléhacího tábora se skládá ze dvou valů, které v délce zhruba 160 m přepažují ostrožnu, a z mezilehlého příkopu. Vnější, podstatně nižší a užší násep ve čtyřech místech vytváří pravoúhlé baštovité výběžky, které lze pokládat za postavení lafetovaných zbraní. Západní příčná fortifikační linie tábora obléhatelů, vzdálená od vnější hrany hradního příkopu cca 140 m, se skládá ze dvou sypaných valů a mezilehlého, poměrně mělkého příkopu a je protnutá novodobou cestou. Na valech byla zřejmě postavení palných zbraní a za valem uvnitř tábora i postavení praků. Dnes jsou již neidentifikovatelné. Proti hradu z tábora vybíhá úzký žlab, dvakrát zalomený, je asi 90 m dlouhý a 2 m široký s hloubkou nejvíce 1 m. Vytrácí se ca 65 m od vnější hrany hradního příkopu. Jedná se o sapu, tedy přibližovací okop, v němž se krytí útočníci mohli bezpečně dostat blízko k hradu. Podle kronikářské zprávy v něm měl být dokonce umístěn malý prak, což se mi zdá snad až nemožné. Vnitřní plocha tábora je pokryta množstvím mělkých prohlubní po příbytcích obléhatelů.
Útočící husité mohutnou palbou z děl a tří praků záhy poničili střechy veškerých hradních budov a hlavně zřejmě rozstříleli obranné ochozy hradu. Hradební zdi nebyly ještě vybaveny střílnami a daly se bránit jen shora z ochozu. Po jeho zničení se posádka ocitla v bezvýchodné situaci. Žádná pomoc zvenčí se nedala čekat, a tak velitel hradní posádky Mikuláš Herbort z Fulštejna sjednal na 25. ledna kapitulaci s podmínkou, že husité jemu a všem jeho mužům umožní odjezd do Kouřimi. Pražané poté hrad vyrabovali a vypálili, a zjednaní dělníci zbořili torza budov. V roce 1881 byly odstraněny všechny nadzemní zbytky zdiva. V poslední době v souvislosti s úpravami a opravami zříceniny vyšlo o hradu a obléhacím táboře několik podrobnějších studií.

Povídání profesora Durdíka:
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10121359557-port/212563241900009
https://plus.rozhlas.cz/novy-hrad-u-kunratic-jeden-smutny-pribeh-za-druhym-6638996