Jelikož nejsem členem CČSH (a nikdy nebudu) a nejsem žádným způsobem aktérem nebo zainteresovaným na volbě patriarchy, upozorňuji, že jistě nejsem nejlépe informován a vyjádřit by se měli jiní, mé info není určitě úplné a navíc je z druhé ruky
CČS(H) vznikla jako církev modení či modernistická, zaznamenala velký ú)spěch a následně neméně prudký pád, dnes má věkový průměr vyšší než římany, které chtěli duševně omladit, rozebírat proč k tomu došlo, nemá na pár řádcích smysl, nicméně skutečností je, že bohoslužba, liturgická hudba i základy víry mluví spíše jazykem první republiky, i kdyby nic jiného, tahle reformní církev je drtivé většině lidí, kteří za první republiky nevyrůstali nebo nevyrostli v rodinách uvědomělých členů církve, velmi málo srozumitelná a také o hospodaření církve se vedla řada polemik, již dříve řada lidí chtěla takové či onaké změny, nicméně v souvislosti s majetkovým vyrovnáním a koncem času klidu, kdy existoval stálý a jistý přísun peněz a existence, ty úvahy o zásadních změnách v životě církve dost sílily a s volbou většiny biskupů a nového patriarchy byly spojovány značné naděje
pan Butta ve vší úctě k němu tím nositelem změn (i když ani největší brzdou) prostě není a snad protože si to uvědomoval, tak otázku své další kandidatury vážně zvažoval a před pár měsíci se spekulovalo, jestli spíše nebude kandidovat na biskupa v Brně, jelikož Štěpán Klásek už z rodinných důvodů na biskupa ani patriarchu kandidovat nechtěl, hledalo se jinde, před pár měsíci se mluvilo hlavně o jednom jménu a to o D. Majerovi,
neoficiální výsledky vyhledávacího řízení mu dávaly dost šancí (žlučovité psaní paní Šilerové ponechávám stranou),
následně příslušná církevní komise ovšem neotevřela obálky s oficiálními výsledky, neboť měly vzniknout pochyby o tom, kteří kandidáti jsou volitelní, za této situace se sešel církevní sněm, na který raději vůbec nepřijela třetina delegátů, aby vybíral patriarchu, jednalo se za častých obstrukcí, takže někteří delegáti hlavně ze vzdálenějších končin z časových důvodů ještě před konečným hlasováním odjela, tři ze čtyř nominovaných kandidaturu odmítli a v nastalém guláši to bylo o tom jestli chcete Buttu nebo chcete bezvládí?
Pan Butta tedy byl právoplatně zvolen, bohužel celá příprava volby i samotného volebního sněmu nebyla zrovna profesionální a důstojná
"A pročpak to?", smím-li se zdvořile ptát.
Natož třetí největší v ČR a i kdyby se jednalo o jejího patriarchu.
