|
O třech bludech o husitství:
1, říká se, že husitské války zpustošily Čechy na dlouhou dobu.
S tím nemůžu souhlasit. V laické veřejnosti panuje představa, že Čechy byly velké, mohutné a slavné království, když přišli zlí husité a všechno zbořili. Jenže Čechy byly již dlouho před rokem 1419 v hluboké krizi a politickém úpadku. Obojí mělo kořeny již v závěru vlády Karla IV. a silně ovlivnilo vládu jeho syna Václava IV. Těžiště politické moci ve střední Evropě se od počátku 15. století pozvolna přesouvalo z Prahy jednak na sever, do Krakova, a jednak na jihovýchod, do Budína. Nehledě na to, že stoupal i význam Vídně a habsburský orel už nedočkavě posedával na větvi a čekal na svou první velkou mimorakouskou kořist. Ztráta říšské koruny v roce 1400 byla více než symbolická a končila éru české moci ve střední Evropě. O sociálních problémech předhusitské éry již byly napsány celé publikace, a tak je není nutné rozvádět. Co je však podstatné, většina české společnosti spojila nápravu poměrů s náboženskou reformací.
Dlouhá a krutá občanská válka skutečně zpustošila valnou část Čech (ne celou zemi, vždyť třeba Praha zažila jen jedno velké obléhání, a to hned na počátku husitských válek), ale je nesmysl tvrdit, že zůstalo jen spáleniště, které zde bylo i sto let poté. To je blud, neboť středověká společnost měla silné revitalizační schopnosti. I ze zdánlivě velkých katastrof jako válka nebo hladomor se společnost dokázala v krátkém čase otřepat, jelikož civilizační struktury byly stále ještě primitivní a snadno obnovitelné. Už několik let po jihlavských kampaktátech v Čechách znovu kvetl obchod, pole se zelenala, populace narůstala. Již v době, kdy Jiřík z Poděbrad dobyl Prahu, byl stav země na hony vzdálen tomu, jaký panoval v roce 1434. Nehledě na to, že na další velkou válku, která by plošně zasáhla celou zemi, si musely Čechy počkat až do první poloviny 17. století (!)
2, říká se, že husitské války zahubily stovky klášterů, tvrzí a hradů.
Předně se nejedná o stovky, ale desítky. A i to mělo své opodstatnění. Ano, husité měli vinu na jejich zániku, ale ne na tom, že nebyly po válkách obnoveny. Kláštery nebyly obnoveny proto, že původní klášterní komunita během válek zanikla nebo odešla do ciziny. Na obnově kláštera nikdo jiný neměl zájem. Královské hrady nebyly obnoveny, protože královský regál se v 15. století natolik ztenčil, že panovník poté již neměl prostředky a mnohdy ani zájem na jejich obnově. Tvrze většinou nebyly obnoveny proto, že jejich obranná funkce se ukázala jako mizivá a nižší šlechta hledala jiné způsoby, jak pohodlněji a bezpečněji sídlit. Torza hradů a klášterů jsou však i přesto upomínkami bouřlivých časů...
3, říká se, že kdyby se celá Evropa sjednotila, husity by porazila.
Často slyším, že nebýt stoleté války, roztříštěnosti Svaté říše římské, války Poláků s Řádem nebo Uhrů s Turky, tak by se našla dostatečná síla k uspořádání mohutné výpravy proti českým kacířům. Jenže tohle "kdyby" je jedna velká chyba vyvěrající z nepochopení prostého faktu, že celé dějiny středověké (a nejen středověké) Evropy jsou o roztříštěnosti a teritoriální řevnivosti. Ani křížové výpravy proti muslimům nedokázaly Evropu sjednotit, takže je omyl říkat, že by se našla síla, aby všichni panovníci Evropy zahodili za hlavu své starosti a šli nadšeně pod prapory kříže, aby táhli proti českým sedlákům, o jejichž náboženském sporu většinou nevěděli vůbec nic...
_________________ 
|
. 
