Na myšlenku založit tohle téma mě přivedla Dáša a já nějaký čas rozvažoval, zda by v této kapitole mělo vůbec být. Nakonec jsem se rozhodl toto téma založit. Proč?
Těch důvodů je hned několik. Máme zde jeho otce Karla IV. i jeho oba starší bratry, nevlastního Václava IV. a vlastního Zikmunda Lucemburského. Během svého krátkého života (1370 – 1396) velice významně zasáhl ve prospěch svého nejstaršího bratra Václava IV., ale o tom si třeba ještě budeme povídat v dalších příspěvcích. Nakonec to je hlavní a asi i jediný důvod, proč se toto téma objevilo v této kapitole. Ale kdo ví, někdo třeba najde i jiný důvod, od toho je diskuse ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

...za což se mu ledňáček krásně odvděčil. Už tehdy platilo pořekadlo pro dobrotu na žebrotu.

Nevím, jak Jana Zhořeleckého zapasovat do husitské epochy jinak, než konstatováním, že sehrál roli v rozvratu lucemburské dynastie v 90. letech 14. století. Snad jen tím, že jeho dcera, Eliška Zhořelecká, jenž zemřela roku 1451, byla poslední příslušnicí přemyslovsko-lucemburské dynastie. Jenže po roce 1409, kdy se v Bruselu provdala za vévodu Antonína Brabantského, ztratila kontakt s českými zeměmi, v čemž jí pomohlo i vypuknutí husitských válek, kdy v Čechách zanikla panovnická moc. Vím, že se v roce 1437 i 1439, kdy český trůn osiřel, objevilo její jméno při volebním klání, ale to bylo spíše jen zbožné přání a nostalgie za končící lucemburskou érou, než reálná politická úvaha. Nehledě na to, že ani ona neměla štěstí na potomky.

_________________

Ano. Jak to s tímhle tedy bylo? ...
Na počátku května 1394 byla ustanovena panská jednota v čele s markrabětem Joštem Lucemburským, která nebyla spokojena s vládou Václava IV. Král Václav byl na cestě do Berouna nedaleko Králova Dvora již 8. května zajat a internován na Hradě. Moc v zemi převzala panská jednota.
No, a nyní Jan Zhořelecký přechází k rozhodnému činu, který měl vésti k osvobození bratra Václava. Na počátku června začal shromažďovat vojsko a zkontaktoval i Viléma Míšeňského. Panská jednota převezla Václava IV. nejprve do Českého Krumlova (Jindřich z Rožmberka byl také členem panské jednoty) a pak na hrad Wildberg nedaleko Lince. Jan Zhořelecký za této situace bez větších problémů obsadil metropoli. Poté se posílená Janova armáda vydala směrem do jižních Čech. Na rozsáhlou válku však Janovi Zhořeleckému chyběly finanční prostředky, a tak došlo na jednání mezi znesvářenými stranami o podmínkách, které by vedly k propuštění krále Václava IV. ze zajetí. Jednou z podmínek byla beztrestnost členů panské jednoty a Jan Zhořelecký se měl stát jedním z rukojmí, která měla garantovat počínání krále po jeho propuštění. 1. srpna se na svobodu propuštěný král objevil v Českých Budějovicích.
A Jan Zhořelecký? Domníval-li by se někdo, že mu král měl být věru za co vděčný, byl by na velkém omylu, jak naznačil Napo_Leon. Zhořelecký vévoda se kvůli vojenskému angažmá ve prospěch svého nejstaršího bratra zadlužil a oprávněně očekával, že část jeho dluhů mu pomůže splatit osvobozený král. Finanční podpory se však od Václava nedočkal a musel dokonce na umoření oněch dluhů zastavovat své vlastní zboží. Nakonec se Václav IV. začal sbližovat s Joštem Lucemburským a za této bezvýchodné situace se k němu přiklonil i Jan Zhořelecký.

Domnívám se, že tohle bys měl poněkud rozvésti ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nebylo tajemstvím, že Jan Zhořelecký byl žhavým kandidátem na český trůn. Byl sice nejmladší z Karlových synů, ale ve vztahu k českému králi měl daleko větší vliv než Zikmund, který se v 90. letech teprve začal prosazovat v Uhrách. Jan byl braniborský markrabě, tedy jedním z římských kurfiřstů, zhořelecký vévoda, takže i přímý leník českého krále, který měl značný vliv ve vedlejších zemích Koruny české, a také pán Nové marky, čímž kontroloval důležité hrady na samotném území říše. Za této konstelace měl být hlavní oporou Václava IV. v českým zemích i v říši. Tak to také bylo, jenže s tím, jak upadala Václavova vláda a prodlužovala se jeho bezdětnost, rostly Janovy naděje na zisk trůnu, ať již v případě Václavova sesazení nebo předčasného skonu. Dokonce se zachoval dopis, cca kolem roku 1393, kdy se někdo pokoušel Václava otrávit, ve kterém Jan již otevřeně koketoval s nástupem na trůn, se kterým souhlasila i cizina, konkrétně míšeňský markrabě. Jenže Jan potřeboval, aby ho Václav vyhlásil nástupcem ještě za svého života, což byl problém, neboť ve hře byl i Zikmund, se kterým Václav sice nevycházel, ale jedno je spojovalo: ambiciózní, mladý a podle všeho i schopný Lucemburk je ohrožoval. Jeden z nich ho také dal s největší pravděpodobností otrávit. Jan nebyl spouštěcím mechanismem rozvratu Lucemburků, ale výrazně k němu přispěl, neboť posílil paranoiu na straně Václava a vyprovokoval Zikmunda k větší angažovanosti v českých záležitostech. Nehledě na to, že Jan bezděky podrýval Václavovo postavení v Čechách i v říši.

_________________

V rámci následnické posloupnosti byl pochopitelně na řadě Zikmund.
A ten, jak ho všichni známe, by se o tuto příležitost nenechal jen tak připravit, zvláště ne od svého mladšího bratra, který si toho musel být také vědom.

Jan Zhořelecký se v r. 1396, před svým neočekávaným skonem, uchýlil do kláštera v Neuzelle, kde v noci z 29. února na 1. března v nedožitých 26 letech náhle zemřel. Protože byl zcela zdráv, vyvolala jeho smrt nepodložené úvahy o tom, že neodešel ze světa přirozenou cestou.To jsou pouhé spekulace, nic víc.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Cui bono. Smrt Jana Zhořeleckého nejvíce prospěla Václavovi IV. nebo Zikmundovi, takže jsou to úvahy zcela na místě.


Proto jsem se snažil vysvětlit, že měl Jan Zhořelecký k Václavovi blíže, než Zikmund, a to nejen lidsky, ale i politicky, a proto byl nakonec nepohodlný pro oba bratry. Konstelace sil a poměrů v lucemburské rodině v 90. letech byla taková, že k trůnu měl o krok blíže Jan Zhořelecký.

_________________

2. nebo 3. srpna 1451 - je to právě 563 let, co zemřela Eliška Zhořelecká, vnučka Karla IV. a poslední legitimní příslušnice české větve lucemburského rodu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Eli%C5%A1k ... leck%C3%A1

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.