Vyjádření Dana Vávry, hlavního vývojáře husitské hry...
"...Tahle komprese prostředí se ovšem negativně projevuje na grafice. Abyste každých deset metrů mohli umístit hrad, jeskyni nebo tábor loupežníků, musíte vytvořit měsíční krajinu a lokace schovávat do nesmyslných kráterů nebo za kopce, které musíte udělat co nejvyšší, aby přes ně nebylo vidět moc daleko. Výsledkem je prostředí, které má do reálné krajiny hodně daleko, nelze se v něm bez mapy absolutně orientovat a většinou vypadá blbě. Říkám tomu bramborová krajina, protože povrch terénu připomíná povrch brambory.
Je vám asi jasné, že to, co jsem právě popsal, je cesta, kterou se rozhodně nechceme vydat. Snažíme se dělat realistickou hru a chceme mít krásnou realistickou krajinu. Pokud vám je ovšem podezřelé, že by byli všichni vývojáři tak “pitomí” a dělali to celou dobu špatně, místo aby si prostě vzali reálnou mapu a okopírovali ji do hry, máte pravdu - nejsou. Ono to totiž vůbec není tak jednoduché a na příkladu krajiny pro naši hru se vám pokusím vysvětlit, proč.
Naše hra je historická a odehrává se na zcela konkrétních reálných místech. Nikdo sice nemůže říct, jak přesně ta místa před pár set lety vypadala, nicméně řeky tečou pořád stejným korytem, cesty vedou pořád víceméně stejně a města a vesnice jsou pořád na stejných místech. A jelikož jsem tak trochu úchylný pedant, chci to mít v naší hře správně. Nedokázal bych tvrdit, že se naše hra odehrává v Praze a následně stvořit nějakou nesmyslnou vesnici v bramborové krajině.
Při konstruování dějové linie pro hru jsem proto postupoval opačně, než je běžné. Věděl jsem, co bych asi chtěl vyprávět, než jsem ovšem začal vymýšlet detaily, hledal jsem reálná místa, na kterých by se to mohlo odehrávat. To znamená místa, kde se v průběhu období, kdy se naše hra odehrává, stalo něco, co s historickými událostmi souviselo a já k tomu mohl naroubovat svůj příběh. Dané místo navíc muselo mít co nejvíce zajímavých bodů na co nejmenší ploše, abychom nemuseli vytvářet absurdní krajiny o rozměrech desítek kilometrů čtverečních a hráč se nemusel ploužit hodiny prázdnými lesy.
Jelikož stěžejní události příběhu se odehrávají na několika místech, vzdálených od sebe desítky i stovky kilometrů, bylo potřeba rozhodnout, zda půjdeme cestou fikce a plácneme vedle sebe zcela nesouvisející místa jako třeba Berlín a Londýn do jedné mapy 3x3 km, nebo zda bude ve hře nějaký loading a hráč se mezi příliš vzdálenými místy přesune po mapě. Rozhodl jsem se pro druhou variantu. Hra se proto bude odehrávat na několika menších mapách, které budou reálné, místo jedné mapy nesmyslné. Důvodem nebylo technické omezení enginu, ale prostě jen a pouze snaha o realističnost.
Následně jsem začal vybírat vhodná místa pro každou z těchto samostatných map. Přečetl jsem několik knih týkajících se událostí z našeho příběhu a vypisoval si zajímavá místa. Pak jsem si pustil stránky hrady.cz, mapující takřka veškeré kulturní památky v naší zemi, a na tamní mapě jsem začal od místa, kde se odehrává stěžejní událost první lokace naší hry, a začal jsem systematicky pročesávat okolí, abych nalezl místa, která s danou událostí souvisí a mohla by být zajímavá pro hru.
Prošel jsem mnoho desítek hradů, tvrzí a městeček a u každého zkoumal jeho historii. Skončil jsem s asi dvěma desítkami míst, která vypadala slibně, a začal je zkoumat hlouběji. Nakonec jsem vybral dvě lokace, kde se odehrály události, které takřka předčily moje očekávání, a k mé velké radosti jsem zjistil, že zmínky o nich jsou hned ve dvou románech, odehrávajících se ve stejném období, jako náš příběh, a v jejichž bezprostřední blízkosti se nachází spousta zajímavých míst a krásná divoká příroda. Kromě toho osudy lidí, kteří zde žili, přímo vybízely k zakomponování do našeho příběhu.
Bohužel, ona místa od sebe byla vzdálená dvanáct kilometrů vzdušnou čarou, což je opravdu hodně. Podobně velká krajina je nad naše realizační možnosti a navíc by byla zcela nezábavná na hraní. Pokud bychom se drželi reality, vytvořili bychom deset kilometrů prázdných lesů. Kdybychom je osázeli něčím, co v nich nebylo, popřeli bychom důvod toho, proč se držíme reality. Přišel tedy čas dělat kompromisy..."
_________________
|