Začnu odzadu
. Ano, tohle pojednání o fortifikacích možná zůstane monologem, ale je také možné, že bude korigováno, opravováno a doplňováno někým, kdo má hlubší znalosti, než já. Nepochybuji, že sem občas někdo takový zabrousí. Uvidíme.
Menší slovníček by asi opravdu nebyl na škodu
Bateriová věž = válcová či polygonální věž velkých rozměrů a se silnými zdmi. V několika podlažích v ní byla umístěna děla, zpravidla v komorových odvětrávaných střílnách. Typickými představiteli jsou např. věže severního opevnění Pražského hradu budovaného Benediktem Riedem po r. 1490. Bateriové věže Daliborka, Mihulka a Bílá byly postaveny v letech 1496-1506. Bateriovou věží je také táborský Kotnov.
Bašta = stavba hranatého, okrouhlého nebo polygonálního půdorysu, která vystupuje z hradební zdi do příkopu a zajišťuje tak boční palbu (flankování). Na rozdíl od věže je buď stejně vysoká jako hradba nebo ji jen o málo převyšuje.
Břitová věž = věž opatřená břitem, tj. ostrým klínovitým výběhem, který byl namířen proti směru možného ostřelování. Pokud by se vedla proti břitu palba, střely by dopadaly pod ostrým úhlem a neškodně by se odrážely do stran. Věž s břitem má např. hrad Zvíkov, Strakonice, Bítov, Veveří, Mikulov, Svojanov a mnoho dalších. Ve výjimečných případech mohla být věž opatřena i dvěma břity, tj. jakýmsi ostrohranným pilířem, jak bylo zjištěno např. u severovýchodní nárožní věže na předhradní hradu Týřova.
Rondelové opevnění = opevnění stavěné na konci 15. a poč. 16. stol., které používalo rondely, tj. velké dělové bašty okrouhlého půdorysu. Mohly být tvořeny zemním valem bez obezdění a nebo s obezdívkou (armováním). Nevýhodou tohoto opevnění bylo, že před čelem rondelu zůstal mrtvý prostor, který nebylo možné vykrýt palbou ze sousedních rondelů. Ten potom mohl využít nepřítel k útoku. U nás stavěli rondelové pevnosti hlavně Pernštejnové a nejdokonalejší z nich byl Pardubický zámek, dodnes téměř intaktně zachovalý. Dále např. Kunětická hora, Tovačov, zaniklý Chlumec nad Cidlinou aj.
Bastionové opevnění = vzniklo na přelomu 15./16. stol. na ostrově Rhodos. Na rozdíl od okrouhlých rondelů využívalo ostroúhých bastionů, zpravidla pětibokých, které bránily přilehlé kurtiny (spojovací hradby) i sebe navzájem. Bastiony umožňovaly soustředění velkého množství děl a v průběhu staletí se vyskytovaly v různých provedeních (plné, duté, ušnicové, s rovnými boky aj.).
Komorové dělo = dělo které se nabíjelo zezadu pomocí odnímatelné komory. Komora se nabila prachem a střelou, vložila se do děla a zajistila klínem. Pokud bylo k dispozci více komor, šlo z něho vést poměrně rychlou palbu. Takové dělo nebylo nutné vytahovat pro nabití ze střílny a mohlo být tedy umístěno i ve stísněných podmínkách.
Náměr = zacílení ve směru vertikálním
Odměr = zacílení ve směru horizontálním
Tuplhák = těžká hákovnice nabíjená čtyřmi loty střelného prachu (tj. 68g, 1lot=cca 17g). K jeho obsluze byli potřeba 2 muži. Lehčí "Hák" se nabíjel dvěma loty prachu a "Půlhák" jedním lotem.
Průstřelnice = část střílny, kterou se střílelo. U jednoduchých jednodílných střílen (např. štěrbinová, kruhová, trojúhelníková) je možné takto nazvat celý otvor střílny, zatímco složitější střílny se skládají z průhledítka a průstřelnice. Např. u klíčové střílny je horní obdélníková část průhledítkem a spodní kruhová průstřelnicí.
Komorová střílna = velká střílna, která je vlastně takovou místnůstkou v síle zdiva, ve které je umístěno dělo. Tyto střílny mívají odvětrávací komíny a někdy jsou na vnitřní straně uzavřeny vůči vlastnímu interiéru věže či bašty tenkou zdí.
A k tomu "poplácávání"
... vím co myslíš, ale možná je to lepší, než "flame war", kde si někdo posiluje svoje ego, ale pro nezainteresované čtenáře to zpravidla bývají jen "kecy v kleci", případně "sr.čky vymejvačky"
.