Volně přístupná zřícenina jednoduchého hradu Oltářík, nazývaného také Hrádek stojí na strmé čedičové skále nad vsí Děkovkou na Litoměřicku. Do současných dob se dochovaly zbytky věžovité vstupní brány a zříceniny věžovité obytné stavby na půdorysu lichoběžníku se zaoblenými nárožími, dochované až do výše prvního patra.
Hrad Oltářík pochází z doby, kdy nové hrady vznikaly jen zřídka, ale všechny staré byly maximálně využívány. Nechal jej totiž vybudovat jako nedobytnou pevnost po roce 1426 k ochraně svého rozsáhlého majetku husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. V té době byla důležitá pevnost hradu a nikoli jeho pohodlí, v dobách míru se však už nikomu nechtělo bydlet v tak stísněném prostoru na vysokém kopci.
Z hradu z výšky 566 m.n.m. je ale jedinečný výhled na spoustu dalších hradů v okolí, především na Košťálov, Skalku, Házemburk, Ostrý či Kostomlaty. Kromě toho je krásně vidět Milešovka a Lovoš.

Ještě jak se na něj dostanete.
Děkovka je malá víska nacházející se přibližně mezi Lovosicemi a Mostem nedaleko Podsedic. Pojedete-li po silnici č. 15. (Lovosice -> Most) v Podsedicích zahnete doprava na Děkovku, kterou projedete směrem na Dřevce. Přibližně po 1/2 km narazíte na rozcestník (červená x modrá turistická trasa), tam necháte stát auto a po modré se vydáte k hradu, kde jste za čtvrt hoďky loudavou chůzí lesem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jakoubek z Vřesovic zbudoval tento malý hrad pravděpodobně až ve 40. letech 15. století. Byl centrem malého panství, sousedícího s katolickými državami Zajíců z Házmburka, pánů z Ilburka a Kaplířů ze Sulevic.
Když Jakoubek v dubnu 1433 na třetí pokus dobyl hrad Kyšperk v Krušných horách, držel tento hrad zástavně Rydkéř z Polenska. Jakoubek patřil ke skupině prozíravých husitských hejtmanů, kteří se své úchvaty snažili legalizovat i pro budoucnost.
Při pozdějším přezkoumávání držby majetku předložil dvorským úředníkům listinu Rydkéře a jeho synů o postoupení hradu Kyšperk právě Jakoubkovi.
Možná jako součást vyrovnání za Kyšperk zastavil Jakoubek roku 1450 hrad Oltářík Rydkéřovu synu Janovi z Polenska.
Vřesovci již nikdy hrad nevykoupili zpět a Jan z Polenska zástavu postoupil roku 1468 Zajícům z Házmburka.
Další osudy hradu za poděbradských válek nejsou známy, připomíná se až v roce 1531 jako součást majetku Ilburků.

... I když "po roce 1426" je poněkud širší časové určení, mám za to, že je přece jenom přesnější než varianta ad 2).
Proč by ho stárnoucí Jakoubek budoval až někdy ve 40. letech 15. věku? Po smrti Albrechta Habsburského skončila válka mezi stoupenci polské a habsburské kandidatury. Na počátek r. 1440 byl do Prahy svolán zemský sněm, na němž byl přijat tzv. list mírný z 29. ledna 1440, který eliminoval vznik nové války. Že by se tedy Jakoubek chystal do války proti významnému mocenskému uskupení ve středních a východních Čechách Hynce Ptáčka z Pirkštejna, který se nakonec přiklonil ke kandidatuře Ladislava Pohrobka, tj. habsburské? Ne? Tak proti komu? ...
Navíc Čornej, str. 451 vznik tohoto hrádku klade dokonce před rok 1426. V tomto bouřlivém čase bychom pro stavbu tohoto hradu našli nepochybně daleko více důvodů, jak již naznačila Dáša.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Roku 1435 hrad Oltářík nejmenuje Bartošek z Drahonic ve výčtu Jakoubkova majetku.
První zmínka o něm je až z roku 1450, při jeho zástavě Janovi z Polenska.
Proto už August Sedláček usuzuje na 40. léta. S tím jsou v souladu i poslední výzkumy.
Upřímně, hrad skládající se v podstatě z jedné malé věže byl spíš postaven jako demonstrace přítomnosti a majetku v oblasti. Nemohl pojmout posádku, která by mohla sousedy jakkoliv ohrozit. A jeho panství - tj. 2 až 5 vesniček by takovou posádku ani neuživilo.

Ano, to je sice pravda, ale tyhle skutečnosti bych nepřeceňoval právě s ohledem na velikost tohoto hrádku.
BTW. Valký být zřejmě nemohl už jen z toho důvodu, že jinak by uprostřed velkého nádvoří čněla jen homole vrcholu kopce obehnaná dlouhou hradbou s baštami, parkánem a donjonem. A kdo by to furt vobíhal bez tunelu skrz ten kopec, že.

Jaké?
Archeologické asi ne, ty by cca 15 let zřejmě nerozlišily. Tak nějaké jiné badatelské? ...

Dejme tomu.
Přestože jsem na zřícenině tohoto hrádku nikdy nebyl, jeho význam mohl spočívat především v tom, že šel velice obtížně dobývat. Pak na velikosti asi moc nezáleží.
Ale k tomu by nám řekli více naši castellologové, znalci dobývacích technik oné doby a v neposlední řadě ti, co v té lokalitě aspoň byli.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Bartošek z Drahonic zmiňuje třeba i Ploskovice, které byly v té době prakticky bez sídla, neboť dvorec johanitů určitě nepřežil války. I když panství to bylo asi větší --6 až 10 vsí. Takže bych to nepodceňoval.

Současná archeologie nemá peníze na výkopový průzkum. Ten funguje jen u záchranných prací, které musí platit investor stavby, která narušila archeologickou situaci. Dnes se musí spokojit s povrchovým průzkumem, leteckou fotogrammetrií a dalšími nedestruktivními metodami. A těm předchází i archivní průzkum. Takže ani tyto poznatky nelze podceňovat.
Nejnověji: Lehký-Sýkora Nové poznatky o stavební podobě hradu Oltářík v Castellologica Bohemica 12

Bydlím v okruhu 20 km od hradu přes 40 let, pár desítek knih, studií atd. o hradech jsem přečetl, nějakou tu stovku objektů navštívil a pár si jich i kresebně zrekonstruoval. Na Oltáříku jsem byl poprvé před 30 lety a naposled před měsícem. Pokud tedy ta narážka patřila mé osobě .

Zajímavé spíše je, zda ke hradu patří i nízké zbytky kamenných zídek, nacházejících se na několika místech kopce, nebo 2 stavební fáze brány, po věži jediné dochované zděné části hradu.
Případně zda byl hrad roku 1469 jako jiná házmburská sídla obléhán (osobně myslím, že ne)...

O.K.
Jestlipak to četl prof. Čornej ...

... možná mi to nebudeš ani věřit, ale nějak podvědomě jsem něco podobného tušil. Na tomto fóru najdeš spřízněné duše, bohužel v poslední době málo přispívají (oni vědí, koho tím myslím... ).

Ale dyk my známe Tvoje bydliště z Tvého profilu.
Depák, moje narážka nepatřila zdaleka Tobě, ale především na ty v té závorce o repliku výše. Oni také navštěvují hrady po celé v ČR a mají znalosti, před nimiž smekám. Já jen v této debatě přikládám drobné, suché větvičky, aby oheň nezhasnul úplně, obrazně řečeno.
BTW. Z Tvých smajlíků je patrné, jaký jsi bezkonfliktní přispěvatel. Takové věcné diskutéry tohle fórum potřebuje a zaslouží si je.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Oltářík v první kampani r. 1467, ani ve druhé r. 1469 obléhán nebyl. V té první zjevně proto, že na jejím začátku patřil ještě Mikuláši z Polenska a bratři z Házmburka ho získali až r. 1468.
Jiří začal válku s Jednotou Zelenohorskou opovědným listem, který zaslal Zdeňkovi Konopišťskému 20. dubna 1467. Do konce dubna pak bylo obleženo 7 hradů: Roudnice, Helfenburk u Úštěku, Český Šternberk, Konopiště, Líšno, Kostelec nad Sázavou a Velký Vřešťov. O něco později pak byly obleženy tyto hrady a hrádky: Měšice, Chvatěruby, Hostinné, Kost a Mladějovice. Jiřího syn Jindřich dobyl téhož roku ještě tvrze Frymburk a Žihobec u Sušice a do poloviny října pak obléhal Jindřichův Hradec.
V březnu 1468 začala válka s Matyášem Korvínem a na obléhání dalších pevností již nebylo ani pomyšlení (dokončilo se pouze Konopiště ).
Po dohodě u Vilémova, když Matyáš své vojsko rozpustil, oblehl Jiří v létě 1469 tyto Házmburské hrady: Kost, Trosky, Malá Skála, Navarov, Toužim, Andělská Hora, Ostrov a Bochov. Oltářík uváděn není, snad proto, že se do něho nevešla akceschopná posádka a nehrozilo z něj tudíž větší nebezpečí . Není uváděn ani Házmburk. Ten snad proto, že byl, vzhledem ke své poloze, tehdejším prostředky prakticky nedobytný.

Milý Jiří, pokud patřím do té závorky i já, tak bych na obhajobu své pasivity uvedl, že pod tíhou pracovních a rodinných povinností (tři ratolesti jsou holt znát ) padám na ústa a moje internetové aktivity se blíží bodu mrazu. Ne, že bych neměl o čem psát, ale skutečně k tomu nenacházím čas ani energii .

_________________
Martin, střelec českobrodský

Bratře Martine,
ano, do té závorky patříš zejméma ty a bratr Kolssteyn. Při tom zoufalém počtu aktivit přispěvatelů tohoto diskusního fóra zvláště v poslední době to pochopitelně nebylo, ani nemohlo být, míněno jako výtka, ale jenom jako povzdech a vyjádření jisté míry lítosti nad tímto neutěšeným stavem. Já moc dobře znám tvoje časoprostorové možnosti a taky vím o starostech jiných přispěvatelů, s nimiž se znám osobně nebo aspoň virtuálně. Vím, jaký řeší probémy v týhle nejednoduchý době, takže i jejich koníčky, které mají tak rádi, se dostávají na okraj jejich aktivit. Ale dobře, raději už nebudu ani vzdychat ...

P.S. Ještě by nás ale zajímal taky tvůj názor na dobu vzniku tohoto hradu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ale podobně na tom jsou i jiná fóra. Dokonce bych řekl, že to zdejší je na tom ještě docela dobře. Každopádně husitstvi.cz beru jako fórum, kde "méně znamená více". Necítím zde nutnost chatovat, přesvědčovat někoho a přetahovat se o názor či o slovíčko. Jen si to tady tak občas přečtu ... .

Tenhle hrádek jsem zatím nenavštívil ani neřešil, takže mohu jen citovat T. Durdíka:
"Hrad si po roce 1426 postavil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který ho záhy směnil s Janem z Polenska a Vršovic za Kyšperk."

... tak mi žena vrazila do rukou naše miminko a mám po .

_________________
Martin, střelec českobrodský

Dovolím si pár oprav.
Martin při popisu obléhacích bojů proti Zajícům z Házmburka v letech 1467 a 1469 vychází z kronik a Palackého. Bohužel tyto zprávy nejsou zcela přesné.

V roce 1467 Zajícové skutečně ztratili hrady Velký Vřešťov (II.fáze) a Chvatěruby a příměřím si zachránili obležené hrady Hostinné a Kost.
Ovšem ztráty byly větší, pravěpodobněji v roce 1467 než 1469 ztratili též 2 hrady na Lounsku, a to Slavětín a Žirotín.

Roku 1468 koupili Oltářík.

V roce 1469 byly skutečně obleženy házmburské hrady Kost, Trosky, nikoliv Malá ale Hrubá Skála, Navarov a nezmíněný Frýdštejn.
Ostatní zmíněná obležená sídla -- Toužim, Andělská Hora, Ostrov a Bochov nepatřila v té době Zajícům z Házmburka.
Ti dokázali zachránit uzavřením příměří s Jiřím z Poděbrad jen Kost, zbylé 4 hrady kapitulovaly.
Ovšem roku 1469 byla již předtím obležena i Budyně. Údajně chtěli oblehatelé (kníže Jindřich a Mikuláš Střela z Rokyc) zajmout nejvyššího kancléře Jana Zajíce z Házmburka a vyměnit ho za zajatého králova syna Viktorina. Janu Zajícovi se ale podařilo z obleženého města uniknout, takže královské vojsko vyrazilo raději posílit severní oddíly. Při tomto obléhání předpokládám zničení blízké tvrze v Libochovicích.
Házmburk dobýván ani nebyl, u Oltáříku to také nepředpokládám.

Osudy zbylých házmburských hradů ve východních Čechách-- tj. Hostinného, Choustníkova Hradiště a Rýzmburka nejsou bohužel známy vůbec.

Takže z původního majetku jim zbyla slabá polovina, podle počtu hradů ještě méně. Část majetku sice získali zpět, ale dluhy už je stejně táhly ke dnu.

Ano, skutečně to byla Hrubá Skála , Vranov nad Malou Skálou tehdy obléhán nebyl . Výčet hradů jsem převzal z knížky O. Frankenbergera a on tam prostě má tu Malou Skálu. No, stane se.
O obléhání Frýdštejna v tomto roce jsem nečetl. Z jakého to je pramene?

_________________
Martin, střelec českobrodský

Svůj příspěvek jsem nepsal z domova, ale jen po paměti. Když jsem ho včera ověřoval , začal jsem se "bát" právě tohoto dotazu-Gratuluji

Zdroj je pochybný- vlastivědný sborník z 1. pol. min. století a jedna z vlastivědných brožur Beatrisu.

Neber to teda jako fakt, ale považuji to za velmi pravděpodobné.

1-Po smrti Bohuše z Kováně roku 1460 byl poručníkem sirotků a tedy správcem majetku Jan Zajíc z Házmburka.Ještě roku 1469 Zajícové oznamují do Vratislavi, že mají na Frýdštejně svého hejtmana.Hrad tedy byl v jejich rukou a měli tam svou posádku.

2-Po obležení házmburských hradů- Kost, Hrubá Skála, Navarov a možná Trosky (+Frýdštejn????) -vyrazilo koncem srpna 1469 na pomoc lužicko-slezské vojsko.
Po několikatýdenním obléhání kapitulovala 28. 8. Hrubá Skála.
Předvoj křižáckého vojska mířil k Navarovu, ale 8km před cílem odbočil k Frýdštejnu. Je možné, že hrad nutně potřeboval pomoc.
Ještě před dosažením Frýdštejna křižácké vojsko uteklo po nepřesné zprávě o blízkosti velkých českých sil.
Jen Oldřichovi Zajícovi se podařilo obsadit Turnov a zásobit Trosky (možná zatím či dočasně neobležené).
I Trosky ale počátkem listopadu kapitulovaly.
Příměřím byla poté zachráněna jen obležená Kost.

3-Když královké vojsko oblehlo všechny házmburské hrady v této oblasti, bylo by podivné vynechat právě Frýdštejn. Byl to ostatně důležitější hrad než třeba malý a zastrčený Navarov.

Možná . Nicméně naše logické domněnky bývají často vyvraceny nepříliš logickými skutečnostmi .
Obléhání Frýdštejna r. 1469 by mohl potvrdit, či vyvrátit archeologický průzkum, avšak nevím, zda-li by se nálezy daly dostatečně dobře odlišit od obléhání r. 1432 (případně jiného nezaznamenaného obléhání??).

Písemnými prameny bohužel není zachyceno každé obléhání, byť šlo obvykle o finančně i časově nákladnou záležitost. Takovým typickým příkladem je obléhání a zničení hradu Zlenice, někdy v letech 1463-65, pravděpodobně Zdeňkem Konopišťským. Archeologie jednoznačně potvrzuje, prameny mlčí .

_________________
Martin, střelec českobrodský