Kdo vlastně byl Čeněk z Vartenberka? Dalo by se nějak z jeho činů usuzovat za koho se sám pokládal? Jistě kdysi chtěl být ze všeho nejvíce tím opravdovým čestným rytířem, nakonec byl husitou i katolíkem. Ale pro vše dobré, co pro nás udělal, bych mu přála, aby zemřel jako stoupenec kalicha. A jaký byl jeho vztah k Janu Žižkovi?

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Bázlivý pragmatik ...
Korouhvička točící se po větru, nebo chcete-li, "kam vítr, tam plášť". Když jsem k tomu pragmatikovi předřadil adjektivum "bázlivý", měl jsem tím na mysli především to, že svoje postoje pragmaticky měnil ještě dříve, než by toho bylo nezbytně třeba, jak se o tom sám záhy přesvědčil na vlastní kůži.
Byl to především představitel vysoké šlechty, který nechtěl připustit, aby mu revoluce uzmula jeho nemalý podíl na moci. A tomu hodně své jednání podřizoval.

S velkou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou to ví jen on sám. A to už nám bohužel neprozradí. Něco málo o tom je uvedeno v předchozí replice.
Ke konci života už byl zase kališníkem, jak naznačila Dáša ve svém "otvíráku". Možná v očekávání posledního soudu.

Měl-li by si vybrat např. mezi Zikmundem a Žižkou, jeho volba by byla jednoznačná! To nám taky hodně napoví o Vartenberkově utrakvizmu.

Ale zkusme si tu otázku otočit ve zdánlivě jednodušší: "Jaký byl vztah Žižky k Čeňkovi z Vartenberka?"
Obávám se, že až do své smrti ho Žižka vnímal jako svého nepřítele. Proč? Uvedu jen pár charakteristických příkladů. V dubnu 1423 Žižka poráží Vartenberkovo vojsko na vrchu Gothard u Hořic. Vartenberk se jako katolík stává členem svatohavelské koalice, jež položila základy k tzv. první "panské jednotě", která byla rozdrcena u Malešova. Když byl Žižka krátce před posledně jmenovanou bitvou obklíčen v Kostelci nad Labem, tak mezi vojskem, které neporazitelného obklíčilo, byly i Vartenberkovy oddíly.
Žižka ho nepochybně neměl rád, neboť Vartenberk byl nevyzpytatelným soupeřem a mnohdy dost obtížně čitelným protivníkem. Z vojenského ale i politického hlediska musel být lidem Žižkova typu nakonec bližší katolík, který své postoje neměnil a nepřebíhal, jak ho napadlo, ke straně protivné a zase zpátky ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Čeněk jako aristokrat nenáviděl demokracii Tábora, ale věděl, že u posledního soudu bude jedno zda byl šlechtic nebo chudák, že bude souzen podle skutků a jemu mezi ty dobré bude počítáno, že dal světit husitské kněze na svém hradě Lipnici, když byl na počátku roku 1417 v Čechách oficiálně vyhlášen zákaz kalicha.

K. V. Zapp k Čeňkovu dobru uvádí: ''Byl přívržencem Husovým, opatřil mu již r. 1414 vysvědčení o jeho pravověrnosti... byl hlavním původcem stížného listu české šlechty ku sboru Kostnickému... vida však chování Sigmundovo, odpadl od něho 17. dubna 1420 a znamenitý manifest proti němu vydal...r. 1421 smířil se zas s Pražany před Jaroměří.''

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Zdravím.
Kým Čeněk z Vartenberka byl, nevím. Na jeho jméno jsem narazil při svém volnočasovém zkoumání dějin kláštera Hradiště (nad Jizerou).

Vezměme to po pořádku:
17.4.1420 Čeněk z Vartenberka "... přichystal překvapení katolickému kléru i katolickým měšťanům přebývajícím v hradním areálu. V průběhu oběda dal zatknout dva ze tří velitelů Zikmundovy posádky na Pražském hradě, shodou okolností své příbuzné Jana Chudobu z Vartenberka na Ralsku a Zikmunda Děčínského z Vartenberka." Čornej s. 238

Dále volně dle Čornej s. 241:
Ve stejné době se na návrší Oreb u Třebechovic setkávají husité z východních Čech z iniciativy Hynka Krušiny z Lichtenburka, aby táhli na pomoc Praze před první kruciátou. Jaké panství sousedilo s panstvím Hynka Krušiny? Velišské panství Čeňka z Vartenberka.
Tito husité, orebité, pak nejdou na Prahu přímo, ale zajdou si, mým odhadem minimálně den pochodu, a 30.4.1420 vyrabují klášter Hradiště (diskuzi o jeho "vypálení" vedu na jiném vlákně tohoto fóra). Mniši stačili včas utéct na Bezděz, takže orebité po doplnění zásob a přespání pokračují druhý den do Prahy, která tyto posily slavnostně uvítá 2.5.1420 v čele s nejvyšším purkrabím a Zikmundovým českým místodržícím Čeňkem z Vartenberka.

Pojďme si projít co víme. V dubnu 1420 Čeněk z Vartenberka dá zatknout na Pražském hradě své dva příbuzné a převezme velení. Jeho soused, který shromáždí na 2 000 Východočechů, vyplení cestou do Prahy klášter Hradiště, který založili Vartenberkovi předci (o tomto rodu více například v knížce Berthold Waldstein-Vartenberg: Markvartici), a který sloužil mimo jiné i jako pohřebiště rodu Vartenberků (více například Kateřina Charvátová: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1). V jeho čele stál opat, který s jistou dávkou pravděpodobností byl Čeňkův více či méně vzdálený příbuzný (pravdu ale neznáme, viz Charvátová). Poté co orebité Hradiště vyplení, odpochodují do Prahy, kde je Pražané v čele s Čeňkem z Vartenberka slavnostně uvítají a zahrnout poctami.

Vážení přátelé. Mě tohle už nepřijde jako případ pro historika, ale spíš pro rodinného terapeuta.

_________________
Křesťan katolického vyznání, laický člen dominikánského řádu. http://laici.op.cz/

... což mi připomíná, že se v tomto vláknu nezmínila ještě tato důležitá událost z roku 1417.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Čeněk z Vartenberka byl ochránce Husa a poručník Oldřicha II. z Rožmberka.