Tak ten nám tady ještě chyběl! Proto jsem mu založil samostatné téma.
Hrad Valdštejn nedaleko Turnova je také spjat s husitskou dobou i jejími protagonisty, a proto v této kapitole musí mít své nezastupitelné místo.

Víme, že na tomto hradě byl vězněn celý rok a půl, tj. od jara 1427 do podzimu roku 1428, Zikmund Korybut. V té době byl hrad v držení bratří Valečovských, někdy se uvádí, že jen jednoho z bratří.
V r. 1438 hrad Valdštejn získal Jan Čapek ze Sán, který ho později připsal své dceři Žofii.
Když jsem četl stručný referát o Janu Čapkovi ze Sán od moravského historika
doc. Davida Papajíka, našel jsem tam zmínku, kterou si dovolím ocitovat: "Víme pouze, že hrad Valdštejn, který byl patrně rozdělen na dva samostatné celky, dal Čapek své dceři Žofii, jejímu manželovi Janu Talafúsovi z Ostrova a Soběslavovi Mrzákovi z Miletínka." (... synovi Diviše Bořka z Miletínka – pozn. JM)
David Papajík: Jan Čapek ze Sán a Český ráj
In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji, Z Českého ráje a Podkrkonoší supplementum 13, sborník referátů Turnov 2009, str. 11 (laskavě zapůjčil Kolssteyn)

Nevíte o tom někdo něco více? Zajímají mne především ty zvýrazněné pasáže příspěvku ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Již velmi matně si vzpomínám na moji návštěvu Českého ráje a zmíněného hradu před mnoha lety. Z prohlídky Valdštejna si na nic o jeho rozdělení nevzpomínám (což však nic neznamená), zato si však na tuto zmíňku vzpomínám z jiného hradu - Valečova. Podrobnostmi však nemohu sloužit, už je to opravdu dlouho, musel bych se podívat do nějaké příslušné literatury.

_________________
Bůh je dokonalý. Jeho zákony jsou dokonalé. V Jeho lásce je obsažena přísná spravedlnost.

O tom, že hrad deskově nabyli výše zmínění, je zachován ve vyhořelých pozůstatcích desk zemských. Tato listina je už z větší části dokonce česky, což byl fenomén 15. století.

Zmínka o dvojhradu už byla kdysi na partnerském serveru.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Zřejmě k tomuto rozdělení hradu vedla dohoda mezi jeho majiteli, neboť vlastnické poměry zde byly, v době husitských válek a těsně po nich, dosti komplikované. V r. 1431 držel Valdštejn Rameš z Hrádku, r. 1434 jeho právoplatný majitel Jindřich z Vartemberka a r. 1437 bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. 1437-39 pak Čapkova dcera Žofie a její manžel Jan Talafús spolu se Soběslavem Mrzákem z Miletínka. Tady by rozdělení hradu mohlo být celkem pravděpodobné.
Jeden hrad byl na předním a středním skalisku a druhý na zadním skalisku. Ten zadní byl klasickým skalním hradem, jakých se v Českém ráji vyskytuje několik (např. Pařez) a měl tedy i typický vstup skalní rozsedlinou. Při patě skály pak vzniklo malé předhradí.
Někdy se ale uvádí, že Valdštejn byl rozdělen až po jeho dobytí zemskou hotovostí r. 1440, neboť se ho r. 1439 zmocnila jakási lapkovská rota, která velmi sužovala okolí. Zároveň se lapkové zmocnili také sousedního hradu Kavčiny. Rovněž i nedaleké Trosky (vlastníkem byl Jan z Bergova) obsadila též r. 1439 lapkovská rota Kryštofa Šofa z Helfenburka a jeho kumpána Švejkara. Buď byly tyto roty nezávislé a nebo šlo o společný loupežnický počin . Každopádně r. 1440 byl dobyt Valdštejn a Kavčiny a obléhány Trosky, které ovšem odolaly. Kryštof Šof vyklidil Trosky až r. 1444 a přemístil se právě na pustý Valdštejn. A jestliže přišel i se Švejkarem, pak by zde byla druhá pravděpodobná možnost, že byl obnovený hrad rozdělen na část Šofovu a část Švejkarovu.
Rovněž bych ale připustil možnost, že některý z majitelů nemohl udržovat celý, relativně velký, hrad a tak ho zredukoval na zadní část a ty přední nechal zpustnout. Kdo ví? ...
Mimochodem, na hradě Valdštejn jsem se v březnu 2008 podruhé (a doufám, že naposledy) ženil. .

_________________
Martin, střelec českobrodský

Osobně si myslím, že k rozdělení hradu došlo nejpozději v průběhu husitských válek, ne-li nedlouho po roce 1424. Tehdy byl hrad okupován několikerou posádkou a jistě věznění Korybutovo nebylo suterenní věžní celou, ale poměrně pohodlnou "samotkou."

Toto druhé obsazení Valdštejna určitě nebylo myšleno jako dlouhodobá usurpace a tak se jistě nikdo nechtěl ani pouštět do finančně náročných přestaveb, kdy nevěděl, uhájí-li hrad příští den.

Pařezu se to svým způsobem podobat mohlo, ale klasický skalní hrad si představuju spíš jako blízké Kavčiny, Drábské světničky apod.

Nemuseli jste se v březnu ještě brodit k hradu po kolena sněhem? On je dneska Valdštejn spíš takové letní sídlo, takový kabriolet mezi hrady...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

V novější odborné literatuře se považuje za skalní hrad stavba situovaná na skalním suku se vstupem 3 - 6 m nad základnou skalního bloku. Tento vstup bývá umístěn do upravené spáry po straně skaliska.
Hrad Pařez by tedy nesplňoval tuto definici, pokud by byla používána hranolová věž původně stavěná jako brána (má šachtičku na protizávaží padacího mostu). Ale přístup k ní by obnášel stavbu velmi dlouhého a vysokého mostu z protější stráně, což by bylo technicky velice náročné. Zřejmě proto byla pro vstup upravena spára na boku skaliska a hranolová věž jako brána nikdy nefungovala.
Ale jak uvádí T. Durdík, výše uvedená definice nepostihuje všechny skalní hrady . Nicméně ve svém předchozím příspěvku jsem uvažoval právě tuhle specifikaci.

Sníh tehdy nebyl a šlo vyjet až nahoru. Dokonce se v den obřadu (15. března) dostavilo krásné slunečné počasí.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Ještě se vrátím k tomu rozdělení hradu. Myslím si, že se tak dělo právě v souvislosti onoho zmiňovaného právoplatného majitele. Tím byl samozřejmě zemský sudí Jindřich z Vartemberka.
Zpočátku pečetil listinu na podporu Jana Husa, ale už kolem roku 1424 přišel o hrad a snad se musel i někam uchýlit do bezpečí. V následujících letech se však nehodlal nechat připravit o hrad a nejspíš došlo i k nějaké té smlouvě s husity s tím, že tam budou mít trvalou posádku. Ale tím, že on na hradě taky sídlil, tak mu byla část hradu ponechána a následně upravena na samostatnou, oddělenou od stávající části...
Je to ovšem jen domněnka.
Stručný profil Jindřicha z Vartemberka.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Toto není vůbec pravda.
Valdštejn byl rozdělen později a v době, kdy ho získal Šoff (Šof, Šouf), tak Švejkar již dávno NEŽIL!
Šoff získal později hrad legálně, možná i vyženěním, a zcela evidentně mohl se svým majetkem volně nakládat, jak dokládá listina, kde dává hrad k dispozici pro odboj a organizování nepokojů. Jeho potomci vlastní hrad nejméně do roku 1489!
Tyhle drobné odchylky a nepodložené domněnky bez opory historických pramenů, je třeba řešit hned a v zárodku, jelikož nejsou prospěšné pro historii a další bádání. Z toho důvodu reaguji po tak dlouhé době na mrtvé téma..

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Fakt musím uznat, že jseš borec a děkuji ti, že jsi hned "v zárodku" vyřešil mojí nepodloženou domněnku a drobnou odchylku, která rozhodně nebyla prospěšná pro historii a další bádání.
Na toto téma reaguji z důvodu, že mne bolí záda a nemůžu spát. Tak jsem si uvařil kafe a jdu číst dál ...

_________________
Martin, střelec českobrodský