Dáša Nová píše:
V knize ''Velikáni našich dějin'' jsem objevila, že se nám dochoval další list Prokopa Holého:
Že Prokop Holý při jízdách svých alespoň sám sledoval cíle vyšší, toho svědectvím je list, který spolu se Zikmundem Korybutovičem a jinými svými hejtmany 28. listopadu 1430 poslal purkmistrovi, konšelům i sousedům Namyslova ve Slezsku, kam koncem roku podnikl jízdu novou. Praví se mimo jiné takto v památném onom listě, o němž nevíme, měl - li jaký účinek: ...
Možná by nebylo od věci, doplnit toto strohé konstatování poněkud podrobnějším popisem událostí, jichž se to dotýkalo a které tomu předcházely:
V druhé polovině r. 1430 se k protihusitskému odporu odhodlala Vratislav. Se svými spojenci Vratislavští úspěšně přepadli malý husitský oddíl u Svídnice. Povzbuzeni tímto dílčím úspěchem získali 8. září zpět na svoji stranu Münsterberk (Ziębice), který sirotci dobyli koncem r. 1429. Již 18. září 1430 padl Grodków Bolka Opolského a v říjnu Vratislavští oblehli Němčí. Ale to se již táboři odhodlali k ráznému zákroku a vyslali do těchto oblastí trestnou výpravu. První, co Vratislavští udělali, bylo zbabělé stažení se od obleženého Němčí. K táborské výpravě se pak z Hlivic připojil Zikmund Korybut, aby společně zamířili k Namysłówu, jehož "
purkmistrovi, konšelům i sousedům" píše Prokop Holý výše uvedený dopis. Namyslov se však nakonec nepodařilo dobýt. Zcela jinak to na počátku prosince dopadlo s Otmuchówem, který se po dohodě s tábory vzdal, čímž husiti získali ještě sousední tvrz Vrbno (Wierbzno).