Hrad Krasíkov najdeme kousek od Konstantinových Lázní na Tachovsku na velice zajímavém a tajemném místě.

Byl založen ve druhé polovině 13. století a patřil přednímu západočeskému rodu pánů ze Švamberka erbu labutě v červeném poli. Odtud plyne módní německý název hradu Schwanberg, zkomoleně Švamberk. Předkem Švamberků byl Ratmír ze Skviřína (zemřel 1247), do doby jeho synů pravděpodobně spadá založení hradu.

Zříceniny hradu se rozkládají na zdaleka viditelném vrchu, vévodícímu okolní krajině u Bezdružic. Areál má půdorys trojúhelníku s protáhlými odvěsnami. Je rozdělen hlubokým vyzděným příkopem. Na hrad nás přivede cesta ze vsi Krasíkova, stoupající vzhůru mezi vnějším a vnitřním valem předhradí. V místě, kde přístupová cesta mění svůj směr a zatáčí se do areálu hradu, byla k její ochraně postavena okrouhlá věž. Nejvýznamnější stavbou předhradí bývala kaple sv. Jiří, připomínaná roku 1342. Barokní kostel sv. Máří Magdalény pochází až ze 17. století. Jeho presbytář založili na substrukci pozdně gotické hradební bašty, vybavené klíčovými střílnami.

Hrad několikrát postihly i vojenské operace husitských válek. Za úspěšné husitské výpravy na Plzeňsko roku 1421 zamířil Žižka ke Krasíkovu, když se dozvěděl, že na něm pobývá vůdce západočeského landfrýdu Bohuslav ze Švamberka s nepříliš silnou posádkou. Během dvou dnů husité obsadili hřeben kopce a dobyli věž s mostem. Bohuslav hrad v bezvýchodné situaci vzdal. Během vězení na Krasíkově a Příběnicích se seznámil s učením táborských kněží, a když poznal, že Zikmund nejeví zájem o jeho osvobození, přidal se na stranu podobojí. Po Žižkově smrti se stal dokonce vrchním táborským hejtmanem.
Krasíkov byl v rukou husitů důležitým opěrným bodem, o který se bojovalo v letech 1421 a 1422, kdy jej dobyli zpět plzeňští.

Vojenský význam si podržel i za třicetileté války. Ničivý požár roku 1644 a následky švédského zpustošení o tři roky později způsobily jeho definitivní zánik.
http://www.paladix.cz/clanky/svamberk-krasikov.html

A ještě cesta. Na kole, autem i od vlaku jsou to na Krasíkov dva kilometry z Konstantinových Lázní.
http://www.mapy.cz/#mm=TTtP@x=129710336@y=135268096@z=12

(podle časopisu 'Plzeňský pohled 4/2011')

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Dovolím si připojit ještě pár zajímavostí spojených s tímto hradem.

Jedna z Pekařových hypotéz vyjadřuje přesvědčení, že Žižka byl pasován na rytíře právě za dobytí Krasíkova. Byl-li Žižka pasován po bitvě u Německého Brodu, mohlo to být za povícero válečných činů, proč ne i za Krasíkov.

A víte, že Krasíkov má taky souvislost s Želivského vylákáním na radnici Starého Města pražského před jeho popravou? Nevěříte? Tady je důkaz ...

BTW. Bohuslav ze Švamberka, jak je již uvedeno výše, konvertoval k utrakvismu a Žižka v něm získal spojence a hejtmana. Avšak Bohuslav na rozdíl např. od Menharta z Hradce jako husita na poli cti a slávy i zemřel ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na podzim r. 1421 byl hrad Krasíkov s táborskou posádkou obležen vojsky plzeňského landfrýdu. Žižka obležený hrad sice doplnil proviantem, ale po posílení landfrýdu vojskem Jindřicha z Plavna a vojáky z Chebu se již ke Krasíkovu nemohl vrátit, musel z tohoto regionu ustoupit směrem k Žatci a na cestě svést bitvu u vrchu Vladař.
Jak to nakonec s Krasíkovem přesně dopadlo, povědomost nemám, ale podle pozdějších zpráv o něm (landfrýd se ho snažil získat a táboři v čele s Žižkou chtěli zachovat táborskou posádku - k tomu viz také sem), dobyt nebyl. Z naznačeného však vyplývá, že boje o Krasíkov trvaly poměrně dlouho.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)