Vladimír Volkmann píše:
Lipany považuji za národní tragédii právě proto, že na obou stranách stáli Čechové, kteří se navíc nazývali kališníky ...
Ale to je asi tak jediný důvod, i když připouštím, že nikoli zanedbatelný.
Ve válkou zmučené zemi by se obtížně hledal člověk, který by si přál, aby tato válka nadále pokračovala. S jedinou výjimkou, kterou představovali u Lipan poražení radikálové ...
Vladimír Volkmann píše:
... Kdyby bylo možné zatrhnout ještě jednu odpověď, byl by to konec husitské revoluce ...
Tento názor - a se mnou jistě někteří další - nesdílím.
Revoluce byla završena "až" přijetím Jihlavských kompaktát a kdybychom šli ještě dále, tak likvidací posledních středisek odboje (nejen proti králi) v Hradci Králové a na Roháčově Sionu, tzn. září r. 1437.
Kdybychom však šli ještě dále, tak revoluce byla definitivně ukončena až přijetím Kutnohorského náboženského míru v r. 1485. Přesněji řečeno, byla tady zakončena vítězná reformace česká, jako pokračovatelka revoluce jinými prostředky. Nezapomínejme však v této souvislosti ani na druhou husitskou válku 1476 - 1471.
Vladimír Volkmann píše:
... Pominu-li to, že v roce 1434 už nezbylo moc lidí, kteří bojovali za Boží pravdu hlásanou Janem Husem, pak myslím, že těch několik, kteří zbyli, bojovalo na straně radikálů ...
... a ti ostatní mezi radikály měli už hodně vyšisovný kalich na prsou. A tito válečníci měli velké obavy z toho, co s nimi bude, kdyby válka, která se jim stala řemeslem, skončila. Mnozí z nich už totiž zapomněli, jak se drží rukojeti pluhu ...
Vladimír Volkmann píše:
... Naproti tomu na vítězné straně byli umírnění kališníci spojení s katolíky. Kdo se zamyslí nad významem slov, tak musí ve spojení "umírnění kališníci" cítit ústupky v jejich přesvědčení (bylo-li vůbec ještě nějaké). Každý ústupek z byť správného přesvědčení je vždy důsledkem upřednostnění hmotných požitků před Boží pravdou. Jan Hus pro Boží pravdu a své přesvědčení raději zemřel, kdežto tzv. umírnění kališníci se spojili s katolíky, aby pobili "své bratry", kteří se hlásili ke stejné víře ...
Ano.
Je třeba si uvědomit, že na straně tzv. "umírněných kališníku" skončila řada saturovaných válečníků a zrádců typu Přibíka z Klenové a dalších různě pochybných existencí.
Z nich bych si dovolil vyjmout např. Diviše Bořka z Miletínka, jehož postoj byl po celou dobu revoluce v zásadě konzistentní. Jsem navíc přesvědčen, že Lipany pro něho představovaly i jistou satisfakci za "uzmutí" Hradce Králové Janem Žižkou. Tento "dluh" si Miletínek na Lipanských pláních vybral i s úroky ...
Vladimír Volkmann píše:
... Spojení tzv. umírněných kališníků s katolíky a jejich vítězství pro mě představují počátek pozvolných ústupků katolické církvi, který nakonec vyústil v Bílou Horu ...
Nejsem si zcela jist, zda doba 16. století a počátek 17., vrcholící vydáním Rudolfova Majestátu r. 1609, by byl dobou "
ústupků katolické církvi". To pravé
temno na české protestanty, dědice husitské revoluce a reformace české, teprve čekalo ...
... nic není černobílé ...