Měl něco společného (potomek?) s Benešem Mokrovouským z Hustiřan, známou to postavou revoluce?...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak jsem se na to musel trochu připravit. Dá se říci, že všichni "Hustířanští" byli příbuzní, protože predikát z Hustířan užíval vladycký rod z Jaroměřska stříbrného erbu s černým břevnem (tedy vodorovným pruhem).
Rod se sice štěpil i na další větve (Bukovští, Radovští apod.) a později se dočkal i povýšení do panského a hraběcího stavu, ale do současnosti nepřečkal.
Nejvýznamnější větví byli právě Zárubové z Hustířan.
Zmiňovaní Mokrovouští z Hustířan byli potomci Bavorovi. V letech 1440, 1449 stejným erbem jako ostatní Hustířanští, pečetil i Beneš z Mokrovous (je to doufám ten koho máš na mysli?), což dosvědčuje, že se jednalo o přímé příbuzné.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Mě Beneš napadl mj. hlavně v souvislosti s Malešovem (bitvou i tvrzí). Viz http://www.apsida.cz/tvrze/krajstrednic ... alesov.htm . Byl to tedy on? S velkou mírou pravděpodobnosti ano...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Beneš Mokrovouský z Hustířan byl syn Bavorův, po kterém zdědil kolem r. 1420, tvrz Mokrovousy. Někdy po r. 1421 vešel i do držení tvrze Malešov u Kutné Hory.
Během husitských válek se vyskytuje mezi orebity velice často, r. 1433 byl mezi husitským poselstvem v Basileji a o rok později se účastnil bitvy u Lipan za panskou jednotu. Občas je zjednodušeně nazýván loupeživým rytířem, když r. 1443 dobyl hrad Veliš a zajal na něm Haška z Valdštejna, kterého pak uvěznil na své mokrovouské tvrzi, po níž se psal. Roku 1452 se účastnil volby Jiřího z Poděbrad zemským správcem. Umírá někdy po roce 1454.
Erb pánů z Hustířan.
Beneš z Mokrovous byl ženat s Dorotou z Úlibic, dcerou Mikeše odtudž, který zemřel v bitvě u Hořic (+ 1423), válčící na straně proti Žižkovi. Tím se Beneš dostal do držení úlibické tvrze (1423-1448).
S Dorotou měli syna Jiříka Mokrovouského (+ 1502) a ten s Kateřinou z Dubé zplodil dcery Saloménu a Elišku s nimiž po přeslici vymírá Benešova větev potomstva. Za nichž také došlo r. 1525 i k odprodeji rodové tvrze Mokrovousy.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

zajímalo by mě zda by mohli žít ještě dnes potomci rodu Zárubů z Hustířan,především potomci jednoho ze tří bratrů ( václava) -muj otec o nich hodně ví od sveho otce a říká že prý z václavovi větve pocházíme

To musíš vypátrat sám.
Tady se uvádí, že Zárubové z Hustířan vymřeli v 18. století...

P.S.Možná by ti mohl poradit bratr Kolssteyn (viz zde)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Taktéž se obávám, že ta největší detektivní práce spočine právě na Tobě. Ale je to pátrání velice příjemné a zajímavé ...někdy na celý život.
K otázce, zda je vůbec možné, že by ještě existovali potomci již vymřelého šlechtického rodu, nelze odpovědět zcela jednoznačně, ale jistá možnost tu vždycky je. Staré autentické šlechtické rodokmeny nejsou pro to směrodatné, protože zachycují především dědice panství a hlavní rodové větve, nikoli kompletní rozrod. Přínosem jsou kupní smlouvy, spory v otázkách odúmrtí aj. a především úzce vymezené historické práce a genealogické studie.
V případě Zárubů z Hustířan je ta výhoda, že to byl významný a hodně rozšířený rod.
Začít je ale nutné od základních informací a sestavovat jejich obsáhlý rozrod.

Obecně o rodě pojednal již Aug. Sedláček v Ottově slovníku naučném pod heslem vladyk z Hustířan. Od téhož autora je mnohem podnětnější encyklopedické heslo přímo k Zárubům z Hustířan.
Pak je nutno hledat v souvislostech a v detailech držitelů konkrétních dominikálních statků.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

V březnu 1454 se uskutečnil zemský sněm, na němž se projednávaly mj. i náboženské a konfesionální otázky. Ano, i tyto záležitostosti byly předmětem rokování zemských sněmů této doby. Světská moc tak dávala jasně najevo svoji nadřazenost nad mocí církevní i v těchto věcech. Rozhodnutí sněmu byla pak závazná i pro církve, problém s tímto měla pouze táborská konfese, která nepřijala kompktáta. Ale k věci.

Na tomto zemském sněmu prokázal slušnou řečnickou dovednost veterán husitských válek a Žižkův spolubojovníck Beneš Mokrovouský z Hustířan. Ve své obhajobě českého utrakvizmu se jednoznačně postavil za Jiřího z Poděbrad, Rokycanu a vyslovil přesvědčení, že je nutné oficiálně ho potvrdit jako arcibiskupa. Jeho řeč byla dokladem toho, že se svému odhodlání hájit vše, za co bojoval, nezproneveřil ani 20 let po Lipanech.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Podle J. Háse doplňuji, že ,,dceru Mokrovouského (tj.Beneše) a Doroty z Úlibic (si) vzal jeden ze synů Alešových (rozumněj Aleše Vřešťovského z Rýzmburka, zemského správce od 1. 12. 1433 do 1. 7. 1436)."

Uvádí se, že Aleš st. (syn zemského spravce) Mokrovousy ,,vyženil".
Nevíte náhodou, jak se dcera Beneše jmenovala? Děkuji.