Mezi horlivé odpůrce kalicha náležela i Radyně.
Z vysokého černého buližníkového útesu hrozila. Všude viděla. Hrstky Božích bojovníků spěchajících na Tábor, se jí zdaleka vyhly. Ti první husité si oddychli, když za skalami přešli do lesů, a orlí hnízdo, kterému byli na očích, zmizelo. Vysoká hranatá věž přestala hrozit.
Když tma přikryla celý kraj, zmizela i Radyně, ale byl z ní dobře vidět oheň až na Kašperk, který lze z věže dosud spatřit při orlím zraku a dobré viditelnosti, alespoň dle současné mapy panoramatu na rozhledně. Točníku a Žebráku jsem si ale nevšimla, možná už jim město zastínilo výhled.
Na této silně katolické baště byl v husitských dobách purkrabím Hrdoň z Dubňan, který dodával na jaře 1434 obléhané Plzni potravinové zásoby. S Přibíkem z Klenové by si jistě měl o čem povídat...
Hejtmanu Tvarohovi se ale stalo setkání s posádkou hradu osudné.

Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské hradní gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy.
Nejhezčí cesta na tuto zříceninu je po žluté turistické značce ze Starého Plzence, žlutá značka vede dále z Radyně až do Plzně.
Přestože se husité nikdy nepokusili Radyni dobýt, dnes vypadá tak, jako kdyby ji skutečně v 15. století dobyli.
http://hrady.dejiny.cz/radyne/index.htm

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Radyně je skutečně impozantní zřícenina. Majestátnost z ní čiší do celého širého kraje. Se svým umístěním opravdu kontrolovala jako orlí hnízdo široký kraj a budila respekt. Je velice zajímavé porovnat Radyni a Kašperk. Tyto dva hrady jsou si velmi podobné a ukazují nejspíše na práci jednoho mistra stavitele Karlovy dvorské huti. K tomu toto :

V polovině 15. století nesplňoval starý přemyslovský krajský hrad ve Starém Plzenci již dávno svou funkci opory panovnické moci v oblasti. Nedaleká Plzeň jako jedno z mála královských měst postrádala hrad. Nejspíše z těchto důvodů se před rokem 1361 rozhodl Karel IV. na 569 metrů vysoké hoře Radyně, která dominuje širokému okolí, nový hrad podle svého zvyku pojmenovaný po sobě Karlskrone. Tento název se však v kraji neujal a brzy se na hrad přeneslo jméno hory na níž byl postaven.

V roce 1356 byla na Sušicku započata stavba hradu Karlsberg (dnešní Kašperk), který je Radyni velmi blízký jak jednotným typem, tak shodnými kamenickými detaily. Proto můžeme usuzovat, že stavba obou hradů byla započata i dokončena téměř současně. Dochovalo se nám zřejmě i jméno magistra fabricae, tedy jakéhosi administrativního ředitele stavby, kterým byl Zdeslav Chlup. Vlastním stavitelem snad mohl být Michal Parléř, který tutéž funkci vykonával na stavbě nedalekého hradu Zlatá Koruna. Radyně byla dokončena nejspíše roku 1361, kdy je v listině Karla IV. zmiňován "nový hrad Karlskrone na hoře Radyni".
citace z : http://hrady.dejiny.cz/radyne/index.htm

Na výše zmíněném webu, který odkazuje i Dáša, je o Radyni pojednáváno velmi podrobně a mnoho z čtenářů jej jistě už bude znát. Škoda, že se již dále nerozvíjí.

Ještě bych si dovolil odkázat na jinou zajímavou "rekonstrukci" z dílny nakladatelství Beatris (http://www.beatris.cz)