Napo_Leon píše:
Roku 1416 podle Františka Šmahela prý svolal římský král Zikmund říšský sněm do Chebu. Záměrně píšu "prý", neboť nikde jinde jsem tento údaj nenašel. Byl do Chebu sněm skutečně svolán a sešel se? A jak bylo možné, že byl říšský sněm svolán na území Českého království, vždyť Cheb a Chebsko patřily k českému státu již od dob Jana Lucemburského, a to jako přímá součást Čech, tedy žádná zástava, nic takového ...
Tom píše:
... území Svaté říše římské ... jejíž součástí jsme byli ...
Když dovolíte, budu reagovat povšechně a zároveň trošičku na přeskáčku ...
Vztah Českého království resp. zemí Koruny české k Říši deklarovaly dva významné dokumenty, totiž Zlatá bula sicilská z r. 1212 a Zlatá bula z r. 1356 císaře Karla IV., která se stala nedílnou součástí kodexu ústavních zákonů Svaté říše římské a ve své podstatě platila až do zániku Svaté říše římské v r. 1806. Karlova Zlatá bula změnila vágní a velice volný vztah Českého království k Říši na nejvýznamnější postavení zemí Koruny české. Toto význačné postavení se vztahovalo pochopitelně i na českého krále a na jeho kurfiřtskou hodnost v rámci 7 volitelů. Spěváček tento vztah pregnantně nazývá
bohemocentrickým uspořádáním Říše.
Přestože nechci zabíhat do podrobností, musím se zmínit o volbě českého krále, kterou Karel IV. velice prozíravě také zakotvil do Zlaté buly, a bezprostředně tato moje zmínka souvisí s tématy probíranými na tomto husitském fóru. Zlatá bula totiž uzákonila naprosto
svobodnou volbu českého krále zemským sněmem v případě vymření panovnického rodu po meči i přeslici. V intencích tohoto "paragrafu" byl zvolen např. Jiří z Poděbrad (ale i Ferdinand I. Habsburský r. 1526) a přesto se tady na fóru našli jedinci, kteří se snažili regulérnost Poděbradovy volby zpochybnit. Ale to jen tak "mimochodem" a nyní zpět k předmětu mého příspěvku.
Český král Jan Lucemburský za svoji aktivní účast a významnou pomoc v památné a krvavé bitvě u Mühldorfu obdržel od Ludvíka Bavorského r. 1322
Chebsko, které ve svazku české koruny zůstalo jako trvalá říšská zástava.
V době, která nás především zajímá, měl
Cheb charakter spíše městského státu a jako říšské město
byl podřízen přímé svrchovanosti českého krále, takže dle mého skromného názoru tam říšský sněm mohl být klidně svolán bez ohledu na cokoli.
Bohužel ani já jsem nenašel o tomto sněmu jinou zmínku než u Šmahela. Je ale docela dobře možný, že jsem špatně hledal, nebo byl při hledání méně trpělivý, to nevylučuju.
V
HR 2, str. 291 je uvedena pouhá zmínka o "
říšském sněmu záměrně svolaném do Chebu". V této souvislosti je však třeba uvést okolnosti vysvětlující Šmahelovo "
záměrně". Jedné se o dobu, kdy byla v Čechách ustanovena husitská panská jednota, jejímž výstupem byl stížný list, který v Kostnici tak šokoval nejen konciliární jestřáby. Představitelé koncilu si patrně poprvé uvědomili, že legrace skončila. Proto koncil tlačil na sněm, aby této, pro něj nepříznivé situaci učinil přítrž mj. i tím, že bude sněm, "
záměrně" svolaný do Chebu, působit na české zástupce zúčastněné na jednání. Čím? Především hrozbami, z nich nejúčinnější měla být hrozba vyhlášení kříže. Tato konciliární politika šla ruku v ruce s politikou říšských představitelů, a proto s tímto postupem proti kacířským Čechám byl bezesporu srozuměn i Zikmund, který tomu udělil požehnání ...