Právě je 21.11.2024 - 23:48

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: bitva u Melechova
PříspěvekNapsal: 29.11.2010 - 15:42 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Tato bitva z května 1420 patří mezi první boje husitských válek, ale zdá se, že nevešla v obecnou známost. Snad pro svůj nevelký rozsah i význam. Přesto se k ní váže jedno zajímavé prvenství: byla to první bitva husitů se zahraničním nepřítelem.

Když byla 17. března 1420 vyhlášena ve Vratislavi 1. kruciáta, odpověděli 3. dubna pražští husitští vůdci manifestem vyzývající všechny věrné Čechy k obraně vlasti. Druhý manifest z 18.-20. dubna adresovaný všemu obyvatelstvu Království českého a Markrabství moravského autorizoval sám nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka. V této době již na jihu a západě Čech zuřila občanská válka iniciovaná tábority. V ostatních částech země však byla situace jiná a situace zde ještě k válce nedospěla. Na základě mobilizačních výzev z Prahy shromáždili východočeští vůdci (Hynek Krušina z Lichtenburka, kněz Ambrož aj.) na vrchu Oreb u Třebechovic početné vojsko, které 2. května dorazilo do Prahy. Zikmundova intervenční armáda překročila českou hranici někdy koncem dubna, 3. května obsadila bez boje Hradec Králové a pokračovala do Kutné Hory.
Dalším shromaždištěm zemské hotovosti byl vrch Melechov (původně Nelechov) mezi hrady Ledeč nad Sázavou a Lipnicí. Tento vrch je též označován jako posázavský Oreb (Hájkova kronika). Vojsko, které s velkou pravděpodobností vyzbrojil děly a vozy sám Čeněk z Vartenberka ze zbrojnice svého hradu Lipnice či okolních měst, bylo určeno k obraně Prahy před křižáky, kam však bohužel nikdy nedorazilo.
Ve studii Pavla Rouse (Havlíčkobrodsko č. 10) je zajímavý kompilační popis bitvy pod Melechovem, který poskládal popisy z kroniky Vavřince z Březové (vč. staročeské verze), Kroniky univerzity pražské, Hájkovy kroniky a její rozšířené verze od J.F.Beckovského - Poselkyně starých příběhů českých. Domnívá se totiž, že existoval podrobnější popis bitvy, ze kterého Vavřinec napsal do své kroniky stručný výtah a který měl Hájek ještě k dispozici. Výsledná "montáž" vypadá s nepatrnými úpravami takto:
"Asi pak v témž čase, když byl uherský král Zikmund na Horách Kutných, shromáždilo se jiné množství vesničanů (sedláků), milovníků přijímání z kalicha obojího pohlaví s uhlíři, kterých bylo mezi nimi nejvíc (bylo to vůbec první vojsko, které uhlíři postavili), na jedné hoře uprostřed mezi Ledčí a hradem Lipnicí na obranu pravdy a přijímání z kalicha.
A když to uslyšeli horníci a zvláště erckaféři, padl nemalý strach na Kutnohorské. Proto poslali vyjednavače k těm uhlířům a žádali je, aby nepokračovali v takovém zahálení a nezdržovali pro ně dodávky uhlí. Působili přitom lichotivými slovy a četnými dary, které přitom poslali hanykéřům
(= zástupcům uhlířských obvodů, pozn. MP) a prosili je, aby ten lid z moci svých úřadů vrátili zase k práci a přikázali vozit uhlí ke Kutným Horám do hutí, že jim chtějí za uhlí dobře platit. Když to uslyšeli mnozí uhlíři, kteří byli pracovitější, vrátili se do svých domovů. Kutnohorští tak získali přemnoho uhlířů, aby se vrátili domů a dováželi uhlí do Hor.
A když se z jejich strany poněkud umenšilo shromáždění a když pak jiní a zvláště ti uhlíři, kterým byla zahálka milá, zjistili, že jich ubývá, povolali kněze Petra, faráře z Ledče a přikázali mu, aby před nimi nesl tělo Boží v monstranci. Což když on musel učinit, rychle se dali na cestu se svátostí těla Kristova a zpívali ti, kteří si umínili jíti k spolubratřím na Tábor neboli na Hradiště. Tu jel nenadále král Zikmund z Kutné Hory, potkal se s nimi a když se dozvěděl, kdo jsou, rozkázal své jízdě, aby na ně udeřila a všechny je pobila. A tak je znenadání v polích napadl ozbrojený lid poslaný od krále z Hor, ale sedláci mnozí, když to viděli, statečně se začali bránit. Obklopivše se vozy, stříleli na ně kamením a střelami z děl a samostřílů. A tak ačkoliv byli jezdci dobře ozbrojeni, dobrých dvacet na jednoho sedláka, jak se tvrdí, přece se nijak neodvážili zaútočiti na neozbrojené sedláky. Královští zastřelili z kuší a luků okolo čtrnácti pěších, ale protože se jízdě bojuje v lese s pěšími těžko a když mnozí z královských byli zraněni a několik jich zabito, začali se s hanbou a s mnoha raněnými vracet na Hory Kutné. Ale jeden z nich napnuv samostříl, smrtelně střelil do hlavy pana Petra, faráře z Ledče, který byl tehdy mezi tím houfem sedláků. Petr hned padl i s monstrancí a zemřel. A tak se světští lidé (sedláci, ostatní) rozptýleni jako ovce bez pastýře, vrátili domů (rozeběhli). A pak tu dřevěnou monstranci i se svátostí vzal Vávra, rychtář ze Zahrádky, nesl ji důstojně před nimi, až přitáhli k táborům. Někteří ovšem mnozí se na té cestě z houfu potajmu rozešli a vrátili se do svých domovů k ženám a dětem."


Ta bitva se odehrála pravděpodobně 18. května 1420 u dnešní obce Bojiště asi 4 km SV od vrcholu hory Melechov. Zajímavé je, že Zikmundova jízda napadla husity "v polích", ti se "obklopili vozy", tj. postavili vozovou hradbu. Následně je ale zmiňován obtížný boj jízdy s pěšími v lese, takže se zdá, že hradba byla postavena v lese (?). Tedy opět mnoho otazníků, jak to vlastně bylo a to máme k dispozici poměrně hodně informací. Podle uvedené studie P. Rouse se zdá, že vojsko se sice sešlo a bylo vyzbrojeno, ale nebyl vytvořen velitelský sbor a nebyly vydány potřebné rozkazy. Během čekání (pravděpodobně na rozkazy Č. z Vartenberka) se z ležení vytratila šlechta i kněží.
Každopádně se mi ten popis líbí, protože v něm vidím mentalitu normálního člověka a ne zidealizovaný model uvědomělého božího bojovníka.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 30.11.2010 - 00:02 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Když se podíváme na Vavřincův popis bitvy, neubráníme se dojmu, že si protiřečí. Nemůže sice pominout průběh bitvy, jejíž popis má k dispozici. Uvádí tedy obranu vozové hradby pomocí děl a samostřílů. Vzápětí ale píše, že šlo o neozbrojené sedláky a že útočníků bylo dvacet na jednoho.

"Obklopivše se vozy, stříleli na ně kamením a střelami z děl a samostřílů. A tak ačkoliv byli jezdci dobře ozbrojeni, dobrých dvacet na jednoho sedláka, jak se tvrdí, přece se nijak neodvážili zaútočiti na neozbrojené sedláky."

Ze souvislostí vyplývá, že šlo o shromáždění vojáků zemské hotovosti, resp. hotovosti českého venkova či selské hotovosti, chcete-li :wink: . Zde zjevně nešlo o žádné bezbranné sedláky, kteří si "napřímili kosy", okovali cepy a vzali pevné vozy (viz Vávrova trilogie :? ). Sedlákem zde byl nepochybně míněn "hospodář na gruntu osedlý, který svá pole osívá a vrchnosti robotuje" (např. "robotou potažní"). Byl zhruba na úrovni "souseda městského". Rovněž i zmínění uhlíři nebyli žádnou chátrou, ale řemeslníky, tj. podnikateli vyrábějícími dřevěné uhlí a zajišťujícími jeho rozvoz.
Na Melechově se dle mého názoru sešla normálně vyzbrojená zemská hotovost, tj. lidé, kteří byli povinni sloužit panovníkovi vojensky, protože to vyplývalo z jejich společenského postavení. Měli své zbraně, tj. převážně kuše a tyčové zbraně. Šlechta a rychtáři nepochybně přijeli na koních a ve zbroji. Dozbrojení ze zbrojnic se týkalo hlavně vozů, děl a střeliva.
Pokud se týče obvyklé výzbroje, opět bych odkázal na článek o zemské hotovosti z r. 1395: http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Chebs ... t_1395.htm
Vavřincovi "neozbrojení" sedláci zřejmě vycházeli z terminologie dobové propagandy, kdy údajně bezbranná chudina zaháněla mnohonásobně početná a dobře vyzbrojená vojska nepřítele jen proto, že dobrý křesťan antikristovi neustoupí a že pravda vždycky zvítězí :roll: . ... měli sice děla, vozy a samostříly, ale přesto byli neozbrojení :lol: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ???
PříspěvekNapsal: 30.11.2010 - 12:39 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
K těmto dvěma Martinovým naprosto vyčerpávajícím příspěvkům snad netřeba už cokoli dodávat. Přesto se osmělím k neskutečné troufalosti a něco malinkoko k tomu ještě ve vší počestnosti doplním.

V dobách poutí na hory bylo hodně vyvýšenin v Čechách nazýváno (biblickým) Táborem. Pravděpodobně také kopec Melechov (715 m n. m.) byl takovým posázavským Táborem.

A teď ještě něco k vojenství ...
Citace:
... stříleli na ně kamením a střelami z děl ..."
Copak nám to tady tímto zdvojeným(?) významovým spojením chce asi tak mistr Vavřinec z Březové naznačit, či přímo říci? Že na vozech byla práčata "střílející" šutráky ze svých ručních praků nebo nám je tím "pouze" sděleno, že "neozbrojení sedláci" nabíjeli svá polní děla kamennými koulemi? ... :? :?:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: ???
PříspěvekNapsal: 30.11.2010 - 18:08 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Jiří Motyčka píše:
A teď ještě něco k vojenství ...
Citace:
... stříleli na ně kamením a střelami z děl ..."
Copak nám to tady tímto zdvojeným(?) významovým spojením chce asi tak mistr Vavřinec z Březové naznačit, či přímo říci? Že na vozech byla práčata "střílející" šutráky ze svých ručních praků nebo nám je tím "pouze" sděleno, že "neozbrojení sedláci" nabíjeli svá polní děla kamennými koulemi? ... :? :?:

J. Pekař se domníval, že vozová hradba u Melechova byla vyzbrojena mj. i praky. Na tom bych nespatřoval nic divného. A tyto praky obsluhovala "práčata". Domnívám se ale, že to nebyly malé ruční praky, jaké známe z obrazů boje Davida s Goliášem, ale větší stroje na podstavci či podvozku (katapulta, balista či onager). Ty by určitě za kronikářovu zmínku stály, na rozdíl od kamínků z dětských praků.
Pojem "práče" je použit už v Hájkově vojenském řádu z r. 1413 a zde snad můžeme opustit onu teorii o houfech dětí metajících šutráky z ručních praků, neboť tato "Hájkova práčata" vykonávala i tělesné tresty na hříšnících:
"Pakli by se kdo dopustil toho zlého, tomu šilink bude dán bez milosti skrze pračata."
Práčata jsou Vavřincem z Březové zmiňována při obléhání Nového Hradu u Kunratic. Obsluhovala tam malý prak.
Ve středověké zemské hotovosti se zřejmě vyskytovalo určité množství výrostků (robenců), kteří táhli se svými otci. Viz např. slánská rota v době poděbradské, kde jistý Martin Herauš sloužil se svým robencem. Snad proto, že žili sami, bez ženy (?).
Na počátku husitských válek jsou zmiňovány ženy a děti ve vozové hradbě. Jsem ale dalek představě, že by dětští bojovníci mohli sehrát nějakou podstatnější roli v bitvách.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: ???
PříspěvekNapsal: 30.11.2010 - 20:38 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
... J. Pekař se domníval, že vozová hradba u Melechova byla vyzbrojena mj. i praky. Na tom bych nespatřoval nic divného ...
... no, dejme tomu.
Ale, že by "poutníci" na jihočeský Tábor s sebou táhli i praky? (To už by bylo slušně vybavené vojsko "neozbrojených sedláků".)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 02.12.2010 - 09:38 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 719
Bydliště: Hradec Králové
Ale tady se nejednalo o poutníky na Tábor (jako například výprava, která se musela probojovat u Sudoměře), ale o vyzbrojené vojsko zemské hotovosti táhnoucí na pomoc Praze ohrožené první křížovou výpravou!

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: na Tábor ...
PříspěvekNapsal: 02.12.2010 - 10:50 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
Ale tady se nejednalo o poutníky na Tábor (jako například výprava, která se musela probojovat u Sudoměře), ale o vyzbrojené vojsko zemské hotovosti táhnoucí na pomoc Praze ohrožené první křížovou výpravou!
Poutníky jsem nemyslel, jako že se chtěli vydat na pouť (... na kopec Melechov, taky nazývaný Tábor), ale že putovali do jihočeského(!) Tábora. Je pravdou, že Žižkův houf směřující z Plzně do Tábora měl s sebou vozy, byl taky vyzbrojen a nejednalo se o žádnou "zemskou hotovost".

2 citace:
"A když se z jejich strany umenšilo shromáždění (na kopci Melechov - pozn. JM), rychle se dali na cestu se svátostí těla Kristova k spolubratřím na Tábor neboli na Hradiště ..." (M. Vavřinec z Březové) ... pokr. viz 2. příspěvek MP.
Podobně o tom píše i Palacký: nejprve shromáždění na Melechově, po návratu uhlířů zpět ke své práci se zbytek vydal směrem na Tábor ...

"... Část však se koupit nedala a spolu s jinými vesničany, na něž zapůsobil ledečský farář Petr, se vydala posílit bratry na Hradišti hory Tábor. Z Kutné Hory proti nim královští vyslali silný jízdní houf, který výpravu zaskočil na severozápadním svahu Melechova, v místech, kde dnes stojí kostelík a ves Bojiště. Posázavští táborité si počínali zdatně, obklopili se vozy a na útočníky stříleli z kuší a snad i z houfnic, o nichž se překvapivě mluví v soudobých kronikách. (...) Po zrátě svého vůdce (faráře Petra - pozn. JM) sedláci spolu s havíři propadli bezradnosti a rozešli se do svých domovů." (Šmahel - HR 3, str. 39)
Avšak nemám povědomost, že by se o této bitvě někde zmiňoval Čornej. :?

Kdybych tedy nakrásně připustil, že výprava s sebou měla houfnice (i praky?, výzbroj pocházející od Čeňka z Vartenberka?), tak mi tady stejně nehrajou dvě věci, a to "zemská hotovost ..." a "... táhnoucí na pomoc Praze" ... :? :?:

zvýraznění autor příspěvku

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: na Tábor ...
PříspěvekNapsal: 02.12.2010 - 18:05 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Jiří Motyčka píše:
Kdybych tedy nakrásně připustil, že výprava s sebou měla houfnice (i praky?, výzbroj pocházející od Čeňka z Vartenberka?), tak mi tady stejně nehrajou dvě věci, a to "zemská hotovost ..." a "... táhnoucí na pomoc Praze" ... :? :?:
Mne přijde pravděpodobé následující vysvětlení.
Čeněk z Vartenberka i Hynek Krušina z Lichtenburka byli ve Vratislavi v době vyhlášení křížové výpravy proti Čechám. Když se vrátili, oba se angažovali v akcích proti Zikmundovým přívržencům. Čeňkovi se podařilo 17. dubna zajmout velitele posádky Pražského hradu a hrad obsadit svými lidmi. Proti kruciátě iniciovali Čeněk i Hynek svolání vojsk na svých panstvích, nejsem si ale jistý, zda-li šlo o regulérní vyhlášení zemské hotovosti, neboť to zpravidla vyhlašoval zemský sněm. Hynek Krušina shromáždil vojsko na hoře Oreb u Třebechovic a vytáhl 30. dubna k Mnichovu Hradišti a po dobytí tamního kláštera pokračoval do Prahy.
Případ Čeňka z Vartenberka byl jiný. Král Zikmund se ho pokusil získat do protihusitského tábora, potvrdil ho ve funkci nejvyššího purkrabí a vyznamenal řádem s drakem a křížem. Čeněk nezaváhal a přešel na Zikmundovu stranu. 7. května 1420 vydal Pražský hrad nepříteli.
Vojsko, které svolal na horu Melechov, nemohl už využít k původnímu záměru a ztratil o něj zájem. Poté, co dorazily zprávy o Čeňkově přeběhnutí, šlechta a kněží zřejmě vojsko opustlili. Již dříve odtáhla část uhlířů, kteří se nechali přemluvit od Kutnohorských. Na Melechov přicházely jistě i zprávy o postupu křižáků a zbylí velitelé se zřejmě rozhodli odtáhnout na Tábor. Aby k tomu přiměli co možná nejvíce bojovníků, získali pro úlohu duchovního vůdce, ledečského faráře Petra. ... a co bylo dále jsme již probírali :wink: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: taknějak ...
PříspěvekNapsal: 02.12.2010 - 19:25 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8822
Bydliště: Athény východních Čech
Ano, taky mě to napadlo, i když teď budu vypadat, že jsem na to přišel, až když to Martin nadhodil v předchozím příspěvku. Ale ono se to fakt nabízí. :wink:
No, nevadí, tak to to jen ve stručnosti shrnu. Vojsko vyzbrojené Vartenberkem se vydalo na pomoc Praze. Po srážce u Bojiště se část vojska rozešla domů a zbytek se vydal na Tábor, kam to bylo přes Pacov přece jenom blíž než do Prahy.
I když z Vavřincovy kroniky (Palacký) a ze Šmahelovy interpretace to vypadá, jakoby ten Tábor byl původní cíl. Ale nechci to za každou cenu "komplikovat".

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 40 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz